Praha - Sešněrování lobbistů, jak je navrhuje vicepremiérka za Věci veřejné Karolína Peake, by mělo vnést alespoň nějaká pravidla pro kontakt politiků s lidmi z byznysu. Vláda ve středu s návrhy souhlasila a Peake má do konce srpna předložit další postup.
Vicepremiérka ve svých podkladech pro přípravu zákona navrhuje zavést registr lobbistů, kam by se musel nechat zapsat každý, kdo chce legálně ovlivňovat rozhodování politiků a přesvědčovat je. Museli by poté zveřejňovat každý "lobbistický kontakt".
Politici by zas měli mít povinnost vést si veřejný elektronický diář na internetu.
Kauza Bém v jiném světle
Pokud převedeme tato pravidla na čerstvě odhalené kauzy a představíme si, že by zákon platil už v roce 2007, museli by zřejmě své kontakty s Romanem Janouškem zveřejnit i tehdejší pražský primátor Pavel Bém, současní ministři Tomáš Chalupa a Petr Bendl či premiér Mirek Topolánek.
Samotný elektronický diář a povinnost lobbistů zveřejňovat své schůzky (včetně těch "neformálních") na ovlivňování ve stínu kuloárů nestačí, ale případná pokoutná schůzka znamená porušení zákona ve smyslu přestupku.
V praxi by tak byl problémem i nenahlášený golfový turnaj v Dubaji, kterého se kromě předsedy rozpočtového výboru sněmovny Pavla Suchánka (ODS) účastnili i šéfové polostátních i soukromých firem nebo lobbista Roman Janoušek.
Účastníci "dubajského golfu":
Registrovaní lobbisté by například byli povinni zveřejňovat nejen své schůzky s politiky, ale také jména skutečných majitelů firem, pro které lobbují. Zveřejňovat by měli i finanční zprávy o tom, kolik peněz na lobbing vydali.
Neziskovky: Pozor na úskalí
Nevládní organizace Ekologický právní servis, která návrh vicepremiérky Peake podrobila kritice, upozorňuje, že definice lobbisty nesmí být příliš úzká, jinak zákon ztratí smysl.
Za lobbisty by se podle něj měly považovat tři skupiny lidí: profesionální lobbisté-konzultanti, podnikoví lobbisté a nevládní organizace.
Zákon podle EPS zároveň musí jasně vymezit, kdo je adresátem lobbingu, tedy lobbovaným.
"Naprostým minimem je zahrnutí těch veřejných činitelů, kteří se bezprostředně podílejí na přijímání právních předpisů," píše EPS ve svém stanovisku.
Zároveň prosazuje, aby elektronický diář politiků byl veřejný - jedna z variant počítá s tím, že by se povinně nezavedl vůbec, druhá že by měl k datům přístup jen kontrolní úřad.
Omezené přebíhání
Měl by to být týž úřad, který má kontrolovat hospodaření politických stran a s jehož vznikem počítá další připravovaný zákon.
"Kontrola politického rozhodování ze strany veřejnosti a vůbec transparentnost politiky by nadále byla omezena. Veřejné diáře budou de facto tajnými diáři," namítá EPS.
Návrh počítá i s tím, že přebíhání "z jedné strany barikády na druhou" by bylo omezené: pro politiky nebo vysoké státní úředníky by platila karanténa 2 roky, než by se mohli stát lobbisty.
Pokud se vláda ve středu na jednotlivých opatřeních shodne, začne příprava samotného zákona. V optimistické variantě se počítá s jeho platností možná už od ledna 2013.
