Sázka na přetažení některého z opozičních poslanců Mirkovi Topolánkovi nevyšla ani při tajné volbě předsedy sněmovny. Tím je prakticky vyloučeno, že některý z levicových poslanců bude veřejně hlasovat pro koaliční vládu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.
Výsledek hlasování o kandidatuře Miroslavy Němcové nutí Topolánka jednat se sociálními demokraty, za jakých podmínek jsou ochotni jeho vládu tolerovat, případně jak dovést zemi k předčasným volbám. ODS i ČSSD však zatím trvají na nesmiřitelných pozicích, které vylučují výměnu Paroubkovy vlády i nové volby.
Definitivně zablokovaná sněmovna
Prvním krokem k jakékoli dohodě musí být rozdělení funkcí ve sněmovně. ČSSD přitom jako podmínku pro jakékoli vážné jednání požaduje post předsedy pro dosavadního šéfa Lubomíra Zaorálka.
ODS to odmítá a chce znovu navrhnout Miroslavu Němcovou. Pokud se strany nedohodnou, zopakuje si sněmovna příští pátek "divoké" hlasování ze včerejška.
|
"Nic se neděje, máme jisté hlasy několika opozičních poslanců. Jen jsme je nechtěli využít při první volbě," říká politik z Topolánkova okruhu.
Cesta k dohodě o sněmovně bude obtížná i z toho důvodu, že se strany nedomluvily na postech místopředsedů, ani na rozdělní sněmovních výborů.
ODS nabízí ČSSD pouze zahraniční, sociální a mandátový výbor, sociální demokraté se hlásí k tomu, že jsou opoziční strana, musí vládu kontrolovat, a proto žádají rozpočtový, branně-bezpečnostní a nově zřízený kontrolní výbor.
Bez volby předsedy a místopředsedů nemůže skončit ustavující schůze. Pak ani nejde svolat další schůzi sněmovny, kde by se hlasovalo o důvěře nové Topolánkově vládě.
Jmenování Topolánka se odkládá
Krach volby předsedy sněmovny zdrží v každém případě Klause, aby jmenoval Topolánka novým premiérem koaliční vlády.
Ústava v tom prezidentovi nebrání, kdyby to však udělal před ustavením sněmovny, zkomplikoval by novému premiérovi situaci. Začala by mu běžet lhůta třiceti dnů, do kterých by měl požádat o důvěru sněmovnu, ta by však zatím nemohla o důvěře hlasovat.
Paroubek sice trvá na tom, že v pondělí podá demisi, prezidentovi však nezbude, než ho pověřit vedením vlády do té doby, než se sněmovna přece jen ustaví.
Injekce do aorty
Sociální demokraté znovu Topolánkovi nabízejí jednání o podpoře jeho vlády. Stále platí podmínka, že v ní nesmějí být lidovci. Jednat je prý možné o alternativách od tolerance menšinové vlády ODS, přes poloúřednický kabinet pod vedením Topolánka, až po velkou koalici.
"Vlády od roku 1996 vždy vítěz sestavoval s pomocí některé z opozičních stran," tvrdí politik, který má blízko k premiéru Paroubkovi. Nejdříve vládla ODS s podporou sociálnědemokratického předsedy Zemana, pak si role vyměnili a před čtyřmi lety přetáhla ČSSD z pravicového tábora lidovce.
Občanští demokraté budou pravděpodobně s Paroubkem jednat ještě do konce týdne. Podle jednoho z členů vedení je však v každém případě vyloučena menšinová vláda i velká koalice. "Bylo by to jako smrtící injekce do aorty," hodnotí nabídku ČSSD.
ODS by dohodou s Paroubkem přišla o důvěru voličů. Ztratila by také dosavadní spojence a byla by úplně závislá na vůli sociálních demokratů. Byla by tedy v horší pozici než Zeman v roce 1998, který mohl spoléhat na případnou pomoc komunistů. Topolánek proto musí jednat o variantě 3+1, kdy by ČSSD podporovala trojkoalici.
Na obzoru předčasné volby
Jedinou alternativou nevýhodné dohody s Paroubkem jsou pro ODS předčasné volby. "Nikdo je nechce, je to ale dnes nejlepší varianta," potvrdil jeden z koaličních vyjednavačů.
Ústava v této chvíli nabízí dvě cesty, jak k nim dojít.
Také u předčasných voleb musí být prvním krokem ustavení nové sněmovny. ODS pak může navrhovat pro levicovou opozici nepřijatelné kabinety a po třetím neúspěšném hlasování o důvěře může prezident sněmovnu rozpusit. Tato varianta se však uskuteční jen v případě, že ODS přece jen získá post předsedy sněmovny, aby mohl dát také třetí šanci k sestavení vlády stranickému kolegovi.
Teoreticky je ještě možné opakovat postup z roku 1998, kdy poslanci a senátoři schválili ústavní zákon, rozpouštějící sněmovnu.
Předčasné volby mohou zablokovat levicoví poslanci. Sociální demokraté je zatím nechtějí, protože mají strach z horšího výsledku. "Byl by to hazard s důvěrou voličů," říká stejně jednoznačně předseda klubu KSČM Pavel Kováčik.
