Praha - Přímá volba prezidenta by rozkolísala politický systém, je zbytečná, problémy jsou jinde. Zhruba na tom se při konferenci na půdě Senátu shodli všichni přítomní politologové i většina politiků. Zájem senátorů o diskusi přesto nebyl příliš velký.
"Jsem proti přímé volbě," prohlásil hned na začátku bez obalu předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl (nestraník zvolený za ČSSD).
"Jsme tu dnes zbytečně, přímá volba nebude," přidal se později senátor Jaroslav Kubera (ODS). "Tady ve skutečnosti nikdo přímou volbu nechce," míní.
Koalice se ještě ani neshodla
Ostatně návrh přímé volby ještě ani není na stole. Petr Mlsna, náměstek předsedy Legislativní rady vlády a ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila sice přítomné informoval, jak daleko práce pokročila, musel ale přiznat, že zdaleka ne na všem se vládní koalice byla s to shodnout.
"Není shoda na kompetencích," prohlásil náměstek Mlsna a upřesnil, že jde hlavně o pravomoc udělit milost a o jmenování rady centrální banky. "Zatím by se jednalo jen o změnu procedury, je volena spíše minimalistická varianta."
Zatím je tedy jasné, že by koalice ráda prosadila dvoukolovou volbu jako v případě volby senátorů. Kandidáta by mohlo navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo petice padesáti tisíc voličů.
Volby by vyhlašoval předseda Senátu, do jeho rukou by také prezident skládal slib. Důvodem je to, že Senát nelze - na rozdíl od sněmovny - rozpustit.
A prezidenta by mohl odvolat Ústavní soud na základě žaloby sněmovny podpořené Senátem, a to pro velezradu nebo "hrubé porušení Ústavy" po vzoru Německa.
Politologové: K čemu?
Na čem se shodla koalice
- Koalice se zatím shodla na dvoukolové volbě a souhlasí i s omezením, respektive zpřesněním některých pravomocí prezidenta stejně jako s jeho možnou odvolatelností, pokud by spáchal zvlášť závažný trestný čin. ČSSD teď nově navrhuje, aby byla hlava státu volena na šest let.
- ČSSD chce volit prezidenta na 6 let, prý se tím ušetří
- Cesta k přímé volbě je blíž, ve hře jsou dvě varianty
Pak se už do nápadu volit prezidenta přímo pustili politologové - a vzácně se při tom shodovali.
"Došlo by k rozkolísání současné povahy prezidentského úřadu, kde dnes hraje prezident spíše reprezentativní a vedlejší roli," prohlásil profesor Michal Klíma.
"Do parlamentního systému se přímá volba nehodí," přidal se profesor Miroslav Novák."Doufám, že k tomu nedojde."
"Veřejné mínění to asi chce, politici to stále slibují a politologové stále vysvětlují, proč by to tak být nemělo. Politologická obec je v tomto velmi jednotná," přisadil si i docent Tomáš Lebeda.
"Už teď jsme svědky využívání pravomocí až k samé hraně ústavnosti a někdy patrně i za ně," přidal Lebeda argument, proč neposilovat prezidenta. A připomněl, že by přibyly další volby. "Hrozí efekt únavy z příliš častých voleb."
Spíš posílit vládu
Většina politologů naopak horovala pro posílení role vlády, například změnou volebního systému tak, aby měl kabinet silnější oporu.
Michal Klíma mluvil o dvoukolové většinové volbě sněmovny, kde by strany koalice měly větší šanci získat stabilní většinu.
"Vypadalo to, že teď je většina pevnější, ale většinu musí tvořit skutečné politické strany, nikoliv jakési firmy," vypálil politolog Novák proti Věcem veřejným.
Ještě na jednom se v Senátu shodli přítomní senátoři a politologové: popularita přímé volby prezidenta není dostatečným argumentem pro to, aby se zavedla.
"Někteří senátoři jsou skutečně pro přímou volbu. Ale těch je málo," odhadl situaci v horní komoře senátor Kubera.
