Proč se vám zase nepovedlo přetavit potenciál z průzkumů, které vám dlouhodobě odhadují deset procent, do výsledku ve volbách?
Záleží, na které volby narážíte. V roce 2021 ve sněmovních jsme měli trochu jiný problém. Naši koaliční partneři nás překroužkovali, protože porušili dohodu o nevedení kroužkovací kampaně (koalice získala 37 mandátů, jen čtyři připadly Pirátům, pozn. red.). My už jsme za tím. Pracujeme na změnách, které by řešily i tento problém. Lepší řízení kampaně jsem prosazoval už asi před rokem, jenže tehdy jsem se nesetkal s velkým nadšením.
Prosazoval jste také změny, které by posílily vliv předsednictva na chod strany. Neuspěl jste a stálo vás to místo ve vedení Pirátů. Je ochota vám naslouchat teď?
Nechci se stavět do role proroka. S vedením strany mám dobré vztahy a jsem odpovědný za poslanecký klub, který dělá dobrou práci. Tyto věci řešíme delší dobu a bylo by lepší, kdybychom změny provedli dřív. Ve velkých organizacích je to často tak, že funguje nějaký model a začne se věnovat méně pozornosti tomu, co je potřeba pro úspěch z dlouhodobého hlediska.
Zdůrazňuju opakovaně i to, že se musíme víc bavit s lidmi a sloužit lidem, kteří nás volí. Na kampani pro podzimní krajské volby je tento posun už vidět, nejde o ideologii, ale o konkrétní změny, které v krajích děláme, Prahou počínaje. Ve většině krajů se účastníme vlády, podle čísel jsme například obrovsky navýšili otevřené soutěžení. A tam, kde se setkáme s korupcí, nezavíráme oči, ale řešíme ji.
Vrátím se k volebnímu debaklu. V minulých eurovolbách Piráti získali přes 330 tisíc hlasů, v letošních 184 tisíc. Kam vám odešlo 150 tisíc voličů?
Podle dat o přesunu voličů zůstala velká část doma, část odešla ke koalici Spolu a část k jiným stranám. Evropské volby jsou specifické, protože voliči víc experimentují a výsledek neodpovídá preferencím z průzkumů, které jsou spojené s naším celostátním vedením.
Podle některých sociologů mohla část příznivců Pirátů přejít i k Filipu Turkovi. Hodně stavěl na mladých, což bývala vaše doména. Plyne z toho nějaké ponaučení?
Velká chyba je, že jsme si zakázali prezentaci na TikToku, byť je problematický (před touto čínskou sociální sítí varoval úřad pro kyberbezpečnost kvůli sbírání velkého množství osobních dat uživatelů, pozn. red.). Pokud chceme být úspěšní, musíme mluvit s lidmi tam, kde jsou.
Kromě toho musí mít kampaň také řemeslnou úroveň. Kdysi jsme dělali výborné kampaně, takové jako vězeňský autobus se zapsaly do dějin politického marketingu v Česku. Tam se potřebujeme vrátit. Jsem přesvědčený, že vedení strany to teď vidí velmi jasně a promítne se to do krajské kampaně i do kampaně pro sněmovní volby.
Filip Turek je módní vlna. Jde o poblouznění, ne práci pro lidi. Spolu s Robertem Šlachtou a klausisty působí dojmem úplného bizáru. Praktická politika je něco jiného než posílání videí na sociální sítě. Jeho styl vedení kampaně do normální společnosti nepatří. Jde o návrat buranství.
Jak se chcete vrátit do doby, kdy vaše kampaně fungovaly?
To je spíš věcí vedení strany. Nebudeme se vracet k tomu stejnému. Přineseme něco nového, témata jsou jasná. Je to digitalizace, fungující zahraniční politika pod vedením Jana Lipavského, bydlení. Od našich pravicových partnerů zaznělo, že reformy už skončily. Ale pokud neuděláme další výrazné kroky, bude to malér.
Kampaň Pirátů před eurovolbami nepůsobila moc jednotně. Špičky strany včetně vás podporovaly spíše Mikuláše Ferjenčíka a jeho individuální videa na úkor lídra kandidátky Marcela Kolaji. Kolaja se nakonec do Bruselu nedostal. Nebyla to chyba?
Já se nechci vracet ke kampani. Všechno, co jsem k tomu chtěl říct, jsem řekl. Teď se díváme do budoucnosti, čekají nás krajské volby a to je něco výrazně jiného než Brusel.
Neberete poslední volební neúspěchy jako odraz vašeho angažmá ve vládě?
Ale jaké neúspěchy?
V obecních volbách v roce 2022 jste přišli o více než 80 zastupitelů, v senátních volbách v témže roce žádný z osmi kandidátů nepostoupil do druhého kola, nyní máte za sebou debakl v evropských volbách. Neničí Piráty účast ve vládě?
My jsme nikdy nebyli moc úspěšní v senátních volbách. Nejsme strana, která by měla zdroje nebo se opírala o výraznou finanční podporu od oligarchů, tím se také lišíme od našich hlavních soupeřů. A nemyslím si, že bychom byli na komunální úrovni neúspěšní. Když sleduju Prahu, Zdeněk Hřib a jeho tým tam odvádějí výbornou práci. Přál bych si, aby Prahu víc vyčistili, protože tam pořád přetrvávají chapadla Dozimetru.
Neoživla tedy po eurovolbách ve straně debata o tom, zda se vám vyplatí ve vládě být?
Nemyslím si. Za našimi ministry stojím. Musí dokončit svoji práci. Nemyslím si, že v tento okamžik by mělo smysl politikařit se členstvím ve vládě kvůli volebnímu výsledku, který se týká Bruselu.
Část straníků by si ale přála zasedání celostátního fóra ještě před podzimními volbami. Není přece jen dobrá cesta dát po volební porážce straníkům možnost rozhodnout, co dál, případně jestli chtějí jít dál se stávajícím vedením?
Nazývejme věci pravými jmény. Jsme demokratická strana, část lidí požádala o to, aby se sešlo celostátní fórum. Ale to ještě vůbec neznamená, že se bude měnit vedení. Interpretuju si to tak, že se potřebujeme vidět, dát dohromady a ujasnit si, co je opravdu důležité pro pirátskou stranu a voliče, semknout se a změny prosadit.
Takže jste pro uspořádání celostátního fóra ještě před dalšími volbami?
Neřeším to. Já se věnuji sněmovní politice. Jestli se sejdeme, bude to hezké, ale není to nejdůležitější věc. Spíše musíme přestat řešit sami sebe.
Musíme ohlídat, aby to lidé unesli
Jedinou vaší europoslankyní zůstává Markéta Gregorová. Ta se v lednu s Ivanem Bartošem utkala o post šéfa strany. Je Bartošova pozice nyní oslabená tím, že jeho sokyně uspěla v eurovolbách?
Když už, tak je to naopak. Pirátská strana vznikla jako šířeji rozkročené hnutí lidí se svobodomyslným přemýšlením o světě. Šlo o levicově, středově i pravicově zaměřené lidi. Za posledních několik let jsme se i pod vlivem zelené frakce v europarlamentu ve vyjádření některých představitelů posouvali k zelené ideologii.
S Markétou Gregorovou se zcela shodneme v důležitých tématech, jako jsou dezinformace či Ukrajina. Ale pirátská strana by se neměla posouvat z původního vymezení, měla by být opatrnější na krajně levicová témata. Na ochraně klimatu se shodneme, ale musíme ohlídat, aby to lidé unesli.
Pokud byste propadli i v krajských a senátních volbách, je už čas na hledání nového předsedy?
Řízení kampaní je u nás oddělené, neřídí je předseda.
Vy to nevnímáte tak, že zodpovědnost za výsledek strany ve volbách jde za předsedou?
Já bych si přál, aby to tak bylo. U nás to je jinak. A proto jsem navrhl organizační změny a reformy, které k tomu směřují, aby měl předseda bezprostřední vliv na řízení kampaně.
Jak změny mají vypadat?
Za stranu by měl mít zodpovědnost předseda, kterého lidi znají a zvolí si ho naši členové v celostátních volbách. Předseda strany nebo celostátní lídr by měl mít rozhodující slovo ve volební kampani. Takhle to vnímá i celá řada dalších lidí z vedení strany. Jde o historický rest, který jsme si měli vyřešit dřív.
Neodpověděl jste mi. Jsou tedy podzimní volby poslední šancí, aby Bartoš ukázal, že stranu vede dobře?
U nás to funguje opravdu trošku jinak. Volíme samostatně celostátního lídra pro volby do sněmovny. Čekají nás krajské volby a potom proběhne volba celostátního lídra do sněmovny. To bude rozhodující hlasování, kterým strana rozhodne o svém budoucím směřování.
Osobně si nemyslíte, že nastal čas na změnu?
Ivan Bartoš je dobrý předseda. Má svoje mouchy, přál bych si, aby byl rozhodnější v některých věcech, ale pokud získá důvěru od celostátního fóra na to, aby byl celostátním lídrem, je logické, aby pokračoval. A je i dobře, že má v předsednictvu Markétu Gregorovou, aby si tam věci vydiskutovali a díky tomu strana může fungovat jednotněji.
Video: Když mi někdo napíše vulgární zprávu, zavolám mu. Překvapí ho, co pak nastane, říká Bartoš (5. 9. 2023)
