Premianti mezi obcemi. Někde naočkovali skoro všechny obyvatele, jinde pouze desetinu

Barbora Doubravová Anna Dohnalová Barbora Doubravová, Anna Dohnalová
16. 7. 2021 10:11
V Česku je alespoň první dávkou vakcíny dosud naočkována zhruba polovina obyvatel. V některých menších obcích ji už však dostali takřka všichni obyvatelé. Jsou ale i takové, kde postupují pomalu. Například ve Vyškovci dostala vakcínu pouhá desetina obyvatel starších šestnácti let. Zatímco někde k nízkému zájmu o očkování přispívají dezinformace, jinde ji chtějí kvůli touze se setkávat.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

V jihočeské Zadní Stříteži žije 29 obyvatel starších 16 let. Pouze dva z nich neměli k minulému pondělí za sebou alespoň první dávku vakcíny, což z malé vesnice mezi Táborem a Pelhřimovem dělá s 93 procenty vůbec nejproočkovanější obec v republice. 

"Dali jsme se všichni naočkovat, protože bydlíme blízko svých babiček a dědečků, a chceme se s nimi stýkat. Poměrně dlouze a často jsme o očkování s lidmi diskutovali, cítíme všichni jeho důležitost. Je to těžká doba a myslím, že ještě bude," popisuje starostka Jana Ivasčenková. 

Dodává, že místní jsou navíc velmi ukáznění a zodpovědní a přistupovali tak i k epidemii koronaviru. "Přestože jsme tu měli ojedinělé případy covidu, lidé dodržovali vzorně opatření a hygienu," zdůrazňuje starostka.

K tomu, že je její obec vůbec nejlepší v Česku, přispěl podle ní hlavně vyšší věkový průměr místních, protože obecně platí, že starší lidé projevují větší ochotu se naočkovat. "Zestárli jsme, průměrný věk v obci je kolem 53 let. Myslím, že u starší populace není takový problém se zájmem o očkování jako u mladých," uvažuje Ivasčenková. 

Druhá nejmenší obec je druhá nejlepší

Vysoký počet lidí v důchodovém věku stojí za vysokým podílem naočkovaných i v obci Čilá na Plzeňsku. "Riziková skupina je u nás o očkování dobře informovaná, jak médii, tak rodinnými příslušníky," říká místostarostka Eva Chmelová.

V obci u řeky Berounky žije šestnáct lidí starších šestnácti let, a alespoň první dávky zatím využilo čtrnáct z nich. Místostarostka si pochvaluje i pospolitost místní komunity, jejíž fungování se projevuje i typicky velmi vysokou volební účastí.  

Čilá je se svými osmnácti obyvateli druhou nejmenší obcí v Česku a právě odlehlá lokalita je podle místostarostky dalším důvodem, proč se lidé nechali naočkovat. "Obec je totiž velmi izolovaná, prakticky zde nejsou služby. O to je pro nás důležitější sousedská pospolitost. Jsme zvyklí se tu napříč generacemi se sousedy potkávat. Očkování je tedy pro nás bezesporu i možností, jak se dále bezpečně vídat," doplňuje Chmelová.

Nutnost vydávat se za hranice odlehlé obce je motivací k očkování i pro mladší ročníky. Mladým lidem, kteří cestují za prací, do školy nebo do zahraničí podle ní očkování zjednodušuje každodenní život.

Nejvíce proočkované obce
Obec Kraj Počet obyvatel 16+ Počet očkovaných 16+ Podíl očkovaných
Zadní Střítež Jihočeský kraj 29 27 93,1 %
Čilá Plzeňský kraj 16 14 87,5 %
Zvíkovec Plzeňský kraj 174 141 81,0 %
Katov Jihočeský kraj 63 51 81,0 %
Rybníček Kraj Vysočina 57 45 78,9 %
Nejméně proočkované obce
Obec Kraj Počet obyvatel 16+ Počet očkovaných 16+ Podíl očkovaných
Vyškovec Zlínský kraj 119 13 10,9 %
Bělá Kraj Vysočina 47 9 19,1 %
Selmice Pardubický kraj 169 36 21,3 %
Chlumy Plzeňský kraj 185 41 22,2 %
Měkynec Jihočeský kraj 36 9 25,0 %

Necelých šest kilometrů od Čilé se nachází třetí nejproočkovanější obec, o trošku větší Zvíkovec. Žije v něm přes dvě stě lidí a 141 z nich má za sebou alespoň první dávku vakcíny. "U nás v obci máme domov pro osoby se zdravotním postižením a všech jeho 64 klientů je očkovaných, proto máme tak dobrý průměr," objasňuje starosta Zvíkovce Petr Uher.

"S covidem jsme se tady téměř nesetkali, lidem stačí testování"

Naopak nejméně naočkovaných je v malé obci Vyškovec ve Zlínském kraji. Ze 119 obyvatel se tam alespoň první dávkou vakcíny nechalo očkovat pouze třináct lidí. Podle starosty Bohumila Hodulíka to v obci nepovažují za nutné. "Za celý rok jsme tady měli jen tři pozitivní případy nakažených, a to ještě ani nebyli naši občané, byli z Brna a z Prahy. S covidem jsme se tedy téměř vůbec nesetkali, a proto se lidé nechtějí očkovat. Lidé jsou zatím spokojeni s tím, že jim stačí testování, pokud někam jdou," říká. 

Podobně je tomu v obci Bělá na Vysočině, kde dostalo alespoň první dávku pouhých devatenáct procent obyvatel. Její starosta Miroslav Koch říká, že lidé nemají motivaci se očkovat, protože se spoustě z nich virus úplně vyhnul. "Nikdy jsme tady neměli žádnou masovou vlnu, pouze pozitivní jednotlivce. Všichni tady veškerá opatření poctivě dodržují," vysvětluje. 

Třetí obcí s nejmenším počtem naočkovaných jsou Selmice v Pardubickém kraji. Alespoň první dávku vakcíny tam má pouze 36 obyvatel ze 169. Starostka Marie Kesnerová říká, že v obci žijí výhradně mladí lidé, kteří tam sice mají trvalé bydliště, ale málo se v ní zdržují. "Ostatní lidé jsou tady dost uzavření, moc se nestýkají. Nemáme tady ani hospodu. Jezdí hlavně do práce a pak domů. Je tady klid a nikdo moc nikam necestuje, takže očkování moc neřeší," vysvětluje. 

V Litovli od očkování odrazují dezinformace i prvotní nedostatek vakcín

Mezi nejukázněnější co do míry proočkovanosti zatím nepatří ty obce, které se v minulosti setkali s vysokým počtem případů. Například Litovel byla na jaře minulého roku jednou z několika obcí na Olomoucku, která si prošla dvoutýdenní karanténou, protože se místo tehdy stalo epicentrem nákazy v Česku. Na bezmála desetitisícovou Litovel tenkrát připadala většina případů v celém Olomouckém kraji. "Byl to hrozný šok, viděli jsme virus v Číně a najednou byl u nás v obci," vzpomíná starosta Litovle Viktor Kohout.  

Vlivem loňské uzávěry podle něj v obci propukl velký strach z nemoci a přetrvával i do začátku letošního roku, když se začalo očkovat. Zprvu byl dle starosty o vakcínu velký zájem, to se však změnilo s přibývajícími dezinformacemi na internetu, které u místních prý vzbudily nedůvěru a apatii.

"Na začátku se chtěli všichni očkovat, ale praktici měli málo vakcín, tak to nešlo. Časem se do médií dostaly různé dezinformace i zpochybňování. Lidé diskutují, zda vakcína funguje, a zájem kvůli tomu začal opadat. Měli jsme tu přitom lidi s vážným průběhem covidu, někteří z mých přátel i zemřeli," říká starosta.

Nezávisle na podílu očkovaných ve své obci se oslovení starostové většinou rozhodli, že očkování nebudou nijak propagovat, i když s ním sami souhlasí. Věří totiž, že by se měl každý rozhodnout sám za sebe.

Kdyby došlo k další vlně, bude vypadat jinak, říká imunolog

Kdyby došlo k další vlně, byla by jiná, její charakter by se nejspíš podobal sezónní chřipce, říká imunolog Václav Hořejší. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
Další zprávy