Nová pravidla pro taxi. Uber i Bolt vystupují z ilegality, zřejmě zamíří i do regionů

Jakub Heller Jakub Heller
1. 7. 2020 6:37
Ve středu začíná platit novela zákona, která si dala za cíl narovnat trh taxislužby. Ten hlavně v Praze už roky napíná působení firem jako Uber či Bolt, na které české zákony tak trochu zapomněly. Pro zákazníky se toho teď mnoho nemění, pokud se sami nechtějí stát taxikáři, což nyní bude jednodušší. Dá se ale čekat, že zahraniční firmy vezmou útokem další česká města, čemuž doteď bránily soudy.
Osud tradičních taxikářů je v Česku ve hvězdách. Jejich noví konkurenti odhadují, že jim do dvou až tří let nezbude ani pětina trhu (ilustrační foto).
Osud tradičních taxikářů je v Česku ve hvězdách. Jejich noví konkurenti odhadují, že jim do dvou až tří let nezbude ani pětina trhu (ilustrační foto). | Foto: Jakub Plíhal

Už několik hodin platí léta připravovaná novela, kterou provázely roztržky mezi klasickými taxikáři a řidiči využívajícími zahraniční mobilní aplikace i nekončící protestní kolony blokující dopravu v metropoli. Tisíce řidičů, kteří až do včerejší půlnoci vozili cestují v rozporu se zákonem - byť třeba jen proto, že nepoužívali taxametr - přes noc vystoupili z ilegality.

Přesto je téměř jisté, že z pohledu cestujícího se nyní prakticky nic nemění. Tedy minimálně z pohledu pasažéra, který žije v Praze. Ten si stále bude moci vybrat mezi zahraničními aplikacemi, jako je Uber či Bolt, klasickými českými firmami, jako je třeba AAA Radiotaxi, které v Praze vozí lidi už tři desítky let, nebo něčím na pomezí, jako je česká platforma Liftago.

Snad jedinou skutečně viditelnou změnou bude žlutá evidenční nálepka, kterou na sobě bude muset mít do konce roku nalepenou každé auto, bez ohledu na to, pro koho jezdí.

"Cestující díky tomu pozná, že se jedná o evidované vozidlo taxislužby, což znamená, že je pojištěné a podrobuje se častějším technickým prohlídkám. Evidenční nálepka také umožní policii a kontrolním orgánům rozpoznat vozidla taxislužby, včetně těch nevybavených taxametrem," vysvětluje ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Tolik pražští zákazníci. Zato pasažéři v jiných městech, zejména těch krajských, by se měli připravit na to, že se o ně brzy začnou velcí hráči na trhu přetahovat. "Nebude to úplně hned teď ve středu, ale brzy bychom za nimi mohli s aplikací typu Bolt přijít nejen my, ale i jiní světoví hráči. A přineseme s sebou větší konkurenci, lepší ceny i lepší kvalitu," říká Roman Sysel, manažer firmy Bolt pro střední Evropu.

"Na expanzi do krajů máme 300 milionů"

Firmy jako Uber i Bolt, dříve fungující pod názvem Taxify, se už ostatně o působení v krajských městech před lety snažily. Oběma společnostem to však nakonec předběžným opatřením zakázaly soudy. Vadilo, že řidiči, kteří si přes aplikace domlouvají zákazníky, nedodržují české zákony.

Teď se však tyto zákony mění a jednou z hlavních novinek je i fakt, že pro provozování taxi už není potřeba mít v autě nainstalovaný taxametr. To byla přitom třeba pro řidiče Uberu a Boltu nesplnitelná podmínka, jelikož takové účtování za jízdu aplikace ani neumožňovaly.

Zákon tak vlastně konečně vzal vůbec v úvahu existenci nového druhu taxislužby, u které stačí, když si zákazník s řidičem domluví jízdu přes aplikaci. Současně ale stanovil jednu podstatnou podmínku - zákazník musí znát cenu jízdy předem, žádné počítání ujetých kilometrů pomocí GPS.

To však také znamená, že soudy už zřejmě nebudou mít mnoho důvodů, proč zahraničním platformám v expanzi do regionů bránit. Tedy pokud platformy a jejich řidiči budou splňovat další zákonné podmínky. Například, že řidiči budou vlastnit průkaz řidiče taxislužby nebo budou mít živnost a auto zaregistrované na magistrátu.

Do kterých měst se ale zahraniční giganti v přepravě vrtnou nejdřív? O tom není, alespoň v Boltu, podle Sysla ještě rozhodnuto. Záležet prý bude i na tom, kde bude o služby jejich firmy zájem. "Máme připravených 300 milionů na to, abychom investovali do krajských měst v Česku. Nejen tedy v oblasti taxi, ale ve všech našich službách, ať už je to dovoz jídla, koloběžky a další," dodává Sysel. Celkem podle něj plánuje firma dát v krajích práci asi třem tisícům lidí.

