Po hnutí ANO a po ODS máte třetí nejsilnější poslanecký klub. Na druhou stranu vaše koalice získala jenom 15 procent oproti takřka 28 procentům koalice Spolu. Jak s tímhle kalkulujete při skládání vlády?
Opravdu postupujeme jednotně. Tohle je velmi důležitý signál, protože zklamání hlavně pirátských voličů je obrovské. Koalice existuje, máme koaliční smlouvu, což respektujeme a ctíme. Cením si i (předsedy ODS) Petra Fialy, který hned v první okamžik řekl, že zve do vlády koalici jako celek, ne jenom jeden ze subjektů. Nyní strategii vytváříme koaličně. Ve chvíli, kdy se začnou obsazovat počty ve sněmovně, vzhledem k počtu pirátských a našich poslanců, budeme mít logicky nějakou převahu.
To znamená, že každá strana nevyjednává za sebe, ale vyjednáváte jako dvě koalice? A vyjednaná ministerstva si pak rozdělíte s Piráty až v druhém sledu?
Přesně tak, takhle postupujeme. Samozřejmě čekáme na prvotní nabídku od koalice Spolu, to oni jsou vítězi voleb. I my máme samozřejmě nějakou představu, kterou nyní sdělovat nebudu, už jenom kvůli taktice při vyjednávání. Ale základní princip, který jste řekl, takový skutečně je. Opravdu vyjednáváme jako koalice.
Takže mi neřeknete, kolik ministerských postů budete jako koalice požadovat?
To fakt říkat nebudu. Opravdu počkáme na prvotní nabídku od Spolu, jestli se bude nějak potkávat s naší představou. Nebylo by ale fér to vzkazovat našim kolegům přes média a vlastně by to nebylo ani taktické.
První nabídka ze strany koalice Spolu tedy ještě nepřišla?
Ne, skutečně - byť nám to málokdo věřil - jsme se zatím bavili jenom o tom, abychom nějakým způsobem dali najevo a vzkázali panu prezidentovi, že tady existuje vládní většina, což jsme udělali hned v sobotu po volbách.
Ve vaší koaliční smlouvě s Piráty se píše, že když jedna ze stran dostane více mandátů, tak ta druhá se to bude snažit nějak nefinančně kompenzovat. Předpokládám, že by mohlo jít například o ministerské posty.
Samozřejmě počítáme s tím, že Piráti budou ve vládě, a to říkám od začátku. Nepočítáme s konceptem, že by ministerské posty měli mít pouze starostové, to rozhodně ne. A to jsem řekl i (předsedovi Pirátů) Ivanu Bartošovi a dalším pirátům na našem jednání. Prostě postupujeme koaličně a samozřejmě i vládní funkce budeme obsazovat společně.
Takže Piráti by mohli mít nárok i na více než jen jeden ministerský post, který by asi odpovídal jejich síle ve sněmovně?
To je samozřejmě na dohodě uvnitř koalice. Myslím si, že by to měl být více než jeden ministr, a myslím, že to bude starosty akceptováno.
Ale to bude tedy na úkor případných vašich ministerských postů?
Dostaneme nabídku jako koalice, takže stoprocentně. Určitě nebude Petr Fiala ani nikdo jiný dávat konkrétní nabídku Pirátům a nějakou nám. To bude nabídka pro koalici jako celek.
Říkal jste, že nechcete prozrazovat svou strategii, přesto se nyní ve veřejném prostoru objevují informace, která ministerstva jednotlivé strany budou preferovat. Například Deník N psal, že u vás to jsou ministerstva vnitra, školství, pro místní rozvoj, životního prostředí a zahraničí. Jak moc se to potkává s realitou?
Zatím bych zůstal u vnitra, u kterého jsem to opakovaně deklaroval, a to byla i veřejná informace, se kterou jsme šli do povolební strategie. Na tom nic tajného není. Školství je nám velmi blízké, máme připravenou skutečně zásadní změnu vzdělávacího systému, na které nepracoval jenom Petr Gazdík, ale třeba i Mikuláš Bek nebo Jiří Drahoš. O to bychom určitě zájem měli, ale ty další bych raději nekomentoval.
Vnitro by patrně bylo pro vás, ale máte už nějaké adepty na školství?
Určitě ano, ale tady je více nominovaných, tak bych jedno jméno nechtěl říkat. Opravdu bych si ale počkal na nabídku koalice Spolu, protože se opravdu nemusí potkávat naše představy s tím, co nám nabídnou. To bude věc vyjednávání. Ale když se podíváte, tak my jsme v tomhle byli transparentní. Vytvořili jsme něco, čemu jsme říkali vládní tým, a tam bylo více jmen. A nemám pocit, že by se nyní objevil nějaký deus ex machina, nějaký nový borec, který by na ministerstvo šel. Takže budeme vycházet z tohoto seznamu.
Jak moc si budou obě koalice mluvit do toho, koho druhá strana bude chtít dosadit na ministerský post?
To jsme si zatím úplně neříkali. Nicméně obecně je vždycky lepší se dohodnout a nemít pocit, že tam je někdo, kdo té druhé koalici vadí. Na druhou stranu přijít s tím, že si automaticky budeme kádrovat nominované lidi do vlády, to taky není úplně dobrý začátek. O principu jsme se ještě nebavili. Já si samozřejmě představuju, že nejdříve se budeme zabývat - a to chci zdůraznit - Poslaneckou sněmovnou, protože schůze se blíží. Pokud se máme bavit o sestavování něčeho, tak toto je aktuálnější záležitost.
Už teď dáváme dohromady naše programové týmy, které začnou připravovat programový dokument, to také nebude lehká diskuse. Lidé si vždycky představují, že vyjednávání je primárně o postech, ale samozřejmě pokud tady jsou dvě koalice, jejichž program není jako přes kopírák, tak se musí začít programem.
Programy koalic jsou skutečně místy jiné. Není tedy možné, že sestavování vlády nakonec ztroskotá na tom, že si nedokáže vytvořit společné programové priority?
Programové priority zvládneme vytvořit a společenská poptávka je tak jednoznačná a silná, že si nemůžeme dovolit se nedohodnout. Motiv toho, kolik lidí věří, že se dohodneme, je absolutně stěžejní. Dohoda je nutná a naším úkolem je se dohodnout. Jinou variantu si vůbec nepřipouštím.
Kromě ministerského postu je prestižní i funkce předsedy sněmovny. Budete ji požadovat, nebo ji přenecháte druhé koalici, která získala více hlasů?
Nelze úplně oddělit vyjednávání o sněmovně od vyjednávání o vládě. Bude to komplexní vyjednávání. A tady k tomu nemám žádný ultimativní názor, že bychom si řekli, že tohle nepřipustíme. Myslím, že to vyplyne až z vyjednávání.
Před čtyřmi lety se řešilo, jestli má být místopředsedou sněmovny šéf KSČM Vojtěch Filip nebo předseda SPD Tomio Okamura. Počítáte s tím, že jeden místopředsednický post dáte hnutí ANO a jeden hnutí SPD?
Extremistické strany nemají být zastoupené ve vedení sněmovny. V minulém období jsem nehlasoval ani pro (předsedu KSČM) Vojtěcha Filipa, ani pro (předsedu SPD) Tomia Okamuru a i nyní je to pro mě osobně velmi problematická představa. Dívám se třeba na Německo, kde Alternativa pro Německo je parlamentní stranou, ale vzhledem k tomu, že ostatní strany ji vnímají jako extremistickou politickou sílu, obsazení ve vedení Bundestagu nemá. Ale zdůrazňuji, že tohle je můj osobní názor.
A hnutí ANO by podle vás mělo mít post místopředsedy sněmovny?
Tam si to umím představit. Mají výrazný poslanecký klub, takže chovat se tak, že je zcela zválcujeme, není rozumné ani pro parlamentní práci.
Kdy mohou voliči očekávat, že vznikne mezi oběma koalicemi dohoda na programu a obsazení ministerstev?
To je vždycky těžké odhadnout, protože pak bychom je zklamali, kdyby to trvalo déle. Programové týmy by se měly sejít už tento týden. Volby byly v sobotu, pondělí a úterý věnujeme především tomu, aby se sešly naše stranické struktury, aby se vzájemně sešly koalice, a ve středu by mělo být první jednání. Očekávám, že bude velmi technické a stanovíme si na něm nějaký časový plán.
Umím si představit, že během 14 dnů nebo tří týdnů by mohly být základní programové dokumenty hotové. V té době musíme být zároveň připravení na to, jak bude vypadat Poslanecká sněmovna, protože ustavující schůze musí být svolána do třiceti dnů po volbách. Takže to je limit, dokdy musí být hotovo. Během této doby se budeme samozřejmě bavit i o vládě a resortech.
Ministerstev je momentálně pouze čtrnáct. Neuvažujete o tom, že by vznikly posty ministrů bez portfeje? Například Piráti hodně prosazují digitalizaci, tak co například ministr pro digitalizaci?
Tohle úplně nevím. Je potřeba se zamyslet, jakým způsobem budeme kvůli předsednictví v Radě Evropské unie koordinovat evropskou agendu, kterou doteď současná vláda výrazně podcenila. Tady budeme muset sprintovat, ale to neznamená, že to bude nové ministerstvo. Mohou se třeba hledat modely, jak připravovat stěžejní témata pro budoucnost. Zatím si však myslím, že přímo přidávat ministerstva jako taková plán není.
Povolební možnosti následujících dnů
- Nová Poslanecká sněmovna se může sejít nejdřív den po uplynutí funkčního období předchozí sněmovny, které skončí 21. října.
- Zasedání nově zvolených poslanců svolává prezident republiky.
- Pokud prezidentu Miloši Zemanovi tento krok jeho zdravotní indispozice nedovolí, nová Poslanecká sněmovna se musí sejít 8. listopadu.
- Ustavující schůze skončí ve chvíli, kdy se zvolí nový předseda dolní komory parlamentu. Teprve po zvolení nového předsedy podá stávající vláda Andreje Babiše demisi.
- Prezident republiky jmenuje nového premiéra, v tomto kroku ho neváže žádná lhůta. Nový premiér musí nejpozději 30 dnů po svém jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
- Pokud nový premiér nezíská důvěru, prezident republiky má i druhý pokus na jmenování nového předsedy vlády. Napotřetí už jmenuje nového ministerského předsedu šéf Poslanecké sněmovny.
- Pakliže prezident republiky není schopen vykonávat svou funkci, například se na tom shodne Poslanecká sněmovna i Senát, nového premiéra jmenuje prezident republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
