Praha - Jako odborník na jazykové testování stál u zrodu státních maturit. Martin Mikuláš přednáší angličtinu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Má zkušenost z USA, kde mají studenti v matematice lepší výsledky. Výuka se přitom podle něj nijak zásadně neliší, ale studenti jsou motivovanější.
"Měl jsem možnost sledovat výuku a učebnice na amerických školách, kde je úroveň mnohem vyšší. Studenti musí například každý den vypracovat třicet příkladů, jejich dovednosti jsou pak samozřejmě lepší," říká Mikuláš.
Co říkáte na kritiku státních maturit, která v poslední době zaznívá? Například že Cermat dodatečně změnil hodnocení testu z češtiny? Cermat tvrdí, že na to má právo.
Cermat má nějaká statistická data, kterým se chce ideálně přiblížit. Pokud zpětně zjistí, že test, přestože byl odzkoušen, byl o něco snazší či obtížnější, mohl by na základě toho upravit klasifikaci. To není z hlediska testování nic neobvyklého. Ale pokud mluvíme například o angličtině, tak tam je hodnocení opravdu velmi mírné.
Podle mezinárodních standardů by měli projít studenti, kteří uspějí alespoň na 66 procent, u nás stačí 44procentní úspěšnost. Jak se to podle vás stalo, když jste se u maturit pohyboval ještě před jejich ostrým startem?
Myslím, že je to politicky neprůchodné. Kdyby byla hranice úspěšnosti vyšší, nemohl by odmaturovat takový počet studentů v daném populačním ročníku.
Jiří Zlatuška ve sněmovně upozornil na to, že se vláda už v roce 2001 přijala usnesení, podle kterého má odmaturovat 75 procent populačního ročníku a toho se teď víceméně pořád drží.
Ano, tak to přesně je. Rozhodují politici, nikoli odborníci. Proto má mít maturita z cizího jazyka, pokud by měla být na úrovni B1 dle Společného evropského rámce pro jazyky, hranici úspěšnosti stanovenu mnohem výš. V testových specifikacích se píše, že maturita z cizího jazyka vychází z mezinárodních zkoušek a svým obsahem i konstrukcí testu se snaží přiblížit mezinárodní úrovni. To jsou všechno záměrně velice vágní formulace.
Na druhou stranu, v matematice je hranice úspěšnosti nastavena správně.
Ano, a spousta studentů každoročně neodmaturuje. Proto také v poslední době volí většina z nich cizí jazyk, i když ze začátku si vybírali matematiku více. Mysleli si, že je test jednodušší, protože má méně částí, není tak komplexní jako zkouška z cizího jazyka. To byla mýlka. Už první ročníky ukázaly, že studenti propadají z matematiky více. Přestože jsou tam z mého pohledu i úlohy, které jsou na úrovni základní školy, se kterými by maturanti neměli mít větší problémy.
V USA je výuka náročnější
Proč tedy tolik lidí propadá? Máme špatné studenty, špatnou výuku, špatné učitele matematiky nebo jsou špatné testy?
Tak trochu od všeho něco. Pokud to srovnám se svými zkušenostmi ze Spojených států, tak výuka tam je náročnější. Studenti se mnohem více připravují doma a jsou motivovaní volit si vyšší cíle. U nás, když si studenti měli vybrat mezi lehčí a těžší úrovní maturit, naprostá většina si vybrala snazší variantu. Těžší matematiku plus, ke které se mohou přihlásit studenti dobrovolně i dnes, si volí maximálně dva tisíce studentů.
Ale není to tím, že jim to k ničemu není? Kromě toho, že jim dobré výsledky mohou pomoci, pokud se hlásí na vysokou školu technického směru?
Ano, může být. Ale myslím si, že i studenti, kteří se hlásí na ekonomické fakulty, by měli usilovat o to, aby uměli matematiku na vyšší úrovni. Takže bych řekl, že čeští studenti jsou podstatně méně motivovaní, a je otázka, zda to také nesouvisí se způsobem financování škol. Ty se snažily příliš studenty nezahlcovat, aby jim neodešli na jinou školu, protože školy jsou stále ještě financované podle počtu studentů.
