Jednadvacetiletý student z Frýdku-Místku Petr Doležel se už rozhodl, že se očkovat nebude. "Od malička jsem nebral žádné léky, ani jsem se dobrovolně nikdy neočkoval, a tak mám strach, co by to se mnou mohlo udělat. Třeba paralen jsem měl jen jednou v životě. Jsem zvyklý, že kdykoliv mi něco je, dokážu si pomoct jinak a většinou přírodní cestou. Myslím si tedy, že moje obavy jsou oprávněné, a očkovat se proto nechci," vysvětluje své důvody.
Že je nezájem mladých lidí o vakcíny širší problém, dokládají data ministerstva zdravotnictví. Lidé ve věku od 16 do 29 let jsou alespoň jednou dávkou naočkovaní pouze z necelých čtyřiceti procent. Obecně platí, že čím starší věková skupina, tím vyšší proočkovanost. Ve věkové kategorii od 45 do 49 let už má alespoň jednu dávku 63 procent lidí, u seniorů starších 80 let dokonce více než 80 procent.
Vedle toho se v posledních týdnech virus šíří právě hlavně mezi mladými. Zatímco ve věkové skupině 16 až 19 let se za poslední týden nakazilo asi 45 lidí v přepočtu na sto tisíc obyvatel, v kategorii ve věku 50 až 64 let jich bylo jen sedm. Právě na kombinaci šíření viru a menší zájem o vakcínu mezi dvacátníky či třicátníky nahlížejí epidemiologové s obavami.
Nižší ochotu mladších ročníků přistoupit k vakcinaci si všímají i sociologické agentury. Podle agentury STEM zájem o vakcínu pozvolna klesá s klesajícím věkem. V nejmladší sledované věkové skupině od 18 do 29 let se na konci června prakticky zastavil zhruba na 55 procentech těch naočkovaných či odhodlaných se očkovat. A zatímco u lidí mezi třiceti a šedesáti se nechce podle STEM očkovat zhruba pětina, ve věku do třiceti let je odpůrců třetina.
Mladí lidé, kteří došli k podobnému rozhodnutí nebo zatím váhají, jako nejčastější důvody uvádějí například strach z vedlejších nebo dlouhodobých účinků vakcíny nebo očkování nepovažují za nutné, protože se neřadí do rizikových skupin. "Svou imunitu jsem si léta budoval tak, abych i v prosinci mohl chodit jen v tričku. Jsem přesvědčený, že i kdybych chytil mutaci delta nebo později jinou, můj imunitní systém by se s tím bez problémů vypořádal," říká osmadvacetiletý David Míka z Tábora.
"Očkovat se nechci, léky, které brát musím, mi zkrátka stačí"
Podobně to vidí i jednadvacetiletá studentka z Frenštátu pod Radhoštěm Sabina Konvičková. "Jsem mladá, relativně zdravá holka, která se snaží v takovém stavu udržet přírodní cestou. Musím sice pravidelně brát nějaké léky, bez kterých se neobejdu, jelikož mi určité části v těle nefungují, tak jak mají, ale nic dalšího do sebe dávat nechci, pokud to není vyloženě nutné. To, co brát musím, mi zkrátka stačí," vysvětluje.
Také podle STEM je hlavní rovinou argumentů proti očkování u mladých lidí v současnosti názor, že koronavirus pro ně nepředstavuje vysoké riziko. Sociolog a ředitel agentury Martin Buchtík ale upozorňuje, že argument o dostatečně silné imunitě nelze připisovat pouze specificky mladší generaci. "Podobný důvod vám sdělí i kategorie starších, například padesátiletých lidí, kteří se ještě neočkovali," říká.
Další velmi častou motivací, proč vakcínu vynechat, je pro mladé vysoká hladina protilátek pro prodělaném onemocnění. Ačkoli spousta z nich proti očkování není, neměli by se podle nich přehlížet ti, kteří si již covidem prošli. "Je to naše svobodná volba. Nechci se nechat očkovat, když jsem překonala covid za dva dny a mám protilátky v těle," říká jednadvacetiletá Karolína Nevrlá z Ostravice.
S tím souhlasí i čtyřiadvacetiletá zdravotnice z Olomouce Hana H. "Rozhodujícím faktorem o bezinfekčnosti jedince by dle mého názoru mělo být právě množství protilátek v krvi či negativní PCR test, přičemž ani jedno nemusí souviset s faktem, jestli byl člověk očkovaný, nebo ne. Covidem onemocněli i naočkovaní. Lidé, kteří očkováni nejsou, mají na rozdíl od bezpříznakových očkovaných alespoň větší šanci na sobě onemocnění rozpoznat, a tím pádem se izolovat a snížit riziko přenosu," domnívá se.
Mladí nejsou nezodpovědní, jen přirozeně společenštější
Oslovení dvacátníci se ale obávají, že je kvůli jejich postoji budou druzí nazývat nezodpovědnými. "Nesnažím se svým rozhodnutím jít jakkoli proti systému a snažit se mařit snahu státu eliminovat covid na minimum, ačkoliv si to o mně spousta lidí myslí. A právě to mě na tom mrzí nejvíce. Osobně nemůžu úplně říct, že vidím nějaké jiné řešení, přiznám to. Ale věřím, že nutit k očkování by se taky nemělo. Je to svobodné rozhodnutí každého," dodává Konvičková.
Šéf STEM Buchtík před osočováním mladých z nezodpovědnosti varuje, považuje ho za prázdné moralizování. Podobně mluví i o zdůrazňování toho, že v poslední době se virus šíří zejména v mladé populaci. Argument o jejich nedostatečné solidaritě rozporuje vysvětlením, že mladí mají nejbohatší sociální život.
"Mají obecně nejvíc kontaktů, je to dáno životním stylem. Všechny věkové skupiny nyní své chování vrací do standardu, na který byly zvyklé před covidem. U mladých to vypadá tak, že se prostě více vídají. To je jejich přirozená vlastnost. Platí to dnes stejně jako před třiceti lety," říká Buchtík.
Dodává navíc, že i v době nejhlubšího lockdownu letos v březnu se konaly různé vesnické akce, což podle něj nebyla rozhodně výsada mladých. "Jít neotestovaný a bez očkování na party není samozřejmě vrchol zodpovědnosti, ale podobné chování bychom našli asi v každé věkové skupině," uvažuje.
Imunolog Václav Hořejší ale říká, že je za každou cenu zásadní dosáhnout co největší proočkovanosti. Považuje proto za důležité mladé nadále k očkování motivovat. "Všechny dosavadní prostředky pozitivní motivace jsou k tomu dobré. Hlavní odměnou má být ale získání potvrzení o očkování, které mladým lidem podstatně usnadní život. Budou se moci vykazovat potvrzením nutným pro cestování, návštěvu koncertu a podobných akcí a nebudou muset chodit na testování, které bude výhledově placené," vysvětluje.
Podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research ale benefity, které vládní očkovací strategie nabízí, spoustě lidem z nižších sociálních vrstev nic moc neříkají. "Lidé s nižším vzděláním či z menších obcí mají nižší důvěru ve vakcínu. Nepotřebují ji k cestování, protože moc nikam nejezdí, a ukazuje se u nich i vyšší nedůvěra ve vládu," vysvětluje Prokop. Domnívá se tak, že u mladší populace a obecně u lidí do 55 let závisí ochota očkovat se na socioekonomickém postavení.
Ministerstvo zdravotnictví se současně snaží mladé lidi oslovit hlavně otevřením nových očkovacích center bez registrace v nákupních centrech. Například ve středu se otevřela nová centra v Ostravě a v Brně. "Jejich atraktivitu navíc zvyšuje i možností vyhrát mobilní telefony, tenisky nebo počítačové hry," zdůrazňuje mluvčí vlády Vladimír Vořechovský.
Imunolog Hořejší ale upozorňuje na to, že v Česku chybí intenzivní vysvětlovací kampaň, která by zdůrazňovala, že rizika spojená s proděláním nemoci jsou i u mladých lidí stokrát vyšší než rizika z nepříznivých účinků očkování. To by podle něj mohlo ochotu mladých se očkovat ještě zvýšit.
Na mladé naočkované je třeba počkat, někteří si později osvojují novinky
Na dotazy Aktuálně.cz, zda se bude snažit mladé dále motivovat k očkování a jakým způsobem, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch neodpověděl. Agentura McCann, která se dosud podílela na oficiální kampani ministerstva zdravotnictví, však zdůrazňuje, že právě na ně by měla nyní kampaň cílit. "Má cenu zaměřit se na ty, co váhají nebo jsou lehcí odpůrci očkování. Nepředpokládáme, že se podaří přesvědčit úplné odmítače," říká ředitel agentury Jan Binar.
Podle Buchtíka je ale na vyhodnocování zájmu mladých o očkování ještě brzy. "Je třeba na ně počkat i několik měsíců, kategorie od 16 do 29 let se může očkovat teprve od začátku června. Teď navíc budou dva měsíce někde na prázdninách. Jde o přirozený proces, protože existují lidé, kteří si osvojují novinky rychle, tedy brzy po hlavě zkouší nové věci. A na druhé straně jsou lidé, kteří jdou až za většinou," popisuje.
Nakonec pak doplňuje, že ochota se očkovat souvisí značně s okolím, ve kterém se člověk pohybuje. "Čím víc máte v každodenním životě kolem sebe očkovaných lidí, tím podle našich dat roste šance, že se necháte taky očkovat," uzavírá Buchtík.
