Majitel dopravní firmy RegioJet Radim Jančura míní, že plánované zvýšení DPH z dopravy cestujících z deseti na 12 procent je nešťastné, ale akceptovatelné.

Vláda by podle něj měla podobně jako některé jiné státy v Evropě hledat cestu, jak veřejnou dopravu udělat pro zákazníky atraktivnější, aby jí dali přednost před individuální automobilovou dopravou.

Zvýšení daně pro právnické osoby z 19 na 21 procent přijal jako nutnost toho, že se všichni musejí uskrovnit. Krok však nazval hrou s ohněm. 

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/ČSSD) považuje úsporný balíček za mix nejrůznějších opatření, reakce veřejnosti podle něj nebude příznivá.

"Je to takové škrabání jednotek miliard všemi směry, evidentně se hledaly kompromisy. Každému sebrali něco málo a nejspíš naštvou v podstatě všechny," řekl Netolický.

Některá opatření jsou podle něj v přímém protikladu k tomu, co strany vládní koalice před volbami slibovaly. "Jsem zvědavý na reakci veřejnosti, protože ta určitě příznivá nebude," dodal hejtman Pardubického kraje.

Hospodářská komora ČR (HK ČR) oceňuje na vládním konsolidačním balíčku redukci sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) či plánované úspory na straně státu. V dnes představeném souboru opatření naopak postrádá zavedení karenční lhůty pro nemocné zaměstnance.

Ohlášené zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent by bylo akceptovatelné jako dočasné, pokud by bylo kompenzované snížením administrativní zátěže, uvedla komora v tiskové zprávě. 

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) považuje za úspěch, že se vládní strany dokázaly dohodnout na balíku opatření ke konsolidaci veřejných financí. Vítá také snížení DPH u potravin o tři procentní body. 

"Každého z nás některé z opatření bude bolet a každý najde něco, co by se dalo udělat jinak. Důležité je, že vláda má politickou odvahu konečně udělat důchodovou reformu a k tomu potřebné kroky, zejména ořezání státních dotací. Za mě je to maximum možného a je velký úspěch, že se pět vládních stran dokázalo dohodnout. Celý balíček je odvážný krok a jsem rád, že to vláda udělala," sdělil Grolich.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) pokládá konsolidaci veřejných financí za nezbytný krok, vládní opatření by však měla být ještě razantnější. Doporučovala by obnovit zrušenou superhrubou mzdu.

"Konsolidace veřejných financí je naprosto nezbytný krok. Z mého pohledu by měl být ještě razantnější. Já osobně bych šla i cestou návratu k superhrubé mzdě. Návrhy hnutí STAN byly mnohem odvážnější, nicméně v politice se musí najít průchodný kompromis," uvedla Pecková.

Naopak podle Lucie Slejškové z organizace EDUin a Daniela Münicha z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu školkovné rodinám s nízkými příjmy nepomáhá a rodiny s vysokými příjmy slevu nepotřebují.

Zrušení takzvaného školkovného by podle školských odborů bylo asociálním krokem, který by odporoval rodinné politice a podpoře mladých rodin. Uvedli to předseda a místopředsedkyně odborářů ve školství František Dobšík a Markéta Seidlová.

"Je to protirodinná a protisociální politika," okomentovala návrh na zrušení slevy na daních Seidlová.

Daňový expert PwC David Borkovec neočekává odliv firem do zahraničí. Úprava daně podle něj ani neznevýhodní Česko v očích zahraničních investorů vzhledem k porovnání sazby daně s okolními státy.

"V tomto porovnání však Česká republika nebude výrazněji vybočovat - Slovensko má v současnosti také 21procentní sazbu, Polsko má 19procentní a Rakousko 24procentní. Značně se liší pouze Maďarsko s devítiprocentní sazbou," uvedl.

Sloučení snížených sazeb DPH na 12 procent, které je součástí vládního konsolidačního balíčku a sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) u potravin o tři procentní body, je podle místopředsedy Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petra Hanky krok správným směrem. Zda se ale pokles sazby DPH na potraviny následně projeví i v jejich spotřebitelských cenách na pultech obchodů, bude podle Hanky záležet na obchodních řetězcích. Zelináři dlouhodobě podporovali snížení DPH na potraviny, řekl dnes Hanka.

