Praha - Už na 657 miliard korun se vyšplhalo odškodné, které u soudu požadují po České republice lidé za škodu způsobenou státem. Například neoprávněným trestním stíháním nebo nesprávným úředním postupem. Za poslední tři roky přitom suma, kterou nárokují, vzrostla na téměř dvojnásobek. "K 1. lednu 2014 byly k soudu podány žaloby za 375 miliard korun," uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.
Jedním z těch, kdo požaduje astronomické odškodné, je bývalý ředitel ústecké Universal banky František Helešic. Toho policie několik let stíhala za poskytování úvěrů, které přispěly ke krachu banky, ale soud jej nakonec osvobodil. A Helešic obratem podal žalobu, v níž chce více než 1,5 miliardy korun. Tyto peníze by prý vydělal, kdyby nebyl neoprávněně stíhán a nestrávil 14 měsíců ve vazbě.
Není přitom příliš pravděpodobné, že požadovanou sumu získá. Jak vyplývá z dosavadních rozsudků soudů, uspěje jen zlomek požadavků.
"Místo požadovaných stovek miliard proplácíme na základě rozhodnutí soudů ročně jen desítky milionů korun," uvedl Říman. Nemalé sumy přitom zaplatí ministerstvo dobrovolně - již v úvodu zmíněný Helešic tak dostal více než sedm milionů korun, které mu ale nestačily.
Jednu z nejvyšších sum vysoudil Robert Novotný za to, že neoprávněný zásah policie poškodil jeho firmu Mironet. Jako náhradu za znehodnocení obchodní známky mu soud před dvěma lety pravomocně přiřkl 22 milionů, dalších více než 600 milionů chce po státu na ušlém zisku.
Osmnáct milionů pak před rokem - zatím nepravomocně - přiřkl soud firmě Finaspol kvůli nezákonné exekuci, která zmařila domluvený obchod.
Máte to zadarmo!
Většina požadavků je podle odborníků i ministerstva přestřelených či rovnou nesmyslných. A to z jednoduchého důvodu: Lidé to zkoušejí, protože žaloby na stát jsou zdarma.
Zatímco každý, kdo se soudí o peníze v běžném sporu, musí uhradit soudní poplatek ve výši pěti procent – až do maximální výše dvou milionů korun – při žalobách na stát nemusí hradit nejen soudní poplatky, ale ani advokáty státu. Ten totiž v těchto případech zastupují jeho vlastní právníci, kteří na náhradu nákladů nemají nárok.
Mnozí na to hřeší a podávají i žaloby, s nimiž mají jen mizivou šanci uspět.
Proč bych to nezkusil
Příkladem je realitní magnát Radovan Vítek, který na podzim roku 2004 skončil na sedm týdnů ve vazbě pro podezření z organizování prostituce a stát mu obstavil jeho majetek. Vítek až po osmi letech podal na stát žalobu a požadoval 411 milionů korun za to, že mu uvedená vazba zmařila stamilionový obchod. Soud ale před dvěma lety rozhodl, že je to již promlčené, a navíc sám mohl případné škodě zabránit.
Na otázku, zda i přes celkem precizní odůvodnění soudu podá odvolání, Vítkův advokát Tomáš Rybář přisvědčil. "Proč bych to nezkusil, když za to nemusím platit soudní poplatky," uvedl tehdy. Ani napodruhé u odvolacího soudu předloni v říjnu neuspěl.
Ještě o něco více – 481 milionů korun – chtěl po státu bývalý šéf fotbalové Sparty Petr Mach. Jeho nezákonné stíhání mu prý zabránilo zhodnotit svůj majetek o uvedenou sumu. I jeho nárok soud ale zamítl – Mach škodu nejen neprokázal, ale navíc byl pravomocně odsouzen v jiné kauze.
Ani dva tisíce neprošly
Ministerstvo spravedlnosti kvůli zneužívání systému původně zvažovalo, že by plošné osvobození od poplatků za žaloby vůči státu omezilo. Pomohlo by to odbřemenit soudy od zbytečných sporů.
"Pravidelně, když se upravují poplatky, podáváme i návrh na zavedení tohoto poplatku, ale zatím se pro to ve Sněmovně nenašla politická vůle," uvedl již loni ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Politici se totiž obávají, že by poplatek odradil i ty, kteří by na odškodné měli nárok.
"Aby to řadě lidí, kteří byli poškozeni státem, neznemožnilo domáhat se vůbec nějaké částky," obává se například předseda ústavněprávního výboru Sněmovny Jeroným Tejc. V mnoha případech jde podle něj o lidi, kteří si pak už nebudou moci žádné poplatky dovolit.
Ministerstvo proto navrhlo, že podání žaloby na odškodné za chyby státu zpoplatní alespoň omezeně minimálním poplatkem dva tisíce korun. Ale ani tento návrh nakonec neprošel.
"V důsledku meziresortního připomínkového řízení byl z návrhu vyřazen," potvrdil mluvčí Říman. V připravované novele občanského soudního řádu tak zůstal pouze návrh, aby se zrušilo osvobození od soudních poplatků pouze v případě dovolání k Nejvyššímu soudu.
