Celkem 4130 lidí zemřelo podle Českého statistického úřadu v týdnu mezi 26. říjnem a 1. listopadem. Je to zhruba o dva tisíce lidí více než ve stejném období v předchozích letech. Rekordní jsou v tomto ohledu i předcházející týdny, přičemž křivka nárůstu mrtvých věrně kopíruje křivku počtu mrtvých na covid-19 tak, jak ji uvádí ministerstvo zdravotnictví.
Jenže nadúmrtí (počet zemřelých navíc nad dlouhodobý průměr) je o něco více, než kolik oficiální statistiky ministerstva evidují smrtí s covidem. Ve zmiňovaném 44. týdnu tohoto roku zemřelo s covidem celkem 1342 lidí. Podle údajů statistického úřadu zemřelo přibližně o dva tisíce lidí více, než bylo běžné v předchozích letech.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) už v minulosti tvrdil, že i přesto, že je onemocnění covid-19 hlavním důvodem zvýšeného počtu úmrtí v Česku, říjnová data ukazují také nárůst úmrtí z jiných příčin, než je covid.
"Zdá se, že právě to, že byla nebo doposud v mnoha nemocnicích je odkládána péče, vede k tomu, že se člověk nemusí dostat ke svému lékaři včas s tím, co potřebuje. Někdy protože na to není kapacita, a také proto, že se třeba bojí jít do nemocnice," uvedl Blatný. Klíčové proto podle něj momentálně je, aby se co možná nejrychleji podařilo obnovit v nemocnicích standardní zdravotní péči.
Co způsobilo ve zmiňovaném týdnu smrt přebývajících zhruba 700 lidí, není jasné. Lékaři a další odborníci tvrdí, že na něco podobného je jen velmi těžké odpovědět a ukázat to může až pečlivá analýza. "Toto nemohu vysvětlit nebo na to odpovědět, ale měly by to udělat instituce, které spravují záznamy o úmrtí a statistiky. Ministr Blatný vyjádřil obavu, že se díváme na zvýšenou úmrtnost také z jiných příčin kvůli přerušení některých nemocničních zákroků. To je určitě možné," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel české pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Srdan Matič.
I za infarktem může být koronavirus
Prorektor Univerzity Karlovy a biochemik Jan Konvalinka se však domnívá, že i tito lidé zemřeli kvůli covidu, ačkoliv je statistiky ministerstva zdravotnictví neuvádí. "Nelze pochybovat o tom, že jde o úmrtí spojená s covidem, nikoliv s opatřeními nebo lockdownem. Na číslech z jiných zemí je zcela evidentní, že země, které provedly velmi přísný lockdown včas, výrazná nadúmrtí prostě nezaznamenaly. Příkladem může být Izrael, který zavedl mnohem přísnější omezení než my a prakticky žádná nadúmrtí nezaznamenal. Současně platí, že ta nadúmrtí všude na světě velmi přesně korelují s vývojem epidemie," vysvětlil Konvalinka.
Ačkoliv je nákaza koronavirem nejčastěji spojená s poškozením plic, samotná infekce způsobuje problémy i jiným orgánům. Koronavirus tak může podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpána Svačiny způsobit smrt i lidem, u nichž to zprvu nevypadá, že by za jejich úmrtím stál právě tento virus.
"Po jakékoliv infekci, těžké chřipce nebo sepsi stoupá v následujících týdnech mnohonásobně riziko infarktu, mozkových příhod a podobných nemocí. Takže nakonec můžeme mít spoustu skrytých pacientů, u kterých je hlavní příčinou covid, ačkoliv o tom nevíme, protože se to jevilo jako mozková příhoda nebo infarkt," vysvětlil Svačina s tím, že zvýšené riziko zdánlivě nesouvisejících zdravotních komplikací může trvat u některých infekcí až rok.
Příkladem podle něj mohou být lidé s cévní příhodou. "Lidé, kteří mají stenózu (zúžení či zhoršení průchodnosti cévy, pozn. red.) na srdci nebo jsou v podstatě před uzavřením mozkové tepny a hrozí jim mozková příhoda, tak by žili ještě dva roky, ale najednou zemřou a nikdo neví, že to způsobil covid," řekl Svačina.
Mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá zase upozornila, že v případě covidu se stav pacienta může zhoršit velmi rychle. "Znepokojuje to i mnohé zdravotníky intenzivní medicíny, že nevědí, kdy nebo jak se stav dotyčného může vyvíjet," uvedla.
Mrtví i kvůli zanedbaným prohlídkám u lékařů
Odborníci však opakovaně varují také před tím, že lidé se v době epidemie bojí chodit k lékařům, aby se zde nenakazili koronavirem. S některými obtížemi, se kterými by v normálních časech vyhledali odbornou pomoc, tak zůstávají doma. Zanedbávají také preventivní prohlídky. Oboje přitom může mít fatální důsledky, které se rovněž mohou podepsat na nárůstu úmrtí.
