Legionáři imponují i dnes: reagovali rychle, efektivně, odvážně. Proto přežili

V pekárně 3. těžké dělostřelecké baterie - pečení velikonočních mazanců. Pekárnou dodávané produkty zpracovávaly zpravidla až vyšší jednotky ve vlastních provozech.
Legionáři pózují před sudy s vlastnoručně vyrobeným pivem.
Klempířské a zámečnické dílny v Kurganu. Legie potřebovaly i různé plechovky, vědra, čajníky a nářadí, které vyráběly legionářské kurganské dílny. A stejně jako v případě piva šlo také o žádaný obchodní (výměnný) artikl.
Železniční zásobování – Čechoslováci byli nejprve ruskými železničáři přijímáni s nedůvěrou. Rychle si ji ale získali zefektivněním dopravy či pružným využitím lokomotiv a vozů. Z údajného upřednostňování vlastních transportů nicméně později vyvstaly konflikty s ruskými úřady.
Legionářská prodejna štábu vojska Dálného východu ve Vladivostoku.
Foto: Archiv Československé obce legionářské
Jan Gazdík Jan Gazdík
6. 4. 2021 13:53
Unikátní pojízdné muzeum legiovlaku je kvůli pandemii koronaviru zaparkované v železničním depu. Československá obec legionářská (ČSOL) seznamuje proto veřejnost i v lockdownové pauze alespoň virtuálně s dosud málo známými příběhy čs. legionářů. A přispívají k tomu i desítky jejich potomků, kteří databázi ČSOL obohatili v uplynulých dnech o 600 veřejnosti dosud anonymních snímků svých předků.

Nové fotografie a dokumenty k dosud 13 205 ztotožněným archivovaným artefaktům legionářů tak podle Jiřího Charfreitaga z vedení ČSOL přibývají každý den. "Celkem je v naší databázi krevlegionare.cz přes 60 000 jednotlivých snímků. Mezi nimi jsou i takové unikáty jako například fotoalbum Týlového intendantstva Čs. legií na Rusi, které sestavil legionář Jiří Hanuš," upřesňuje Charfreitag.

Bojové úspěchy čs. legionářů na Rusi, s jejichž nemalým přispěním vzniklo Československo, jsou podle Charfeitaga veřejnosti už celkem známy. Neplatí to už ale o zázemí sedmdesátitisícového sboru, jehož muži museli v neustálém ohrožení života jíst, oblékat se, obouvat, opravovat zbraně či lokomotivy, vyrábět náhrobky padlým bratrům, ale i odpočívat.

Čs. legionáři a inženýři proto zprovozňovali opuštěné či válkou poničené ruské fabriky, měděné a uhelné doly, továrnu na makaróny, ale i pivovar - to vše později postupně předávali Rusům. Rozjeli dokonce i výrobu dynamitu. Zakládali také kovářské, kožešnické, obuvnické, krejčovské, zbrojařské či kamenické dílny, pekárny, mydlárny, klempírny či autodílny. Dobře fungovali i lékaři, zvěrolékaři, pošta. Legionáři si zkrátka a dobře vytvořili k fungování československého vojska na Rusi dokonale fungující válečný hospodářský systém.

Daniela Brádlerová z Masarykova ústavu Akademie věd, kterou uznávají i ruští historikové, si proto klade otázku: Byli to vojáci, anebo podnikatelé? "Nevím, co bylo u legionářů dříve - zda vejce, či slepice. O jejich úspěchu - a podle mne jakékoliv jiné armády - rozhodla v každém případě promyšlená logistika. Geniálně organizovaná i z dnešního pohledu. Tedy zásobování potravinami a všemi nezbytnými věcmi potřebnými k životu a boji. Bez fungující logistiky by legionáři na Sibiři dlouho nepřežili. Neudrželi by transsibiřskou magistrálu a tím i v šachu málem celé Rusko."

Legionářští intendanti byli i podle historičky mimořádně vynalézaví: sehnali, koupili, opravili či vyrobili pro své spolubojovníky prakticky vše, co potřebovali. Šlo o důmyslné vojenské podnikatele, kteří pokryli infrastrukturu legií jako v dobách míru. Hráli dokonce i divadlo, měli symfonické orchestry, vydávali knihy, pořádali výstavy anebo i cvičili. Nepřekvapí proto, že si založili Vojenskou spořitelnu, a dokonce i Legiobanku. "I proto byli tak výjimeční. I proto byli tak úspěšní," míní Brádlerová. 

A Jiří Charfreitag dodává: "Vlastně tím předběhli o desítky let svou dobu."

Veterán ze Zálivu: Legionáři jsou jedinečným příkladem chování i pro dobu koronaviru

Výhodou Čechoslováků bylo i to, že mnozí z nich působili už před válkou v nejrůznějších inženýrských službách, starali se o železnici, pracovali jako mašinfírové. Fungování vlaků tak měla na starosti zvláštní dopravní rota, kterou tvořili železničáři i zmínění mašinfírové, obnovila provoz na transsibiřské magistrále a opravovala i lokomotivy. I tohle vše ale pak legionáři postupně předávali ruským správcům. Ruská železniční služba tak byla v jednu dobu zcela závislá na legionářích.

Působení čs. legií v Rusku je proto nejenom z vojenského, ale i ekonomického hlediska ojedinělé. A podle bývalého místopředsedy ČSOL, veterána ze Zálivu a velitele polní nemocnice v jedné osobě Jindřicha Sitty, stále hodno pečlivého studia: "Zvláště dnes v době koronavirové krize. Legionáři se dokázali přizpůsobit neustále měnící se válečné situaci a hlavně se rychle, efektivně a odvážně rozhodovali i za cenu nepopulárních kroků," oceňuje Sitta.

Fungující logistika ve výsledku přispěla k dobré fyzické i psychické kondici legionářů. Rozhodně lepší než u protivníků. Legionářské zázemí netvořilo koneckonců "jen" zásobování potravinami a šatstvem, ale také kvalitní zdravotnictví. 

"Za úspěchy legionářů mohla ovšem i idea, které se úporně drželi. Sami sebe totiž chápali jako stát. Nepovažovali se jen za pouhé vojsko, nýbrž za předvoj státního útvaru, který pomáhali vybojovat. Oni to ostatně i říkali: jsme stát ve státě," vysvětluje Daniela Brádlerová.

Věčné spekulace kolem "ukradeného" carského pokladu 

Vždy, když se píše či diskutuje o podnikání čs. legionářů v Rusku, okamžitě se rozvíří spekulace o jejich krádeži carského pokladu.

"Jsou to jen bohapusté lži," říká profesor Nikolaj Dmitrijev z Uralské federální univerzity. "Jasně, legionáři se zlatého pokladu v Kazani zmocnili, avšak pečlivě ho schraňovali. Studoval jsem historii vzniku Legiobanky i v Česku, takže snad mohu říci, že jde o hloupá obvinění. O tom, že legionáři ruské zlaté zásoby z Ruska neodvezli, existuje množství naprosto důvěryhodných dokumentů," argumentuje historik Dmitrijev.

Vojenským vlakem převážené zásoby ruského zlata kromě toho po celou dobu doprovázeli podle ruského badatele Alexandra Kručinina ruští bankéři a finančníci carského ražení, kteří měli vše spočítáno do kopějky. A za své podpisy byli zvyklí ručit hlavou.

"Západní spojenci kromě toho protibolševického admirála Alexandra Kolčaka poměrně dlouho finančně a materiálně podporovali, pak ale přišla chvíle, kdy řekli: Za naše dodávky plať, anebo žádné nebudou," popisuje profesor Dmitrijev tehdejší realitu občanské války v Rusku.

Cestou z Kazaně do Irkutska, kde bylo zlato i s admirálem předáno bolševikům, tak Kolčak utratil celou třetinu pokladu za zbraně, výstroj a jídlo pro své jednotky. A jak Dmitrijev dodává, nemalá část zlata byla navíc v podobě depozitu uložena v šanghajské bance. Další zlato spolkly výplaty, část byla uložena v Japonsku. "Přece jen byla občanská válka se všemi zmatky a chaosem," doplňuje Nikolaj Dmitrijev.

Spolu s Kolčakem měli Čechoslováci předat i 322 milionů dolarů ve zlatě. Legionáři podle zjištění novináře a spisovatele Stanislava Motla pro Českou televizi dovezli sice z působení na Sibiři velké bohatství, asi 32 milionů dolarů ve zlatě, jednalo se ale především o výnosy z legionářského podnikání v Rusku.

"Legionáři neměli zapotřebí odvézt carský poklad do Československa. Proti vůli jim bylo i jakékoliv nečestné jednání. Mimo jiné i proto, že se chtěli do Ruska později jako podnikatelé vrátit. Proto dbali na korektnost a legálnost svých obchodů. Chovali se v Rusku zkrátka tak, že tam budují budoucí partnerskou infrastrukturu. Ať již při obnově podniků, dolů, či železnice," vysvětluje historička Brádlerová.

"S Ruskem chtěli zkrátka v budoucnu obchodovat, a mít s ním proto dobré vztahy - i ty kulturní. A v poslední fázi svého pobytu neměli problémy obchodovat ani se sovětským Ruskem, jakkoliv preferovali Rusko jako demokratický stát. I proto si legionářský finančník František Šíp vytvářel v Rusku rozsáhlé kontakty," doplňuje.

Legionáři kromě toho vždy deklarovali, že carský poklad (většinou zlaté cihly a mince) je majetkem ruského lidu, ať je ve vedení státu kdokoliv. Historička našla dokonce v archivu dokumenty z doby, kdy legie mohly vůči bolševikům vystupovat z pozice síly. Ekonom legií František Šíp mohl tedy podle ní při vyjednávání se zástupcem ministra vojenství Samarské vlády Vladimírem Lebeděvem klidně říct: Legie vám pomohou proti bolševikům vojensky, ale vy nám za to musíte zaplatit částí carského pokladu.

"František Šíp nic takového neudělal, nezneužil toho, že legie měly v té době vojensky navrch," dodává Brádlerová. Pravdou nicméně je, že západní spojenci Anglie s Francií, ale i československý ministr financí Alois Rašín tlačili na legionáře, aby carský poklad z Ruska vyvezli. Nechtěli ho nechat bolševikům. Avšak i tyto požadavky legionáři, kteří byli silně citově spjati s Ruskem, kategoricky odmítli.

"Poklad patří Rusům," opakovali neustále. "Neohrozíme navíc odchod legií z Ruska jen kvůli carskému zlatu." A podpořil je v tom i vrchní velitel Československého zahraničního vojska francouzský generál Maurice Janin, který odmítl riskovat životy Čechoslováků jen kvůli "nějakému mrzkému zlatu". I Janin si byl vědom, že jde o ruský státní poklad, který nemá být vyvezen ze země.

ČSOL kromě toho archivuje dvoje předávací protokoly, což byla jedna z podmínek uzavření příměří mezi čs. legiemi a bolševiky. V nich je jasně zaprotokolováno, že bolševici carský poklad přebírají a že ho legie předaly v podobě, v jaké byl před tím.

Legionář Novák, člen předávající komise, popisuje v pamětech srdceryvnou scénu z předávání pokladu. Nováka po předání pokladu objímal a líbal jeho rozradostněný bolševický protějšek s tím, že je rád, že už nic nebrání uzavření příměří, protože legionáři poklad předali.

A proč vlastně mnozí Rusové i po sto letech tolik nenávidí čs. legionáře, takže jim neřeknou jinak než běločeši, čecho-sobaki, vzteklí vraždící psi a loupežníci? "Legionáři totiž odhalili slabost Rusů. To, že nedokážou udržet demokracii - proto byl pro Rusy teror historicky přijatelnější. Po staletí na něj byli zvyklí. Demokratická městská vrstva byla před sto lety v Rusku velmi malá a slabá," analyzuje Brádlerová.

VIDEO: Běločech jako nepřítel. Rusové dodnes nevzpomínají na čs. legionáře v dobrém

V roce 1918 sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. Rusové dodnes na Běločechy nevzpomínají lichotivě. | Video: Tomáš Vlach
 

Právě se děje

před 7 minutami

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Biden se dohodl se senátory, investice do infrastruktury dosáhnou 600 miliard dolarů

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek po mnoha týdnech jednání mezi Bílým domem a Kongresem ohlásil dosažení dohody ohledně investic do infrastruktury. Podle deníku The New York Times a agentury AP se zřejmě přiklonil k plánu od skupiny složené z demokratických i republikánských senátorů, který počítá s novými výdaji ve výši skoro 600 miliard dolarů (skoro 13 bilionů Kč).

"Máme dohodu," prohlásil prezident při netradičním vystoupení na příjezdové cestě Bílého domu v doprovodu několika senátorů, s nimiž předtím jednal. Mnoho detailů zatím není k dispozici. Na twitteru Biden uvedl, že nový infrastrukturní plán "vytvoří miliony amerických pracovních míst". Ohlášený balíček je zřejmě výrazně menší oproti plánu s investicemi a daňovými úlevami v celkovém objemu 2,3 bilionu dolarů, s nímž Biden přišel na konci března.

Zdroj: ČTK
Další zprávy