Ruský pokus o demokracii neměl před sto lety šanci. Zklamal i československé legionáře

Jan Gazdík Jan Gazdík
18. 3. 2017 19:00
Rusko si připomíná sto let od svržení cara Mikuláše II. Takzvaná únorová revoluce proběhla podle gregoriánského kalendáře, používaného v Evropě až v březnu. Demokratická revolta proti autoritářskému carovi netrvala dlouho a na konci roku 1917 otevřela cestu k moci ruským bolševikům. Podle historika a spisovatele Dalibora Váchy měl krátký ruský pokus o demokracii velký význam i pro mnohatisícové legie Čechoslováků v Rusku. "A pro nás Čechy má vlastně ten význam dodnes," dodává Vácha.
Foto: Profimedia.cz

Praha/Petrohrad/Samara - Pro československé legionáře v Rusku přinesl únor 1917 obrovskou naději.

Že se z carského a autoritářského Ruska mohl stát demokratický stát, který by pomohl vzniku samostatného Československa, za které legionáři bojovali.

To byl také hlavní motiv formování čs. legií v Rusku. "Do ,březnové‘ revoluce proto legionáři vkládali velké ideály. Rychle se však ukázala nereálnost těchto jejich nadějí," vysvětluje historik Dalibor Vácha.

Svržení cara Mikuláše II., který reprezentoval 300 let vlády dynastie Romanovců na ruském trůně, pocítili jen obyvatelé větších ruských měst.

Někdy až nesnesitelný život milionů lidí na venkově se ale v ničem nezměnil. Dalibor Vácha proto mluví o elitářské revoluci - převratu.

"Týkal se vlastně jen Petrohradu, Moskvy a některých dalších velkých měst. Především intelektuálů a nepočetné střední ruské vrstvy. Na život většiny Rusů měl ten převrat naopak devastující účinky," upřesňuje historik.

Příchod bolševiků 

V první fázi společenských změn tak sice před sto lety padlo v Rusku nenáviděné samoděržaví, moc nad východní mocností ale začali postupně přebírat bolševici.

Byli přece jen organizovanější než jejich oponenti.

Ruská Státní duma se tak sice například dohodla s petrohradským sovětem na vytvoření prozatímní vlády, ta ale musela všechny kroky prodiskutovat s zmíněným sovětem.

Vzniklého dvojvládí využívali ve svůj prospěch nejobratněji právě bolševici.

Historici se kromě toho domnívají, že car Mikuláš II. vtáhl Rusko do první světové války hlavně proto, aby oddálil revoluční nálady v zemi.

Ty začaly poprvé vřít už v roce 1905, kdy carské síly v zemi potlačily tzv. buržoazní revoluce. A později začaly znovu nabírat na síle.

"Tím, že se další revoluce spojila s koncem první světové války, zvrtla se později v revoluci bolševickou," míní Vácha.

Ruská demokracie jako zbožné přání

Předseda prozatímní ruské vlády po tzv. únorové revoluci v roce 1917, kníže Georgij Lvov, pocházel ze skupiny ruských intelektuálů, kteří mezi lidmi šířili demokratické ideje.

Jistá šance změnit Rusko po pádu cara v demokratickou zemi tedy přece jen existovala.

Jak ale český historik Vácha podotýká, bylo to z dnešního pohledu spíš zbožné přání. "Vlastně to byl jen demokratický nádech. Nakonec se ale ukázalo, že tahle cesta neměla v Rusku šanci," dodává. 

Revoltu proti carovi navíc vyvolaly skupiny, které měly společný jen odpor proti Romanovcům. Nejvíc to bylo vidět na tzv. bělogvardějském hnutí, složeném z různých politických uskupení.

Po pádu cara se nebyla schopná efektivně spojit proti další - tentokráte rudé - hrozbě, přesněji teroru. Historik Vácha proto přirovnává bělogvardějské hnutí k "jakési tříšti". 

Mohli čs. legionáři v Rusku zvítězit?

Sto let se taky politici s historiky dohadují o tématu, které přímo souvisí s československými dějinami.

Tedy: jakou roli mohli v pokusu o demokratickou revoluci sehrát čs. legionáři? Šlo o minimálně šedesátitisícový dobře vycvičený a vyzbrojený sbor, který obsadil a dlouho držel strategickou transsibiřskou magistrálu, táhnoucí se větší částí Ruska.

Britští historici jsou přesvědčení, že právě Čechoslováci občanskou válku v Rusku vlastně rozpoutali.

Přesněji: povstání čs. legií v Rusku považují za prvopočátek občanské války v zemi, za silný impuls, který ji vyvolal.

A pokud by Čechoslováky tehdy vojensky a politicky masivně podpořili západní spojenci s Japonskem, bylo by podle řady historiků následné říjnové/listopadové vítězství ruských bolševiků mnohem složitější. 

Jen jako předvoj 

Historici ale zároveň připouštějí, že se dá jen velmi těžko odhadnout, zda by široká mezinárodní koalice dokázala ruské bolševiky opravdu porazit.

Čechoslováci by to sami nezvládli. Mohli by být jen jakýmsi předvojem.

Tak si to navíc oni sami původně představovali. Snažili se být první silou, která na ruské řece Volze vytvoří protiněmeckou frontu. Tu podle jejich plánů měli pak postupně posílit Američané, Britové, Francouzi i Japonci. A nový ruský demokratický stát k tomu postupně dodá vlastní armádu.

Při zpětném pohledu to dokonce vypadá, že v několika etapách byl osud ruských bolševiků v roce 1917 hodně na vážkách. 

Spojenci se ale nakonec omezili na vyslání početně omezených vojenských jednotek. Na celkovém vítězství bolševiků v Rusku tak nemohli nic změnit ani Čechoslováci.

Během roku 1917 svedli v Rusku několik vítězných bitev a dlouho drželi i již zmíněnou strategicky důležitou transsibiřskou železniční magistrálu.

Zahraniční podpora pro legie, ale hlavně ruské bělogvardějce, které se pokoušel reprezentovat admirál Alexandr Kolčak, se ale nakonec roztříštila v tvrdých interních sporech ruských generálů a admirálů, kteří se mezi sebou vzájemně nenáviděli.  

Brutalita bělogvardějců 

Po obsazení sibiřského Omsku se stal "bílý" admirál Kolčak ministrem v ruské vládě. Tedy tzv. direktoriu, ve kterém dominovala Strana socialistů-revolucionářů (eserů).

V listopadu 1918 ji ale admirál Kolčak svrhl a pod ledem v zamrzlé řece Angaře při tom nechal brutálně utopit zhruba 500 eserů.

Část československých legionářů v čele s podplukovníkem Rudolfem Medkem proto zvažovala, že kvůli těmto krutostem vytáhnou na Omsk a Kolčaka sesadí. Šance na jejich efektivní spolupráci proti ruským bolševikům tím definitivně padly.

Působení československých legií v Rusku vyvolává v jeho různých částech i po sto letech řadu sporů.

Někteří ruští historici připouštějí, že legie mohly napomoci v proměně země v demokratický stát. Řada jiných ale zůstává ve vleku dobových stereotypů o "proradných Češích a Slovácích", kteří v ruské občanské válce mysleli jen na sebe a vlastní únik domů.   

Dotýká se to i veskrze současných témat, jakými jsou třeba obnova pomníků padlých čs. legionářů v Rusku.

Na řadě míst s ním nemá české ministerstvo obrany problém. Například v ruské Samaře se to ale kvůli tvrdému odporu místních komunistických politiků už dlouho nedaří. Pomník připomínající čs. legie je přitom v Samaře už dávno vyrobený.

Připomíná boje, během kterých Čechoslováci v červnu 1918 porazili u nedalekých Lipjag bolševická vojska. Tím si otevřeli cestu ke spojení s ostatními legionářskými oddíly a následně osadili i samotné město Samara.

"Nenávist k legiím neboli tzv. běločechům, jak legionářům v Rusku stále přezdívají, se v některých částech východní mocnosti dědí z generace na generaci," vysvětluje historik Vácha.

Právě bitva u Lipjag podle něj naznačuje, že českoslovenští legionáři mohli možná v Rusku změnit víc, než se jim nakonec povedlo.

V Samaře jsou ale legie zatím pořád vnímány jako strašák, protože zde předvedly něco zásadnějšího. Toto město zůstalo po roce 1917 - právě kvůli Čechoslovákům - ještě dlouho v ruských dějinách centrem politického protibolševického života.

Přesná replika legionářského vlaku bude do roku 2020 jezdit po českých kolejích. Podle tajemníka projektu Legie 100 Jiřího Charfreitaga připomene, že legionáři stáli na začátku čs. samostatnosti. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy