Pečovatelé z Česka odcházejí do ciziny. Ale neudrží se tam

David Kořínek
8. 8. 2015 13:20
Pečovatelské kurzy jsou v tuzemsku méně náročné, zatímco zahraniční výdělky vyšší. Ministerstvo proto plánuje změnu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha – V Česku aktuálně působí necelých pět tisíc pečovatelů, kteří se starají o seniory a hendikepované. Přitom jen důchodců je v tuzemsku přes tři miliony a česká populace patří mezi rychle stárnoucí.

"V příštích letech hrozí České republice reálně situace, že se o seniory nebude mít kdo postarat," varuje ředitelka domova pro seniory Centrum Na Verandě Beroun Hana Červenková.

Upozorňuje především na problém pečovatelů odcházejících za prací do zahraničí, zejména do západní Evropy. Podle České asociace pečovatelské služby (ČAPS) však situace tak kritická není.

"Tento trend se týká hlavně příhraničních oblastí, jako je Karlovarsko nebo naopak Jižní Čechy, kde obecně platí, že práce za hranicemi je lépe placená," vysvětluje Předseda ČAPS Jindřich Kadlec.

Zapravdu mu dává i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Do zahraničí odcházejí spíše ošetřovatelské profese, tedy zdravotníci," říká za ministerstvo Petr Sulek.

Finanční motivace

Na to upozorňuje i Červenková: "Pracovníci v sociálních službách jsou v Česku placeni podprůměrně,“ vysvětluje. Podle dostupných údajů se průměrná mzda na pozici pečovatele v tuzemsku pohybuje mezi 12 a 15 tisíci korun.

"V zahraničí si přitom pečovatelé vydělají v přepočtu až 50 tisíci měsíčně. Navíc poptávka po ošetřovatelkách je v západní části Evropy obrovská. Například jen v Německu chybí kolem 30 tisíc pečovatelů," dodává Červenková.

I zde však ČAPS volí mírnější rétoriku. "Situaci v Česku hodně pomohl zákon o sociálních službách. Zvedl prestiž tohoto povolání. Finanční ohodnocení je věc jiná, tam je stále prostor pro zlepšení,“ mírní problém Kadlec.

Potřebná kvalifikace

Pečovatelem se člověk podle zákona může stát po absolvování speciálního kurzu a získání certifikátu Pracovníka v sociálních službách. "Kurzy nebývají lehké, končí testem a pečovatelky musí absolvovat praxi v některém ze zařízení. Získat lze také takzvaný Evropský certifikát v sociální péči, který je respektován napříč Evropou," popisuje Červenková.

V České republice se cena kurzu pohybuje od pěti do deseti tisíc korun, což je v porovnání s jinými evropskými zeměmi výhodné. Podle ministerstva je to způsobené nižšími nároky na kvalifikaci českých pečovatelů. Podmínky pro získání certifikátu by tak do budoucna měly zpřísnit. Promítnout by se to mělo i v platovém ohodnocení pečovatelů.

"Kurz je často možné absolvovat v rámci rekvalifikačních kurzů na úřadu práce," podotýká Kadlec. Řada pečovatelů si tak podle Červenkové certifikát v Česku udělá už se záměrem odejít pracovat do zahraničí.

Tam se však udrží jen část českých pečovatelů. Až dvě třetiny se po čase vrací zpátky do Česka, často kvůli nezvládnutí jazyka.

"Návraty pečovatelů ale situaci v péči o seniory nepomáhají. Po návratu do Česka se většina pečovatelů zejména z finančních důvodů, fyzické a psychické náročnosti tohoto povolání rozhodne věnovat jiné profesi," říká Červenková.

Podfinancování

Dalším problémem je nesystematické financování sociální péče. Zejména provoz zařízení a služeb pro seniory a handicapované je dlouhodobě podfinancovaný. To se odráží i v nízkých finančních ohodnoceních pečovatelů.

Ministerstvo se snaží peníze na zvýšení platů najít. "Například v roce 2014 získalo 335 milionů korun na dofinancování sociálních služeb. Tato částka byla cíleně určena na navýšení platů," popisuje Sulek.

Podle ČAPS peníze na platy chybí mimo jiné i kvůli nehospodárnému systému. "Důležitá je hlavně struktura péče. Pacient, za kterým pečovatel dojíždí domů, stojí jen zlomek toho, co pacient, který je dlouhodobě umístěný v sociálním zařízení," dodává Kadlec. 

V letošním roce se úředníkům podařil zajistit ještě větší balík peněz. Podle Červenkové to ale nestačí. "Navzdory tomu, že ministerstvo práce a sociálních věcí začátkem července přislíbilo dotaci ve výši 720 milionů korun, problémy se tím nevyřeší," upozorňuje.

Peníze mají jít dle ministerstva na dofinancování sociálních služeb s regionální působností, které spravují kraje. "Dotace může být využita jak na provozní náklady služeb, tak i na odměňování zaměstnanců dle potřeb organizace," uzavírá Sulek.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy