Očkování proti covidu-19 by mohlo zrychlit. Mezi posledním dubnovým týdnem a koncem června dorazí do Česka o téměř 1,2 milionu dávek vakcíny společností Pfizer a BioNTech více, než se původně plánovalo. Dosud se nejvíce očkovalo minulý čtvrtek, kdy vakcínu obdrželo téměř 72 tisíc lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom sliboval, že už po Velikonocích bude denně naočkováno 100 tisíc lidí. Později však tvrdil, že tím měl na mysli pouze kapacitu očkovacích míst.
Získání 1,2 milionu dávek navíc označil ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) za velké posílení. Předpokládá, že díky tomu budou zdravotníci očkovat okolo 100 tisíc lidí denně "někdy v květnu nebo v červnu", jak řekl.
Pokud opravdu dojde k výraznému zrychlení očkování, registrovat by se na něj brzy mohly také nižší věkové kategorie. Už od minulého týdne se o vakcínu hlásí občané starší 65 let. Těch je jen zhruba 600 tisíc. Jejich očkování by se proto při navýšení tempa mělo zvládnout za necelý týden, protože už nejméně 150 tisíc z nich bylo dříve zařazeno do skupiny chronicky nemocných, kteří na očkování měli nárok, vysvětloval ve sněmovně ministr Arenberger. "Takže tato skupina bude tvořit asi kolem 400 tisíc osob, pokud by se chtěli naočkovat všichni," řekl. Tento pátek pak odstartovalo očkování lidí starších 60 let.
Na termín očkování ale přitom stále čekají tisíce starších, už registrovaných lidí, ačkoliv míra proočkovanosti je u nich vysoká. Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo v Česku takřka 72 procent osob starších 80 let, kompletní očkování dvěma dávkami má za sebou zhruba 53 procent z nich. První dávku už dostalo také 64 procent sedmdesátníků, zhruba každý čtvrtý z nich byl očkován i podruhé. Nejstarší populace, která je nejvíce ohrožená závažným průběhem covidu-19, má o vakcínu velký zájem. Doposud se k očkování přihlásilo více než 85 procent lidí starších 70 let.
Registrace by se měla s přibývajícím časem otevírat pro další věkové skupiny rozdělené po pěti letech. "Když budeme populaci proočkovávat tímto způsobem, mohli bychom do konce června otevřít hranici pro osoby starší 40 let. Myslím si, že tou dobou budou už kompletně pokryté rizikové skupiny," uvedl ministr Arenberger. Kdy se k vakcíně dostanou všichni dospělí obyvatelé Česka, ovšem není jisté, ministerstvo na otázky redakce neodpovědělo. Předpokládá se však, že by to mělo být během letních prázdnin.
Ministr je přesvědčený, že Česko stihne naplnit plán Evropské unie, aby již v červenci bylo naočkováno 70 procent dospělých. "Přes 60 procent se určitě dostaneme již v červnu, možná přes 65 procent. Záleží na tom, jestli se nám podaří sehnat další vakcíny. Už dnes máme kapacitu na to, abychom očkovali 140 dávkami denně, takže kdyby se rychle podařilo dovézt další vakcíny, zvládneme bez problémů i cíl Evropské unie," sdělil.
Vakcíny pro děti možná už na podzim
Děti a mladiství do šestnácti let by na řadu mohli přijít po letních prázdninách. Nemohou jim však být podány vakcíny od Pfizeru a BioNTechu, AstraZenecy nebo Moderny. Přípravek Pfizeru a BioNTechu, kterým se v Česku převážně očkuje, lze použít teprve pro lidi od šestnácti let, ty od AstraZenecy a Moderny až od osmnácti. V Česku ale už přesto bylo naočkováno takřka 700 nezletilých, převážně studentů středních zdravotnických škol, kteří pomáhají v nemocnicích či na odběrových místech.
Zahraniční vědci nyní zjišťují, zda jsou vakcíny, které schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky, bezpečné i pro děti. "Běží klinické studie týkající se různých věkových kategorií, některé zahrnují děti předškolního věku," vysvětlil předseda České vakcinologické společnosti a vedoucí epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek.
Podle něho je proto potřeba, aby stát připravil strategii očkování dětí. Dopředu by tak bylo jasné, jak se má přesně postupovat ve chvíli, kdy bude možné očkovat nejmladší populaci. Tedy například zda děti dostanou vakcíny u praktických lékařů, kam jsou zvyklé s rodiči chodit na jiná očkování, nebo v očkovacích centrech.
"Každý rodič by spíš uvítal, když mu dítě naočkuje jeho pediatr, než aby s ním šel do nějaké haly," sdělil Chlíbek s tím, že k očkování nezletilých dojde na podzim nebo počátkem příštího roku a bude dobrovolné.
Také dospělí chtějí vakcínu od praktických lékařů
Na termín očkování nyní čeká okolo 380 tisíc registrovaných zájemců starších 65 let, přitom 232 tisíc z nich se chce nechat očkovat u praktického lékaře, a ne v očkovacích centrech. Praktici proto požadují, aby k nim mířilo více dávek vakcín. Zatím od krajů dostávali zejména přípravek firmy AstraZeneca, jehož skladování není technicky náročné.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka považuje rozdělení vakcín mezi očkovací centra a prakticky za nerovnoměrné. "Je důležité, aby se praktici dostávali také k Moderně. Budou sice mít vakcínu od společnosti Johnson&Johnson, ale bylo by dobré, aby využívali i Pfizer, protože opakovaně prokázali, že s ním také umí pracovat," řekl.
Podle Šonky by bylo dobré, kdyby vakcína Pfizeru a BioNTechu, která musí být skladována při velmi nízkých teplotách pod bodem mrazu, byla určená zejména pro očkovací centra, všechny ostatní přípravky pro praktické lékaře. "Také z logistického hlediska by to bylo nejjednodušší," vysvětluje. Praktici by podle něho látkou Pfizeru a BioNTechu očkovali teprve tehdy, pokud by této vakcíny bylo k dispozici tolik, že by ji očkovací centra nezvládala spotřebovat, ale praktickým lékařům by naopak chyběly vakcíny jiných výrobců.
Právě od společností Pfizer a BionNTech má Česko objednáno nejvíce dávek - přes 12 milionů, což je více než polovina všech z dosud objednaných. Výraznou pomocí je i schválení vakcíny Janssen od společnosti Johnson & Johnson, které Česko objednalo přes dva miliony dávek. Tato látka se jako dosud jediná podává pouze v jedné injekci, což umožňuje naočkování většího množství lidí v kratším čase.
Vakcín mohlo být víc, namítají kritici
Opozice v minulých dnech kritizovala vládu za to, že nenakoupila dostatečné množství vakcín, proto Česko patří v tomto ohledu mezi nejhorší země Evropské unie. Menší procento lidí dostalo alespoň jednu dávku vakcíny pouze v Rumunsku, Chorvatsku, Lotyšsku a Bulharsku.
Ministr Arenberger, který je ve funkci od předminulého týdne, ve sněmovně řekl, že jeho předchůdci skutečně neobjednali maximální množství vakcín, které Česko objednat mohlo. Země měla například nárok na 6,9 milionu dávek vakcíny AstraZeneca, nakoupila však pouze tři miliony. A namísto 4,8 milionu dávek vakcíny Janssen, jich objednala jen zhruba miliony dva.
Naopak stát objednal maximální množství vakcíny Moderna a rovněž využil takřka kompletní nabídku vakcíny od firem Pfizer a BioNTech. Objednaných dávek je podle ministra zdravotnictví hodně a jejich rozložení mezi různé výrobce bylo dáno faktem, že nikdo nevěděl, kdy a které vakcíny do Česka přijdou. "Myslím si, že naše republika může být šťastná, že objednala nejvíce těch vakcín, které relativně dobře do Česka chodí," komentoval to ve sněmovně ministr.
Česko má už nyní nasmlouváno více dávek vakcín, než je potřeba pro všechny obyvatele země. Podle převládajícího názoru odborníků však možná bude nutné lidi po určitém čase ještě nejméně jednou přeočkovat. Ministerstvo zdravotnictví proto začíná připravovat očkovací strategii pro podzim a další dva roky.
"Pokud bude nutné přeočkování, bude to pravděpodobně trochu modifikovanou vakcínou reagující na případné mutace," vysvětlil Chlíbek, jemuž by nedávalo smysl přeočkovávat lidi dřív než za půl roku až jeden rok. "Potvrzuje se, že minimálně po tuto dobu imunita přetrvává."
Žádné konkrétní informace k případnému přeočkování však zatím čeští experti z odborných pracovních skupin na ministerstvu zdravotnictví neobdrželi, proto k němu nemohou sdělit podrobnosti. "Je to jedna z věcí, kterou se budeme zabývat," dodal Chlíbek.