Říkal jste, že v USA je úroveň studentů vyšší, v Česku je naopak zažitá představa, že umějí méně než naši studenti…
Měl jsem možnost vidět výuku, studovat americké učebnice a v těch školách, kde jsem se pohyboval, je rozhodně úroveň na základních a středních školách vyšší. Jen pro zajímavost, každý den mají studenti vypracovat třicet úloh. Pak jsou samozřejmě jejich znalosti a dovednosti v matematice vyšší. A co se týká přístupu učitelů ke studentům a metodám výuky, tak jsem nepozoroval žádné větší rozdíly od českých učitelů. Myslím si, že máme skvělé učitele. Otázka je, jestli nám nějací zůstanou, jestli budou ti mladí nastupovat do škol za současných podmínek.
Může kvalita učitelů ovlivňovat výsledky v testech?
Obecně jistě ano, ale nových učitelů matematiky a přírodních věd přichází do škol málo. Ti stávající brzy odejdou do důchodu. Za zhoršováním tedy nemůže být jen kvalita učitelů, protože ve školách učí i nadále téměř ti stejní.
A čím to tedy je, že se výsledky v matematice zhoršují? Je to ve studentech?
Částečně asi také. Inteligence v populaci je sice stabilní, ale to nemusí platit o vzdělanosti. Mají spoustu jiných aktivit, kterým se mohou věnovat. Chytré telefony, zábava na sítích. Nemyslím si, že by studenti techniku využívali primárně ke svému sebevzdělávání. Já například ve své praxi pozoruji zhoršování ve vybavování si cizích slov. Studenti si raději stáhnou "chytrou" aplikaci nebo použijí online slovník, než aby se snažili aktivně si slovíčka zapamatovat. Říkám tomu outsourcing paměti.
V zahraničí jsou studenti motivovanější
Co ty ostatní důvody, výuka matematiky je v Česku dobrá?
K výuce nemám vyhraněný názor. Nemyslím si, že by se česká výuka matematiky tolik odlišovala od zahraniční praxe, spíš motivovanost studentů je leckde v zahraničí vyšší. Často se říká, že učitelé neumějí motivovat studenty a udává se, že vnitřní motivace je důležitější než vnější. To je nesmysl. Obě dvě motivace jsou důležité, měly by se propojovat a vzájemně doplňovat. Podle mě by se mělo v uzlových bodech vzdělávacího systému testovat. Žáci i stát by tak dostali nějakou zpětnou vazbu. Zavádět zpětně vyšší standardy ve vzdělávání je vždy problematické. Považuji proto za chybu, že bývalý ministr školství Petr Fiala zrušil dvě úrovně maturit.
Pokud by byly dvě úrovně, bylo by to spravedlivější třeba ke studentům učňovských oborů vůči gymnazistům?
Určitě. Ale i opačně! I mnozí nadaní gymnazisté mají právo na úroveň vzdělávání a tedy i testování adekvátní jejich schopnostem.
A neměli by si pak gymnazisté povinně volit vyšší úroveň?
To je otázka, to je zase politika. Já už jsem dříve navrhoval, že by povinná matematika měla být, ale jen pro obory, u kterých se předpokládá matematické vzdělání jako nedílná součást jejich odborného profilu. Pro průmyslové školy, některá gymnázia, technická lycea a podobně.
Státní maturita měla přinést jistou srovnatelnost. Ta přišla, protože všichni píšou stejný test. Na druhou stranu nějaké meziroční srovnání možné není, protože obsah testů se pořád mění. Například u češtiny se testy měnily každý rok. Jsme stále na začátku, nebo už by se to stávat nemělo?
I testy se musejí vyvíjet, i když je to z hlediska meziroční srovnatelnosti problematické. U cizích jazyků máme tu výhodu, že můžeme přebírat nějakou dobrou zkušenost z mezinárodního testování. Nakonec ta maturita do jisté míry kopíruje cambridgeské zkoušky, odborníci na tyto zkoušky spolupracovali na přípravě státní maturity. Chápu ale, že když chce Cermat vylepšovat maturitu z češtiny, nemá se kde inspirovat. Standardizované testování je složitý odborný proces. Nebyl bych tak přísný. Inovace testů jsou žádoucí a mohou být přínosné. Není to nic neobvyklého.
To, že se hodnocení slohů vrátilo centrálním hodnotitelům, považujete za správné?
Ano, hodnotitelé procházejí poměrně náročným vzděláváním, jako ve všech ostatních systémech. Musí se vycvičit v tom, aby podávali stabilní výkony. Snaží se vybalancovat tu svou senzitivitu vůči hodnocení. Učitelé na školách sami mají tendenci přidávat svým studentům body. Může jim také chybět dostatečné srovnání vlastního hodnocení s ostatními hodnotiteli.
Na druhou stranu se teď ukázalo, že i centrální hodnotitelé jsou lidé, a když můžou, bod potřebný k tomu, aby student nepropadl, tam najdou.
Ano, v těch hraničních případech. Ale když to zůstane na škole, tak je problém nesrovnatelného hodnocení mnohem hlubší. Učitelé na učňovských oborech dávají stejné hodnocení za mnohem méně kvalitní práci než učitelé na gymnáziu, a to je problém, který by centrální hodnocení mělo odstranit. "Lidského" přístupu hodnotitelů v hraničních případech se zřejmě nezbavíme. I hodnotitelé jsou jen lidé.
Pokud žák propadne kvůli nedodržení funkčního stylu, je to podle vás správné?
To je uplatnění takzvaného vetujícího kritéria. Student vybočil z formy. I to se objevuje u mezinárodních zkoušek, není to nic neobvyklého. Stejně by se postupovalo, kdyby student napsal vypravování, ale o úplně něčem jiném, než měl v zadání. Bylo by to podobné, jako kdyby měl student v matematice sečíst čísla 5 a 3, a on by ta čísla odečetl. Výsledek odčítání by měl správně, ale nedodržel zadání. Pokud měl student psát popis a napsal vypravování, tak to vlastně znamená, že provedl jinou operaci. Je to hodně zjednodušené, ale vlastně analogické. Jeho výkon by navíc nemohl být srovnáván s výkonem ostatních studentů, kteří zadání dodrželi. Ti by tak mohli být znevýhodněni.
Cermat je často kritizován za to, že zveřejňuje jen dílčí data z výsledků maturit a veřejnost ani odborníci z nich nemohou nic vyčíst. Takže třeba nevíme, v čem přesně chybují studenti z učňovských oborů, v čem chybují studenti gymnázií.
Pokud jde o zveřejňování, můžeme začít u testových zadání, která se letos řešila v souvislosti s přijímacími zkouškami. Testové úlohy jsou autorským dílem. Ani u cambridgeských zkoušek se nemohou testování zadání množit a publikovat. Chápu také Cermat, že nechce zveřejňovat testová zadání mezi jednotlivými termíny zkoušek.
No a pokud jde o výsledky? S těmi by mohlo pracovat ministerstvo školství i pedagogické fakulty…
Ministerstvo by mohlo využít údaje, které se týkají konkrétních škol. Je možné odhalit ty, které se v průměru odlišují od ostatních. Myslím, že pedagogické fakulty mohou pracovat se zadáním, zaměřit se na problematické úlohy i bez statistických dat. Ale samozřejmě, čím víc dat budou mít, tím je to pro ně užitečnější. Negativně vnímám atakování Cermatu od společností, které samy testování provádějí. Pokládají dotazy a stížnosti, které mají vyvolat zdání, že Cermat dělá něco špatně nebo snad nezákonně, ale já myslím, že je za tím spíš konkurenční boj.
