reklama
 
 

Kdybyste mě nestíhali, byl bych miliardář. Muž, který řídil zkrachovalou banku, chce obří odškodné

9. 8. 2016 12:36
Zakladatel zkrachovalé Universal banky František Helešic chce po státu víc než 1,5 miliardy korun. Ty by si prý vydělal, kdyby ho policie neoprávněně nestíhala za stamilionové úvěry, které v roce 1999 přispěly k pádu banky. Spolu s dalšími bankéři poskytoval peníze na projekty, které se neuskutečnily - místo toho byly jen spláceny jiné dluhy. Soud před šesti lety ale konstatoval, že zákony byly v té době tak nedokonalé, že to umožňovaly.

Praha - Jeden a půl miliardy korun požaduje po státu spoluzakladatel a bývalý ředitel zkrachovalé Universal banky František Helešic. Více než rok totiž strávil ve vazbě s obviněním, že neoprávněně poskytl stamilionové nedobytné úvěry, které přispěly k pádu banky.

František Helešic

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byl jedním z nejvlivnějších mužů na Ústecku: Před revolucí v necelých 35letech řídil Severočeské tukové závody (posléze Setuza) s několika tisíci zaměstnanců, po roce 1989 pak stál u zrodu dvou bank - Nejdříve Ekoagrobanky, poté Universal banky. Obě zkrachovaly a za podíl na konci druhé z nich stál před soudem. Státní zástupce jej spolu s 13 dalšími lidmi obžaloval za stamilionové úvěrové podvody. Soud všechny v roce 2010 definitivně zprostil obžaloby - podle soudce jeho jednání podle tehdejších zákonů nebylo trestné, legislativa se zpřesnila až později.

Jenže v roce 2010 jej soud očistil a Helešic nyní přešel do protiútoku: Po státu chce 1,54 miliardy korun. Ty by si prý vydělal, kdyby jej policie nestíhala.

Jeho žalobu začal projednávat v uplynulých dnech Obvodní soud pro Prahu 2. Helešic zatím dostal přes 7 milionů korun. Poté, co jej soud zprostil obvinění, mu ministerstvo spravedlnosti uhradilo dva miliony korun jako náklady na jeho právníky a odškodné za pobyt ve vazbě. A následně i 5,2 milionu korun jako ušlý výdělek za 14 měsíců, které ve vazbě strávil. To je mu ale málo.

Kdybych byl advokátem...

Své nároky rozdělil Helešic do čtyř položek. 18 milionů si naúčtoval například za to, že se nestal advokátem. V únoru 2005 jej totiž advokátní komora odmítla zapsat do svého seznamu advokátů - odůvodnila to přitom právě tím, že je trestně stíhán. "A odvolal jste se?" zeptal se soudce Pavel Vlach. "Ne, nebrojil jsem proti tomu, protože to trestní stíhání skutečně existovalo," uvedl Helešic.

Se zápisem uspěl až v květnu 2011 - poté, co jej soud pravomocně osvobodil. Advokátní praxi ale ani poté nezačal vykonávat, a naopak požádal o její pozastavení. "Snaha být advokátem byla jen snaha najít obživu, když jsem jiné věci dělat nemohl. Mohl jsem pak pokračovat v jiných aktivitách, které jsem kvůli obvinění nemohl dělat," vysvětlil. Na otázku Aktuálně.cz, co tedy nyní dělá, ale odmítl odpovědět.

Soudce se pak podivil i tomu, že si je Helešic jist tím, že by si hned od počátku jako advokát vydělal čtvrt milionu čistého měsíčně. "Byl v té době známý v podnikatelských kruzích. Klienty by měl jisté, nevykonával by praxi z ulice. Je možné doložit, kdo by byl v té době klientem, aby to odpovídalo tomu zisku tři miliony ročně," uvedl Helešicův advokát Jan Hájek.

Na vilkách 800 milionů

Nejvyšší sumu ovšem Helešic požaduje jako ušlý zisk z neuskutečněné výstavby vilové čtvrti na Kypru. Na ní se dohodl s jistým Panayiotisem Achilleosem z Kypru. Achilleos měl pozemky a Helešic měl dodat 46 milionů korun na jejich zasíťování. Následný zisk měl poté dosáhnout takřka 800 milionů korun.

Achilleos také dorazil k soudu, kde ale beze slova seděl na lavicích pro veřejnost a pouze přihlížel jednání. Sám se sice pokusil přihlásit jako poškozený s tím, že podle dohody s Helešicem má nárok na polovinu z toho, co exbankéř od státu vysoudí, ale marně. Podle soudce Vlacha nemůže být účastníkem řízení. "Obchodní partner žalovaného nárok na náhradu škody nemá," uvedl Vlach.

I v tomto případě se pak soudce podivil výši sumy, kterou si Helešic nárokuje. "Zhodnocení je to velké, ale cenové relace odpovídají danému místu, ten výpočet vychází ze sum, které byly tehdy běžné," uvedl Hájek. "Ohledně skutkových líčení je potřeba razantně přidat. Jak byla výkonem vazby znemožněna daná investice? A musí také prokázat, že tou sumou 46 milionů skutečně disponoval," reagoval soudce.

Doložte to lépe

A podobně by měl Helešic doložit třetí svůj požadavek na 707 milionů korun. O tolik by prý - nebýt opět vazby a stíhání - zhodnotil svůj osobní majetek. I zde podle soudu chybí důkazy, že by se tak skutečně stalo. "Vše je jen v rovině tvrzení, nadto nepodložených a neúplných," podotkl soudce.

Nejméně komplikovaný je pak požadavek, aby stát doplatil Helešicovi náklady na právní zastoupení před soudem. A to i proto, že původně požadovanou sumu 5,3 milionu snížil na necelou desetinu. A to poté, co jej soud vyzval, aby předložil účtenky.

"Po tak dlouhé době to nejsem schopen doložit," uvedl Helešic a řekl, že se spokojí s 403 tisíci, na které má doklady. Soudce proto vyzval Helešice, aby do dvou měsíců doplnil důkazy, na nichž staví požadovanou škodu, a jednání odročil.

Sám Helešic poukazuje na to, že z banky odešel už počátkem roku 1996. A za krach tak prý může až skupina, která přišla po něm. V roce 1999 se také stal terčem únosu. Čtveřice mužů v čele s bývalým policistou, která Helešice unesla v únoru 1999, totiž požadovala 20 milionů korun. Polovinu rodina zaplatila, únosce poté policie zatkla. Soud jim rozdal celkem 53 let vězení.

autor: Marek Pokorný | 9. 8. 2016 12:36

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama