Praha - Zákon o neziskových nemocnicích navrhl koncem roku 2004 tehdejší prezident lékařské komory David Rath. Teď se k jeho nápadu vrací koalice.
Nejhlasitěji požaduje neziskové nemocnice Strana zelených.
"Chceme co nejrychlejší vypracování zákona o neziskových organizacích a budeme požadovat, aby vláda při projednávání zdravotnických zákonů přijala závazek, že zákon vznikne," oznámila ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková.
Podmínka pro celou reformu
Pokud zákon skutečně někdo napíše, mohly by fakultní nemocnice i zdravotní pojišťovny zvolit, jak chtějí být transformovány: buď se stanou akciovými společnostmi, jak prosazuje zdravotnický reformátor Tomáš Julínek (ODS), anebo získají neziskový status.
Nepřehlédněte: To jsou ony: Zákony, o které se hádá Julínek |
Ministryně se odvolává na programové prohlášení vlády, podle kterého má pro potřeby nemocnic vzniknout zákon o neziskových organizacích. Pokud by ale byly mezitím všechny fakultní nemocnice a zdravotní pojišťovny převedeny na akciové společnosti, bylo by zbytečné zákon vůbec psát.
Zelení zatím nenavrhli, jak by měl zákon o neziskových společnostech vypadat. Normu by měl podle Stehlíkové připravit ministr vnitra Ivan Langer (ODS), sama k tomu nabízí pomoc.
Julínek: Jdete pozdě
Julínek už záměr Zelených odmítl s tím, že reforma zdravotnictví nemůže čekat, až se dopíše další zákon: "Pokud budou mít Zelení zákon napsaný, tak se s ním dá počítat, ale my ho teď pro přijetí věcných záměrů reformy nepotřebujeme," řekl ministr v rozhovoru pro ČT.
Fakta:
Nemocnice podle Koudelkova zákona
- 1) Neziskovou nemocnici může založit stát, kraj, město, církev, nebo jiná právnická osoba.
- 2) Ředitele jmenuje zřizovatel na návrh dozorčí rady.
- 3) Dvě třetiny členů dozorčí rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zaměstnanci.
- 4) U fakultních nemocnic jmenuje třetinu dozorčí rady stát, další třetinu rovněž stát na návrh děkana lékařské fakulty, třetí třetinu volí zaměstnanci.
- 5) Pojišťovny jsou povinny uzavřít s neziskovou nemocnicí smlouvu na dobu neurčitou. Pokud se nedomluví na obsahu smlouvy, rozhodne ministerstvo zdravotnictví.
- 6) Nemocnice musí zisk využít na svůj rozvoj.
- 7) Nemocnice spravuje majetek svého zřizovatele, nesmí ho prodávat bez souhlasu dozorčí rady.
- 8) Zaměstnanci mohou být placeni jako zaměstnanci státu, anebo podle předpisu o mzdách pro soukromé firmy.
- 9) Nemocnice může přijímat dotace.
- 10) Při konkursu může správce prodat majetek nemocnice pouze jiné neziskové nemocnici, státu, nebo kraji. Povinnost zaniká, pokud nikdo neprojeví během čtyř měsíců zájem.
Na podporu Zelených však mohou přijít lidovci, kteří mají zákon o neziskových nemocnicích už připraven, dokonce v konkrétních čtyřiceti paragrafech.
Vznikl několika úpravami tzv. Koudelkova zákona. Bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka ho napsal v roce 2005 jako alternativu k Rathovu zákonu.
Sociální demokraté ale nakonec společně s komunisty prosadili Rathův zákon. Ministr Julínek ho však odmítl používat a počkal, až normu zruší Ústavní soud. Brněnští soudci skutečně rozhodli proti zákonu, který nemocnice nutil, aby se staly neziskovými organizacemi.
Lex Koudelka
Koudelkův zákon se po úpravách liší od Rathovy předlohy v několika podstatných detailech. Nemocnice nejsou nuceny, aby převzaly neziskový status, nezavádí se ani spádové obvody jednotlivých ústavů.
Ministerstvo zdravotnictví také nemá mít právo rozhodovat, v jakých oborech smějí neziskové nemocnice léčit. Nemocnice se o nabídce oborů domluví se zdravotními pojišťovnami a ministr má rozhodovat jen ve chvíli, kdy se nedohodnou.
Možnost zřídit neziskovou nemocnici budou mít vedle státu a krajů také soukromníci. Zřizovatel nemocnice nebude ručit za dluhy nemocnice a může ji nechat zkrachovat.
"Můžeme návrh využít v diskusi," potvrdil Aktuálně.cz jeden z členů koaliční zdravotnické komise za KDU-ČSL.
Univerzitní varianta
Další alternativu k převodu fakultních nemocnic na akciové společnosti nabízejí univerzity. Zatím zveřejnily hlavní principy, které mají rovněž blízko ke Koudelkovu zákonu.
Fakultní nemocnice se mají podle plánu univerzit stát veřejnoprávními institucemi. Jejich představenstvo budou jmenovat univerzity, dozorčí radu mají z třetiny volit zdravotnické odbory sněmovny a Senátu, z třetiny jmenovat vláda a z poslední třetiny vybrat zaměstnanci.
Bez souhlasu dozorčí rady například nebude možné nakupovat ani prodávat majetek v ceně nad deset milionů korun.
O reformě dále čtěte: Lidovci: Privatizaci pojišťoven nechceme. Neustoupíme |