Zvýšení daně z nemovitosti zdraží nájemní bydlení, míní analytici. Uznávají však, že vzhledem ke zbytku Evropy se dalo navýšení očekávat.

Vinařská sdružení vítají zachování nulové daně na tichá vína. Pro část vinařů bude citelné zrušení daňové uznatelnosti vína jako daru na reprezentaci.

Náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny, která eviduje 60 procent obyvatel, vzrostou po změně DPH na léky a zdravotnické prostředky zhruba o miliardu Kč.

Zvýšení DPH na pivo na 21 procent povede podle svazu pivovarů k odlivu hostů z restaurací a hospod hlavně v menších městech a na vesnicích.

Přijetí konsolidačního balíčku bylo pro ozdravení veřejných financí nutné, uvedli analytici. Přivítali zejména škrty u neinvestičních dotací. Vládní konsolidační balíček sníží schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Výdaje během dvou let klesnou o 78,3 miliardy korun, rozpočtové příjmy vzrostou o 69,2 miliardy korun.

Návrhy úprav penzí, které představil Jurečka, nelze nazvat reformou, chybí jakékoli výpočty, analýzy či legislativní podklady, míní poslankyně a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Sociolog Daniel Prokop vnímá vládní balíček jako první krok pro rychlou redukci schodku. "Mám výhrady, řada věcí naopak smysl dává či se povedla revidovat. Většinou jde o easy parametrické změny. Je třeba říct, co lze zlepšit v dalších fázích - klíčové reformy výdajů i daní (daně z příjmů fyzických osob, právníckých osob, nemovitost).

Opatření na ozdravění veřejných financí považuje za neefektivní nebo přímo škodlivé a podvazující ekonomický růst Asociace malých a středních podniků.

Středula zkritizoval to, že odbory neměly k dispozici podrobnosti reformy. Očekává, že vláda s odbory návrh projedná na pondělním jednání tripartity. Vládní představitelé podle něj s občany nekomunikují férově.

"Neslyšeli jsme slovo o tom, jak vláda inflaci sníží, návrhy, které se přinášejí, inflaci zvýší," řekl Středula

Vládní konsolidační balíček počítá se škrty v zemědělských dotacích ve výši 10,2 miliardy korun. O tuto částku by se měly snížit už příští rok. Řekl to dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v ČT řekl, že škrty se budou týkat hlavně velkých firem a jen peněz ze státního rozpočtu. Více detailů škrtů vláda zatím nezveřejnila. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal označil úspory v zemědělských dotacích za nesystémový a populistický krok.

"Zadlužení Česka dále poroste, vláda nemá odvahu řešit příčiny bobtnajícího státního dluhu. Proč ministři neřeší odliv zisků nadnárodních korporací z Česka, tam je několik set miliard," kritizuje na Facebooku vládní opatření bývalá ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Vláda jde podle ní proti sociálnímu smíru ve společnosti.

Tuzemští nakladatelé přivítali nulovou daň z přidané hodnoty na knihy především jako důsledek svých dlouholetých snah o její prosazení. Změnu dnes ohlásila vláda při představování svého konsolidačního balíčku. Česká republika je mezi evropskými zeměmi, kde byla daň na knihy dlouhodobě nejvyšší, aktuálně platí snížená desetiprocentní sazba. Prostor pro snižování cen knih podle některých nakladatelů po zavedení nulové daně není, velké nakladatelské domy o tom ale uvažují.

Národní rozpočtová rada uvítala snahu vlády zpomalit tempo zadlužování státu. Objem navrženého konsolidačního balíčku odpovídá ekonomické i fiskální situaci země, uvedla rada. Zároveň varovala před snahou poslanců balíček při projednávání ve Sněmovně změkčit.

Zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na léky ze současných deseti na 12 procent pocítí u volně prodejných léků pacienti, u léků na recept hlavně zdravotní pojišťovny. Ve vyjádření to uvedl ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Vláda dnes na tiskové konferenci avizovala, že součástí konsolidačního balíčku veřejných financí je sjednocení nižší sazby DPH, ve které jsou i léky, na 12 procentech. U zdravotnických prostředků se daň sníží ze současných 15 procent.

Spotřební daň na lihoviny se příští rok zvýší o 10 procent, poté o 5 procent ročně až do roku 2028, uvedla unie. Podle svazů bude růst černý trh.

Vládou navržené zvýšení sazby DPH u denního tisku z deseti na 21 procent znamená podle předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerové ohrožení novinového trhu v České republice. Řekla to v reakci na dnes představený vládní konsolidační balíček.

Změny, které představila vláda, míří proti zaměstnancům a jejich rodinám a důchodcům, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zkritizoval, že nezveřejnila podrobnosti reformy.

Dopady konsolidačního balíčku na ozdravění veřejných financí odnesou podle Svazu průmyslu a dopravy firmy a jejich konkurenceschopnost. Svaz ve vyjádření kritizuje i skutečnost, že balíček vznikl bez diskuze se zástupci podniků.

"Snížení DPH na potraviny na 12 procent je pro zákazníky dobrá zpráva, obchody to samozřejmě plně promítnou do cen. A je to i dobrý signál na uklidnění nervozity mezi lidmi," komentoval vládní návrh prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

"Nejhorším signálem celé reformy je to, že vláda ustoupila od daně na tichá vína. Nedá se obhájit, proč danit alkohol v pivu a tvrdém, ale ne ve víně. Nedá se obhájit, proč malý pivovar musí byrokracii zvládnout, a malý vinař by ji nedal," dodal.

"Z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky je příznivé to, že vláda škrtá hlavně v oblasti neinvestičních dotací, zejména těch v gesci resortů průmyslu a zemědělství. Vláda ovšem v rozporu se svými sliby zvyšuje daně, a to hned několik z nich. Zejména pak daň z nemovitostí a daň podnikovou," upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

"Nepochopitelným krokem je také snížená sazba DPH 12 procent. Inflačně/fiskálně neutrální by bylo 13 procent. Výpadek několika miliard, když naopak hledáme, jak snížit schodek, je zbytečný," poznamenává ekonom David Marek.

"Vláda se vydala zvýšením minim, což je lepší než nic, ale zároveň zatíží především cash flow OSVČ s nízkými příjmy, ale také zvýší jejich důchody," komentuje ekonom Filip Pertold postupné navyšování minimálního pojistného pro OSVČ.

"Pro první rok je snížení schodku o 95 miliard dobrý start, zahrnutí vyšších výdajů na obranu a školství si ovšem říkalo o 120 miliard. Poměr 62 miliard výdajové škrty a 32 miliard vyšší příjmy patrně představuje dosažitelný kompromis," hodnotí vládní plán ekonom David Marek.

"Změny na výdajové straně jsou zvoleny vhodně. Na příjmové straně to jde bohužel především přes přímé daně a kvazidaně. Pochopitelný je záměr zvýšit výběr daně z nemovitostí, hazardu a tabáku. Nepochopitelné je, jak se daří unikat spotřební dani tichému vínu," uvedl.

Vláda bude postupně navyšovat minimální pojistné pro OSVČ. Po třech letech by měla hranice odpovídat minimální mzdě. Postupný náběh rozložený do tří let budou mít i nové osoby samostatně výdělečně činné. 

"Bohužel tohle je opatření, před nímž varujeme - hodně zatíží nízkopříjmové OSVČ a vysokopříjmových se dotkne minimálně," kritizuje opatření sociolog Daniel Prokop na Twitteru.

"Opatření řeší udržitelnost důchodového systému, ale i odstraňování nespravedlností systému," řekla ekonomka Danuše Nerudová.

"Vývoj důchodového systému je alarmující. Ekonomicky aktivní jsou nejsilnější populační ročníky, důchodový systém nám ale propadá do schodku," komentuje ekonomka Raiffeisenbank a členka poradního týmu vlády Helena Horská.

Podle expertů není v nynější podobě udržitelný ani důchodový systém. Výdaje na penze prudce rostou, nyní tvoří asi 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc.