Praha - Ministerstvo vnitra našlo způsob, jak ve sněmovně zažehnat hrozbu opětovného zákazu zveřejňovat platy a odměny elitních státních úředníků.

Stalo se tak den poté, co na tento problém upozornila Strana zelených. Paradoxně to byl přitom právě resort vnitra, který navrhl upravit zákon o svobodě informací tak, aby státní instituce opět nemusely požitky vysokých úředníků veřejnosti sdělovat.

Do návrhu změn "propašoval" sousloví, podle kterého by se nemusely zveřejňovat platy u všech, kteří jsou "placeni z veřejných rozpočtů", tedy prakticky všech státních úředníků.

Nyní se Kubiceho ministerstvo domluvilo s poslancem za ODS Janem Vidímem, který navrhne pozměňovací návrh zákona, jenž už ve sněmovně prošel prvním čtením.

"Včera jsem o tom s ministrem mluvil," potvrzuje pro Aktuálně.cz Jan Vidím. "Ten zákon odešel z ministerstva v době, kdy byl Jan Kubice asi tak týden ve funkci. Teď se jen domluvíme, co přesně je třeba vypustit, a já to navrhnu," přibližuje.

Zákon o svobodném přístupu k informacím přitom otevřelo ministerstvo zdravotnictví jen kvůli zákonu o zdravotních službách - chtělo pouze změnit zdravotní terminologii. Ministerstvo vnitra ale žádalo přidat tam ještě slova o platech a odměnách.

"Byla to jejich zásadní připomínka," podotýká za ministerstvo zdravotnictví jeho mluvčí Vlastimil Sršeň.

V současné době platí, že státní instituce musejí na požádání zveřejnit plat a odměnu svých zaměstnanců. I tak je v mnoha případech problematické tyto informace získat, jak se Aktuálně.cz přesvědčilo v seriálu o výši odměn ministerských náměstků.

Po upozornění zelených okamžitě protestovala česká pobočka Transparency International nebo Oldřich Kužílek, který se o zákon o svobodném přístupu k informacím před lety zasadil.

Úřady: Platy? Nezveřejníme!

Online deník Aktuálně.cz před časem žádal zveřejnění všech odměn a dalších částí celkového platu elitních zaměstnanců padesátky úřadů státní správy.

Drtivá většina však příjmy úředníků hrazených z veřejných rozpočtů zveřejnit odmítla. Redakce proto najala renomovanou právní kancelář Tomáše Sokola, která začala kvůli tajení těchto údajů chystat hromadné žaloby na stát.

Z údajů, které zaslalo ministerstvo vnitra, lze ale například vyčíst, že právě složka odměn a dalších příplatků byla i násobně vyšší než základní tarifní plat.