Uber zatím nechce možnou expanzi do dalších měst komentovat. A to ani návrat do Brna, kde už firma nějaký čas působila. "Uber je vždy otevřen jednáním s místními úřady, aby hledal cesty, jak v Brně přispět ke zlepšení nabídky přepravních služeb. Aktuálně ale nemáme žádné konkrétní plány na spuštění našich služeb, o které bychom se mohli podělit," uvedla firma v prohlášení. Nedá se ale očekávat, že by americký gigant chtěl dopustit, aby nad ním jeho konkurence v českých krajských městech získala výhodu. 

"Stát vyšel vstříc těm, kdo porušují zákony"

Obecně se dá říct, že si firmy jako Uber a Bolt novelu pochvalují, protože podle nich srovná podmínky na trhu a podpoří vyšší kvalitu služeb a větší konkurenci. Naopak tradiční taxikáři ji zpravidla vnímají hlavně jako ústupek české vlády zahraničním gigantům, kteří v Česku léta nedodržovali předpisy, díky čemuž získali navrch nad tradiční konkurencí.

Jinými slovy, myslí si, že místo toho, aby stát tvrdě vyžadoval dodržování českých zákonů, raději se se zahraničními firmami dohodl. "Ty firmy přitom trh ovládly jen proto, že jsou na ně navázaní řidiči, kteří nedodržují zákon, neplatí daně, jsou tady často jen na turistická víza a nemají registrovaná auta. To je jediný důvod, proč jsou schopni tu službu dělat laciněji," tvrdí Jiří Kvasnička, majitel firmy AAA Radiotaxi.

Odkazuje se například na to, že pro zahraniční platformy dlouhá léta jezdili řidiči bez oprávnění řidiče taxislužby či bez živnostenského listu. Za mnoho z těchto přestupků je ostatně magistrátní úředníci pokutovali, ale odpovědnost za porušení zákona vždy nesli jen sami šoféři, nikoliv platformy jako Uber či Taxify.

Stát tak podle Kvasničky jednoduše hodil tradiční taxikáře přes palubu. "To je přece šlendrián nejvyššího kalibru, vyhnat české podnikatele z českého trhu tím, že umožním zahraničnímu subjektu nedodržovat zákony České republiky," říká.

Vadí mu to i proto, že podle něj aplikace jako Uber či Bolt nic nového vlastně nepřináší. "My máme aplikaci deset let," říká Kvasnička a dodává, že tradiční taxikáři podle něj nespravedlivě doplatili na špatnou pověst, kterou jejich povolání přivodily asi tři desítky taxikářů v centru Prahy, kteří pravidelně okrádají zákazníky.

V taxislužbě převáží cizinci, říká šéf Liftaga

Úplně spokojený s novelou není ani Ondřej Krátký, majitel české firmy Liftago, která je podobně moderní platformou jako Uber či Bolt, ale vždy zaměstnávala jen licencované taxikáře s vozy vybavenými taxametry.

Vláda podle Krátkého v mnoha ohledech propásla nabízenou příležitost. Vadí mu například, že města zcela přicházejí o možnost omezovat počet vozů taxi ve svých ulicích. Novela totiž připravila městské úředníky o pravomoc zkoušet řidiče z místopisu a z právních předpisů. Nechává navíc vzniknout celostátní databázi řidičů taxi, takže řidič se bude moci zaregistrovat třeba v Brně a poté nabízet službu v Ostravě. "Města tak nebudou vůbec mít informaci ani kontrolu nad tím, kolik taxikářů v nich právě jezdí," uvádí Krátký.

Stejně tak podle něj mohla novela nabourat systém najímání zahraničních pracovníků, které si pod sebe berou takzvané flotilové společnosti. Právě přes ně pak mnoho řidičů jezdí pro zahraniční platformy i některé dispečinky. Problém je podle něj v tom, že tyto firmy často řidiče nutí jezdit za velmi nízkou hodinovou mzdu a tlačí je do nevýhodných smluv o pronájmu vozidla.

Takových řidičů, dovezených ze zahraničí, často bez pracovního povolení a znalosti města, bude podle Krátkého přibývat. "Když dám extrémní příklad, tak povolení komerčně vozit lidi nově dostane odpovědný podnikatel, korejský turista s fotoaparátem, stejně tak jako cizí žadatel souzený v zahraničí za ublížení na zdraví," říká majitel Liftaga.

Past na zprostředkovatele dopravy?

Ministerstvo dopravy to však vidí jinak. Novela podle něj naopak "pomůže tomu, aby práci řidiče taxislužby nevykonávali neprověření řidiči, kteří například pobývají na území České republiky nelegálně." Pomoci tomu podle něj má zejména takzvaná odpovědnost zprostředkovatelů, kterou novela také přináší.

Zjednodušeně jde o to, že až dosud nebyly firmy jako Uber či Bolt, ale ani klasické dispečinky, odpovědné prakticky za nic, co se týkalo samotné jízdy. Za vše odpovídal pouze sám řidič. Když ho například chytili magistrátní úředníci, jak vozí cestující po Praze bez oprávnění řidiče taxislužby, nebyl to problém Uberu či Boltu, ale jen konkrétního řidiče. Ač se nepotvrzeně mluvilo o tom, že tyto firmy za své řidiče následně pokuty platí.

Nově se však dispečinky i provozovatelé mobilních aplikací musí zaručit, že jejich řidiči splňují zákonné požadavky a provozují vůz registrovaný k taxislužbě. Když tomu tak nebude, může pokutu v řádech stovek tisíc korun dostat nejen řidič, ale i firma, která něčím nezákonnou jízdu zprostředkovala. V těch nejzávažnějších případech navíc zprostředkovatelům hrozí až zákaz činnosti na tři roky, což by například pro většinu taxi dispečinků bylo likvidační.

Z klauzule ale mají obavu i firmy, jako je Bolt. Platformy totiž podle Sysla mohou jen těžko odpovídat například za situaci, kdy se do jejich aplikace přihlásí řádně prověřený taxikář, ale pak dá telefon kamarádovi, který bude po Praze vozit lidi nelegálně. "Já nemám, jak bych ověřil, že ten člověk něco takového udělal. Mohu se zaručit za to, že má všechny doklady v pořádku, ale když udělá takovýhle podvod, v podstatě i podvod na nás, nemyslím si, že to je něco, za co můžeme nést odpovědnost," říká Sysel. 

Odpovědnost podle něj musí nést především řidič sám. "Když nám někdo něco podobného nahlásí, tak budeme samozřejmě řidiče blokovat a už si s naší platformou nezajezdí," dodává Sysel.

Konec tradičních taxikářů v Česku?

Otázkou zůstává, jak novela zákona změní český trh. Například v Bratislavě, kde už podobný zákon platí přes rok, dnes zahraniční aplikace jasně dominují nad tradičními taxikáři. "Stejné to bude i tady. I čeští zákazníci budou stále víc preferovat tyhle moderní služby. Už se to ostatně děje a očekávám, že do dvou až tří let budou mít na svědomí klasičtí taxikáři maximálně dvacet procent dopravy," říká Sysel. 

Své šance nevidí nejrůžověji ani sami tradiční taxikáři. Tedy v případě, že český stát k zahraničním platformám nezmění postoj. "Jestli je stát nedonutí dodržovat zákony, tak jim v podstatě nemáme šanci konkurovat a nemá ji nikdo," tvrdí Kvasnička. Poukazuje například na městskou vyhlášku stanovující maximální cenu za kilometr, kterou může taxikář zákazníkovi účtovat. 

Jenže zahraniční aplikace svou základní sazbu v dobách špiček násobí koeficienty a nezřídka se tak dostanou i za stanovenou hranici. "Využívají toho, že když je nedostatek vozidel, mají ceny za kilometr násobně vyšší, než je ta maximálně povolená, čímž zalepí tu díru, která jim vzniká v době, kdy nabízejí přepravu za neudržitelně nízké ceny," říká Kvasnička.

Například Uber své koeficienty dlouhodobě vysvětluje tím, že se nepovažuje za taxislužbu, a vyhláška se tak na něj podle jeho názoru nevztahuje. Magistrát ani ministerstvo však s takovým výkladem nesouhlasí a řidiči za předražení jízdy dostávají pokuty, bez ohledu na to, pro koho jezdí. Bude zajímavé sledovat, jak tenhle problém změní už zmíněná odpovědnost zprostředkovatelů. 

Jedno je však téměř jasné, řidičů taxi bude v Česku zřejmě přibývat. Ostatně služby jako Uber a Bolt už jich nemálo na trh přivedly v posledních letech. Zatímco totiž v roce 2016 jezdilo po Praze zhruba 6500 taxikářů, dnes je jich už více než 11 500. 

A tenhle trend bude pravděpodobně pokračovat. Podle Sysla to však nemusí být na škodu - obzvláště v nestálé ekonomické situaci, která Česko zřejmě v souvislosti s koronavirem čeká. "Ekonomika se pravděpodobně citelně zpomalí a pro mnoho lidí budou naše služby snadnou cestou, jak si přivydělat v době, kdy třeba budou mít hůř placenou práci, nebo nebudou mít práci vůbec žádnou," uzavírá Sysel.

Koronavirus přichystal překvapení a šok, ztráty budou desítky milionů korun, jako čistá taxislužba bychom měli na kahánku, ale rozvíjíme logistiku. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy