Aktuálně.cz: Za minulý rok váš odbor proti dezinformacím vyvracel 22 lživých zpráv. Není to málo s ohledem na to, kolik hoaxů se tady šíří?
Benedikt Vangeli: Jestli budete považovat za jediný cíl CTHH vyvracení všech dezinformací, tak to tak můžete vnímat. Když si ale uvědomíte, co všechno je naším skutečným úkolem, pak ne. My nejsme ministerstvem pravdy. Naším úkolem je boj proti hybridním hrozbám, a to v oblasti vnitřní bezpečnosti. Počet dezinformací si neurčujeme. Reagujeme a vyvracíme pouze ty závažné, které navíc spadají do ranku ministerstva vnitra. Když pohlédnete na témata, narativy dezinformací, zjistíte, že 70 procent z nich je z oblasti zahraničí, druhé v pořadí bude ministerstvo obrany. Většina dezinformací tak nejde za ministerstvem vnitra.
Takže z tohoto pohledu jste jich vyvrátili poměrně dost?
Není možné říct málo nebo hodně. Není to vyčíslitelné. Reagujeme na dezinformace, které přijdou. Můžeme vést debatu jedině o tom, co se považuje za tak závažné, aby se na to už muselo reagovat. A v praxi se musíte rozhodnout, zda znovu a už po sté reagovat na počet uprchlíků v Česku, když jste to už vyvraceli.
Reagujete na závažné dezinformace. Proč jste je nevyvraceli během prezidentských voleb, kdy se šířily zprávy o spolupráci Jiřího Drahoše s StB? Naopak jste vyvraceli to, že prezident Zeman automaticky postupuje do druhého kola.
Jednoduché. Naše otázka je, zda je to v působnosti ministerstva vnitra.
Tematika StB nespadá pod ministerstvo vnitra?
StB není v působnosti ministerstva vnitra. A to hlavně proto, že neexistuje. Členství v StB by navíc šlo za Archivem bezpečnostních složek, který není pod ministerstvem vnitra. Navíc šlo i o osobní útok na kandidáta uprostřed volební kampaně. Reagovat má primárně kandidát sám, tak jako v jiných situacích. My jsme to samozřejmě zvažovali, ale v už v srpnu, půl roku předtím, kandidát Drahoš zveřejnil čisté osvědčení, další dokumenty a komentář odborníka k tématu. Naši působnost jsme tam neshledali.
A případ číslo dva?
Druhý případ o automatickém postupu prezidenta do druhého kola, tam je jasné, že patří do naší přímé působnosti. Jde o volby, které spadají do působnosti ministerstva vnitra. Na začátku to byl vtip, víme, ale pak se z toho stala šířená dezinformace. A bylo namístě reagovat.
Poprvé jste zažili prezidentské a parlamentní volby. Vzrostl počet dezinformací během voleb?
Produkce se určitě zintenzivnila a témata se proměnila podle toho, co se vztahovalo k volbám a kandidátům. Portály a lidé, kteří dezinformace šíří, zintenzivnili svou produkci. Ale byla to očekávatelná témata i lidé, kteří se na jejich šíření podíleli.
Které weby a lidé to šířili?
Nebudu konkrétní.
Často se skloňují v souvislosti s volbami zásahy jiných států. Zaznamenali jste něco takového?
Nezaznamenali jsme, že by se prokazatelně objevily skupiny trollů, na které bychom mohli ukázat. Takhle to nejde říct. Došlo ale k plošnému zintenzivnění snah různých účtů. To je ale vzhledem k volbám přirozené.
Po volbách se dostala do sněmovny SPD. Ministr vnitra Lubomír Metnar šéfa SPD Tomia Okamuru označil za šiřitele dezinformací kvůli zprávě, že je v Česku vyšší stupeň hrozby teroristického útoku.
Museli jsme na to reagovat, protože šířil závažné dezinformace a týkalo se to ministerstva vnitra.
Hraje roli, zda se jedná o poslance nebo nějakého ústavního činitele? Reagovali byste na kohokoliv? Můžete tedy reagovat i na prezidenta…
Pokud půjde o závažnou dezinformaci v působnosti ministerstva vnitra, nelze to vyloučit.
Pan prezident před pár dny pověřil tajnou službu BIS, aby pátrala po jedu novičok v Česku. A to i přesto, že už jeho existenci popřela vláda i úřady. Není to podhoubí pro to, aby se kolem tématu začaly vytvářet dezinformace?
Věnujeme se dezinformacím na odborné úrovni. A ne politické. Tohle patří do politické debaty a do té my nevstupujeme.
V televizích jsou určité pořady, které by mohly být platformou pro šíření dezinformací. Sledujete, co se tam říká?
Na některé pořady některých televizí a v některých případech se díváme. Tak jako každé jiné médium může generovat dezinformace, tak to může být i jejich případ.
Třeba u některých výroků, které zazněly na televizi Barrandov, jste neměli pocit, že je nutné reagovat? Koneckonců některé jejich pořady už řeší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Vnímáme to zatím tak, že problém televize Barrandov je spíše v kvalitě jejich práce, formátu, jejich provedení - zda to vyhovuje pravidlům, která se na televizní vysílání vztahují. Je to tedy přesně problém pro ty orgány, které to mají řešit. Zatím jsme nevyhodnotili, že je tam závažná dezinformace, na kterou musíme reagovat.
Televize Barrandov je unikátní v tom, že v předvolebních diskusních pořadech pokládali často otázky z publika proruští aktivisté. Ti protestují proti členství v EU a problém je pro ně i spojenectví v NATO.
Z jakého hlediska je to problém? Když s nimi nesouhlasíte, tak vám to samozřejmě dělá problém. Mají právo se tam dostavovat.
Jaká témata dezinformací se teď nejvíce objevují?
Jsou tu takové trvalky, které posilují a oslabují. Objevuje se například narativ s majdanizací.
Dokonce o tom mluvil i pan prezident v rozhovoru pro MF Dnes…
Je to pohled na dění na Ukrajině. Že ty události během Majdanu byly špatně a to, co se děje nyní Slovensku (protesty proti vládě po vraždě novináře Jána Kuciaka), je obdoba Majdanu, tedy také špatně. A když se to děje na Slovensku, tak se to může stát i tady. Pokud ne, tak to určitě minimálně hrozí a připravuje se. Tento narativ se objevuje. Je to součástí i námi dlouhodobě pozorovaného narativu, že v České republice údajně hrozí převrat.
Jaká další témata se často objevují?
Opět se objevilo pár let nevyužívané romské téma. To lze dávat do souvislosti s tím, že jak upadá migrace, tak se vytáhnou jako náhradní téma Romové. Celkem se objevují témata o referendu o vystoupení z různých organizací. Potom Dublin IV a Skripal.
Skripal je poměrně nový případ, co se o něm šíří za dezinformace? Že Česko je původce té nervové látky novičok?
Samozřejmě a většinou nejen takto. Je to ten model, který byl používán u letu MH17, sprška různých výkladů, jak to mohlo být. Ty jsou po Evropě hojně šířeny a česká scéna se v tom nevymyká. Víme, že před pár dny bylo britským stratcomem identifikováno 21 takových narativů, jejich kreativita stoupá. Je to technika rozmělnění tématu a tady je hezky ukázána.
Objevují se tu kromě proruských narativů i témata, která by mohla spíše hrát pro Čínu a šíření čínského vlivu?
Obecně se ví, že Čína pracuje trochu jiným způsobem než Ruská federace. I kvůli tomu to tak vidět není a neuvidíte, že by třeba fotbalový klub Slavia začal vydávat oběžník a začal říkat, například, že čínská medicína je nejlepší. Vliv, který používá Čína, funguje naopak spíš přes ekonomiku a politiku než přes mediální prostor.
V současné době většina vlivových informací a dezinformací je tedy proruská?
Nemusí být nutně proruské, když tak už prokremelské. Stačí kolikrát i protizápadní a protievropské.
To je ale do značné míry vnímáno jako prokremelské…
Může a nemusí být. Když někdo striktně nesouhlasí s demokracií a chce tady zavést anarchii, komunismus nebo fašismus, tak nevím, jestli je o tom skutečně přesvědčený, nebo je to jeden z tisíce narativů, který má pomáhat kremelskému úhlu pohledu. Ale ano, určitě v těch narativech neslyšíme třeba o Bolívii.
Když po roce a něco vyhodnotíte fungování centra, nepotřebujete na svou práci třeba více lidí nebo pravomocí? Třeba pan prezident kritizoval, že nemůžete číst tajné dokumenty…
Pokud jde o náš personální stav, tak jsme celkem stabilizováni. Pokud jde o pravomoci, tak platí to, co jsme říkali na začátku. My jako centrum žádné pravomoci nepotřebujeme. Nejsme zpravodajská služba nebo policejní orgán. A k utajovaným materiálům samozřejmě přístup máme. Všichni naši lidé mají vysoké prověrky, protože řeší například i témata terorismu. Tento problém nikdy neexistoval.
K nám se dostala informace, že by centrum mělo dělat i mediátora mezi policií a médii. Je to pravda?
Nenazval bych to jako mediátora. Pravdou je, že předseda nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku Josef Šlerka se sešel s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem. Bavili se o rizicích, která plynou z novinářské práce. Z tohoto jednání jsme dostali pokyn, abychom tuto problematiku zastřešili, a začali jsme se bavit o tom, jaké jsou v Česku problémy. Co by pomohlo novinářům a co může udělat ministerstvo.
Co může udělat?
Zatím bych to neříkal. Nejsme na tom domluveni se zástupci médií. Obě strany ale zatím vyjádřily vůli spolupracovat. Podobně jako u terorismu a ochrany měkkých cílů u nás nedošlo ani k vraždě novináře. Máme zde právě příležitost využít čas, který máme, a snížit riziko a pravděpodobnost, že se to stane.
Facebook se otřásá v základech kvůli úniku dat v kauze Cambridge Analytica. Nemůže to ohrozit spolupráci s touto společností?
Facebook je celosvětově asi nejdůležitější komunikační platforma. Rozhodně to platí v České republice a spolupráce s Facebookem, ale třeba i Googlem je potřebná. Ten případ se sice dotýká Facebooku a pohledu na něj, důležitým partnerem ale být nepřestane.
Jste spolužák současného mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka. Necítíte, že se směřování vás obou poměrně rozešla?
Nechám to bez odpovědi. Nejedná se o odbornou otázku, ale spíše o anekdotu.
