* Česko musí do dvou let dokončit rozestavěné silnice a železnice za 50 miliard. * Stavby za dalších 50 miliard ale musí do konce letošního roku teprve zahájit. * Jinak může ztráta z výpadku dotací dosáhnout desítek miliard korun.
Praha - Česko dosud nikdy neinvestovalo do železnice takovým tempem, jak se chystá v letech 2013-2015. Během této doby se kompletně postaví dvacet nových železničních úseků v celkové hodnotě přes 35 miliard korun. Žádný ze zmíněných úseků nebude stát méně než půl miliardy.
Tento scénář popisuje materiál "Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury, aktualizace pro rok 2013", který předložil vládě ministr dopravy Zbyněk Stanjura.
Náhlý zápal pro modernizaci železnic vysvětlují Stanjurovi experti prozaicky: "K zahájení projektů určených k dočerpání evropských dotací z Operačního programu Doprava musí dojít nejpozději v roce 2013."
V programu Doprava přislíbila Evropská unie Česku podporu 160 miliard na roky 2007-2013. V praxi to znamená, že stavby za 160 miliard musí být zahájeny nejpozději do konce letošního roku. O proplacení dokončených staveb je nutné žádat nejpozději koncem léta 2015.
Vlivem korupčních afér, na které upozornil Evropský účetní dvůr, a nečinností některých ministrů dopravy se čerpání zpozdilo. Bilance je podle Stanjurova harmonogramu hrozivá: Česko musí do dvou let dokončit rozestavěné silnice a železnice za 50 miliard, stavby za dalších 50 miliard ale musí do konce letošního roku teprve zahájit.
Dálnice se nestihnou
Ke stavbě nejsou připraveny prakticky žádné silnice. Stát proto zahájí pouze dva úseky "jihočeské" dálnice D3 Veselí nad Lužnicí - Bošilec a Borek-Úsilné o celkové délce osm kilometrů a jeden pětikilometrový úsek rovnoběžné rychlostní silnice R4 poblíž Příbrami.
Čtyřicet miliard se proto bude investovat do modernizace železnic. Při modernizačních projektech na dráze totiž není třeba vykupovat pozemky a teoreticky se na nich peníze ještě stihnou utratit.
Na rychlost 120 kilometrů a někdy 160 kilometrů v hodině bude přestavěna většina trasy III. koridoru z Plzně do Prahy a z Ostravy přes Český Těšín na slovenskou hranici. Letos tak budou zahájeny stavby za 17 miliard. Na osm miliard přijdou nové stavby na IV. koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi.
Zbylých patnáct miliard se rozdělí mezi dva úseky na prvním koridoru mezi Prahou a Českou Třebovou, případně na regionální železnice, například z Klatov do Železné Rudy nebo z Českých Budějovic do Volar.
Projektovat, soutěžit, postavit, vyúčtovat
Státní organizace přitom musí zrychlit dosavadní pracovní tempo. Například nedávná přestavba kolínského nádraží za jeden a půl miliardy korun trvala pět let, jednokolejná trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byla za miliardu elektrizována během tří let.
Letos bude na železnici zahájeno dvacet miliardových staveb. U některých ještě nejsou dokončeny projektové práce, s výjimkou třech staveb ještě neproběhla veřejná soutěž na dodavatele. Zmíněné železnice přitom musí být dokončeny a vyúčtovány během třiceti měsíců.
Pokud železniční správa nestihne termín koncem roku 2015, uhradí náklady státní rozpočet.
Za každou chybu zaplatíme
Harmonogram ministra Stanjury připomíná, že Česko zřejmě už přišlo o možnost požádat Evropskou komisi o proplacení dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic, která celkem přijde na 15 miliard.
"Vzhledem k objektivním potížím došlo k jejímu preventivnímu přeřazení na národní financování," upozorňuje dokument. Stavba bude podle něho přesto pokračovat, protože se pro letošní investici našlo ve státním rozpočtu potřebných pět miliard.
Podívejte se: Nejdražší česká železnice
Ke stejnému výpadku prý může dojít u dalších projektů. Ministerští experti vidí dvě hlavní rizika. "V projektech nesmí dojít k žádné další dodatečné chybovosti," varují, že každá komplikace například se zmanipulovanou veřejnou soutěží znamená ztrátu konkrétních miliard. Stát musí zároveň najít peníze na spolufinancování evropských projektů v letech 2014 a 2015. V platném rozpočtovém výhledu se s nimi totiž nepočítá.
O skepsi Stanjurova ministerstva svědčí i poznámka, která shrnuje dopady omezeného dopravního rozpočtu dokonce v případě, že se všechny evropské peníze podaří vyčerpat. "Tyto skutečnosti budou mít nepříznivý vliv na sektor stavebnictví a stavebních hmot a zprostředkovaně též na průmyslová odvětví se stavebnictvím související, např. na ocelářský průmysl. Ve svém důsledku se to negativně projeví na vývoji celkové konkurenceschopnosti české ekonomiky a na udržení zaměstnanosti," konstatují experti.