"Vím o kolegovi, který dělá patologii, a spočítal si, kolik lidí za určité období přišlo na biopsii, která zjišťuje, zda má člověk rakovinu. Vyšlo mu, že na jeho pracoviště přišlo v tomto období méně lidí. Nejdou včas na léčbu a má to pro ně tragické důsledky," řekl lékař a senátor za KDU-ČSL Lumír Kantor.
Zanedbané preventivní prohlídky se pak mohou podepsat až s několikaměsíčním či ročním odstupem. Tito lidé totiž nemají akutní zdravotní potíže, které by ohrožovaly jejich život v případě, že k lékaři nedorazí. Jenže výrazně se u nich snižuje šance, že se nastupující nemoc podaří odhalit včas. K lékaři tak přijdou až mnohem později, když už boj s onemocněním může být výrazně složitější.
"Samozřejmě je bohužel možné, že dojde dlouhodobě k úmrtím spojeným se zanedbanými nádorovými chorobami nebo sebevražedností, ale ty přijdou až později a pravděpodobně nebudou tak masivní. Považuji za prokázané, že ty lidi letos na podzim zabil covid," řekl biochemik Konvalinka.
Co všechno zvýšenou úmrtnost v předcházejících týdnech způsobilo, by měla odhalit analýza ministerstva zdravotnictví, jejíž výsledky budou známy až na jaře příštího roku. "Je pravděpodobné, a my si tu práci chceme dát, že u řady lidí budeme muset jít zpět do zdravotní dokumentace, případně do pitevních protokolů, a zjistit, jak to bylo. I proto budeme mít tato data se zpožděním," vysvětloval ministr Blatný před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Tomáš Vojtíšek však upozorňuje, že ani detailní analýza nemusí odhalit všechny případy úmrtí způsobené covidem. "Je možné, že se u některých osob nepodaří nákazu koronavirem prokázat ani za života a ani po smrti, tím pádem se neobjeví ve statistikách," řekl Vojtíšek.
Většina zemřela na covid, "s covidem" sedm procent
Dosavadní data analýzy ministerstva zdravotnictví ukázala, že v druhé polovině roku byl covid hlavní příčinou úmrtí u 36 procent těch, kteří se nakazili a zemřeli. Dalších 57 procent lidí, kteří měli v době úmrtí koronavirus, mělo podle analýzy i jiné zdravotní komplikace. Naopak sedm procent lidí zemřelo kvůli jiným zdravotním komplikacím, tedy u nich nebyla prokázána souvislost mezi úmrtím a tím, že se nakazili covidem.
Podle šéfa české pobočky WHO Matiče je ale covid potřeba brát jako hlavní příčinu úmrtí i v případě těch, kteří měli i jiné zdravotní komplikace. Podle mezinárodních standardů o reportování příčin úmrtí by se tak mělo správně uvádět, že kvůli covidu zemřelo v Česku 93 procent lidí. "V této velké skupině lidí by všichni nebo skoro všichni nyní nezemřeli, kdyby se nenakazili covidem. Ten je tak pokládán za příčinu jejich úmrtí," říká Matič.
Například ve Fakultní nemocnici Brno zaznamenali zdravotníci o třetinu více úmrtí, než je obvyklé. "Mezi pacienty, kteří jsou na jednotkách intenzivní péče, jsou i šedesátníci, kteří jsou covid pozitivní, zároveň se léčí s hypertenzí, diabetem nebo mají vysoký cholesterol. Můžeme se bavit o tom, že tato skupina může být náchylnější k tomu, že u nich bude nákaza koronavirem s horším průběhem, přitom by mohli ještě několik let vést kvalitní život. Čili covid má určitě vliv na úmrtí pacientů," říká mluvčí Plachá.
Co se týče míry úmrtnosti na případy, Česko je v porovnání s ostatními státy zhruba uprostřed. Má 1,5 procenta zemřelých z celkového počtu potvrzených případů. Nejhůře je na tom Velká Británie, Itálie a Švédsko. Naopak na opačné straně žebříčku, a tedy nejmenší poměr celkového počtu úmrtí k celkovému počtu potvrzených případů, má Island, Kypr nebo Lichtenštejnsko.
Podíl úmrtí na covid z celkového počtu potvrzených případů, takzvaný Case Fatality Ratio, je podle Matiče velmi ovlivněn kvalitou a komplexností testování a hlášení nových případů. Roli však může hrát i špatná interpretace dat. "Výsledky jsou také závislé na dostupnosti kvalitní covid léčby v dané zemi," uvedl.
Data z Česka podle Matiče odpovídají tomu, co ukazují i v jiných zemích. "Tedy že 80 až 90 procent lidí, kteří se nakazí covidem a zemřou, zemřou právě kvůli covidu," dodal.
Ministr Blatný nedávno uvedl, že při pozitivním scénáři, tedy pokud bude epidemie zpomalovat, bude v Česku za celý letošní rok devět až deset tisíc mrtvých, kteří se nakazili koronavirem. Jenže to uvedl koncem listopadu, kdy ještě nebyl takový nárůst případů jako v posledních dnech. Ten podle všeho povede i k dalšímu nárůstu počtu mrtvých.
