Dvěma dávkami to končit nemusí. K přeočkování by mohlo dojít už v zimě, tvrdí experti

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
21. 6. 2021 5:30
Ti, kteří mají za sebou už kompletní očkování proti koronaviru, si půjdou možná za pár měsíců pro injekci znovu. Počítají s tím nejen odborníci, ale i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Stalo by se tak v případě, že by vytvořená imunita s časem klesala nebo by se objevila mutace viru, na kterou by současné vakcíny nefungovaly.
Krajská nemocnice v Jihlavě začala 2. ledna 2021 očkovat zdravotníky proti koronaviru.
Krajská nemocnice v Jihlavě začala 2. ledna 2021 očkovat zdravotníky proti koronaviru. | Foto: ČTK

Podobně jako u chřipky, ale i dalších nemocí ani vakcína proti koronaviru nezajistí doživotní imunitu. Právě proto se bude třeba přeočkovat, jak potvrzuje pro Aktuálně.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle kterého k tomu dojde pravděpodobně nejdříve na konci letošního roku.

"Mělo by se to týkat v první řadě chronicky nemocných osob a nejstarších občanů. Postupně uvidíme, jestli bude potřeba přeočkovat mladší osoby, které mají obecně imunitní odpověď lepší než starší lidé," říká Vojtěch.

Podle imunologa Václava Hořejšího se uvažuje o dvou případech, ve kterých by třetí dávku bylo potřeba podat. Prvním z nich je, pokud by se imunitní odolnost vůči infekci začala časem snižovat, jako tomu je po nějaké době i u jiných nemocí.

To se podle oslovených expertů může týkat především starších a nemocných lidí, kteří mají oslabený imunitní systém, který tak po standardním očkování nemusí vytvořit dostatečnou ochranu. Tyto obavy potvrzuje například nedávný případ seniora, který se i po dvou dávkách očkování v domově ve Velkých Hamrech koronavirem nakazil a nemoci následně podlehl. Zejména proto se o podání další dávky vakcíny v první řadě uvažuje u této nejzranitelnější skupiny, jak vysvětluje Vojtěch.

Vakcíny bude zřejmě možné také kombinovat

"Byl by to vlastně stejný systém jako při očkování proti chřipce, kdy se každoroční přeočkování doporučuje lidem starším 65 let, rizikovým jedincům a zdravotníkům," popisuje viroložka a členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Ruth Tachezy. 

Imunolog Hořejší dodává, že v případě posilující dávky by se vakcíny podle něj mohly i kombinovat. Nebude se tedy pravděpodobně nutné očkovat stejnou očkovací látkou jako u první a druhé dávky, což by celý proces výrazně usnadnilo a zrychlilo. Pokud tedy člověk dostal prvně vakcínu například od AstraZenecy, potřetí by mohl být očkován třeba látkou od Pfizer/BioNTech. 

Kombinací vakcín by se navíc mohla podle Hořejšího vytvořit ještě lepší imunita. Samotnému přeočkování by pak ale předcházelo stanovení specifických protilátek a třetí dávka by se dávala jen těm, kteří by je měli příliš nízké. 

Tachezy ale upozorňuje, že funkčnost vakcín nelze posuzovat jen podle hladiny protilátek. "Imunita vyvolaná očkováním je komplexnější a skutečnou efektivitu vakcíny, tedy to, jak funguje v populaci, vidíme ze sledování vakcín aplikovaných plošně," podotýká. 

Druhým důvodem, proč lidi nabádat k třetí dávce, by pak byla případná nová varianta viru, proti které by současné vakcíny dostatečně nefungovaly. "Snížení účinnosti současných vakcín se už prokázalo u varianty viru beta a částečně nyní i delta. Zatím ale vakcíny stále brání těžkým průběhům onemocnění, i když je jejich účinnost nižší," říká Tachezy.

"Pokud by se rozšířila varianta viru odolná vůči protilátkám vyvolaným dosavadním očkováním, muselo by se očkovat novou vakcínou, která by byla pozměněná tak, aby proti vzniklé variantě účinkovala," vysvětluje Hořejší.

Podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly se proto budou vyvíjet vakcíny vyšších generací, které budou lépe fungovat i proti nově vzniklým mutacím. Hořejší pak dodává, že některé z vakcín tohoto typu jsou již v pokročilém stadiu vývoje.  

K aplikaci třetí dávky ve farmaceutických firmách současně probíhají studie. Například společnost Pfizer plánuje účastníky klinických studií sledovat až po dobu dvou let s cílem získat data o dlouhodobé imunitě. Tiskový mluvčí společnosti Tomáš Sazima uvádí, že Pfizer a BioNTech testují také posilující dávku, takzvaný booster. "Díky této studii budeme schopni pochopit bezpečnost a potenciál posilující dávky vakcíny Comirnaty stejně jako specifický prototyp proti různým cirkulujícím variantám viru," říká. 

Jak často se v závislosti na imunitě bude třeba proti koronaviru očkovat, se zatím přesně neví. "Na počátku to bude zřejmě jedenkrát za rok, později bude interval delší. Postupně se budou doplňovat a zpřesňovat data, je to otázka měsíců," vysvětluje Prymula. 

Předobjednejme vakcíny, doporučuje viroložka 

V jiných zemích Evropy ale s revakcinační strategií neotálejí. Například v Anglii plánují lidem začít podávat třetí dávku už letos na podzim. Nečekají právě z toho důvodu, že neví, jak dlouho protilátky po očkování mohou působit a nechtějí riskovat. Prymula ale tuto praxi hodnotí jako ryze experimentální. Pro vytváření podobných závěrů není podle něj stále dostatek dat. 

Podle Hořejšího je tento postup zcela racionální, ale zásadně závisí na dostupnosti vakcín. "Prioritou musí být základní očkování devadesáti procent populace, teprve pak je možné uvažovat o posílení imunity další dávkou navíc. Je docela možné, že koncem roku bude relativní nadbytek vakcín, a že to tudíž možné bude. Může se ovšem ale stát, že většina 'nadbytečných' vakcín bude prioritně použita na základní očkování v chudších zemích," vysvětluje. 

Jiným řešením by pak mohlo být předobjednání dávek vakcín, ať už stávajících, či modifikovaných, pro případ, že se přeočkování ukáže jako potřebné už před koncem roku, upozorňuje Tachezy. "Ačkoli stále data pro rozhodnutí o další dávce nemáme, myslím si, že je třeba, abychom měli na paměti právě rizikové skupiny se slabší imunitou," uzavírá.

Očkování virus nezlikviduje, tvrdí imunolog

Život v pandemii - imunolog Zdeněk Hel o šíření indické varianty viru SARS-CoV-2 | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 29 minutami

V Žatci projel rychlík návěstidlo stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 45 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy