Ještě žádný český politik nedostal ve volbách tolik hlasů jako Petr Pavel. Generála ve výslužbě volilo prezidentem více než 3,3 milionu lidí. Jeho předchůdce Miloš Zeman dostal před pěti lety o půl milionu hlasů méně. Navzdory silnému mandátu ale Pavel tvrdí, že do veřejných věcí nebude zasahovat tak aktivisticky jako Zeman.
"Stálo by za to vrátit vnímání úřadu trochu blíž k zemi. Vykonávat ho podobně jako třeba v Rakousku nebo některých jiných evropských zemích. Kde je prezident jen prvním úředníkem," prohlásil Pavel krátce po zvolení v České televizi. Soustředit se chce na moderování debaty mezi vládou a opozicí, upozorňování na problémy státu a prosazování prozápadní mezinárodní politiky.
Jeho předchůdci Zemanovi vyčítali právníci časté překračování pravomocí. Až do té míry, že Česko přibližoval poloprezidentskému režimu. Naposledy, když v lednu odmítl jmenovat ministrem životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL. Toho policie vyšetřuje v kauze přidělování brněnských městských bytů, obviněn však nikdy nebyl. Pavel už oznámil, že Hladíka do úřadu jmenuje, ministerstvo dočasně řídí lidovecký předseda, vicepremiér Marian Jurečka.
Pavlova dosavadní vyjádření dávají podle ústavního právníka Marka Antoše z Univerzity Karlovy naději, že bude "vykonávat funkci v souladu s tím, jaká je role prezidenta v parlamentní republice". Země by se tak mohla soustředit na řešení ekonomické krize, státního dluhu nebo důchodové a vzdělávací reformy, místo sporů o jména ministrů.
"Prezident se nedá měřit tím, kolik vládních návrhů odmítl a kolikrát vládnutí zkomplikoval, ale spíše tím, jak přispívá k fungování ústavního systému a posouvání politiky kupředu," říká Antoš.
S vládou chce Pavel debatovat nad výzvami, kterým český stát čelí. Při projednávání zásadních témat, jako je například důchodová reforma, se plánuje přímo účastnit jednání kabinetu. Této pravomoci využíval Zeman jen příležitostně. Nově zvolený prezident se také chystá pravidelně komunikovat s opozicí, případně moderovat její diskusi s vládou.
Napravit se chystá některá Zemanova rozhodnutí. V neděli oznámil, že pravděpodobně jmenuje soudci státní zástupce Petra Babku a Marka Bodláka. Ty Zeman odmítl jmenovat loni v říjnu.
Z Východu zase na Západ
Od svých předchůdců Václava Klause a Miloše Zemana se chce Pavel odlišovat také v zahraniční politice. Někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance je jednoznačně prozápadní. Klaus proti Evropské unii aktivně vystupoval, Zeman mluvil o politice mnoha azimutů a zastával názory blízké Číně a Rusku. Promoskevskou orientaci přehodnotil až po loňském útoku ruských vojsk na Ukrajinu.
"Nový prezident považuje za hlavní východisko zakotvení na Západě, v NATO a Evropské unii. Bude tak na jedné vlně s nynější vládou, takže mezi nimi bude méně třecích ploch než za Zemana," shrnuje Pavlína Janebová z nevládní Asociace pro mezinárodní otázky. Česko tak bude čitelnější pro zahraniční partnery. Dosud nebylo zcela zřejmé, zda směřuje spíše na Západ, nebo na Východ. Janebová očekává, že si Pavel vezme za své zdůrazňování důležitosti členství v NATO a sjednocené Evropě.
V nejbližší době bude zahraniční politiku nejvíce určovat válka na Ukrajině a postoj k ní. I po ukončení konfliktu bude napadená země potřebovat pomoc s obnovou a zároveň bude Evropa budovat nové vztahy s Ruskem. Pavlova výhoda je, že bezpečnostním otázkám a vojenské diplomacii jako bývalý předseda vojenského výboru NATO rozumí.
Mezinárodní působení v roli hlavy státu odstartuje tradiční návštěvou Slovenska. Přímo do volebního štábu za ním v sobotu dorazila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a na návštěvu do hlavního města bývalého partnerského státu československé federace ho pozvala. Společně také plánují návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Druhou cestu Pavel přislíbil Andrzeji Dudovi, prezidentovi Polska, které je v pomoci Ukrajině hodně aktivní. Ve spojenectví se sousedy vidí pro Česko cestu k prosazování zájmů. "Slovensko je nám nejbližší, ale i se všemi dalšími sousedy bychom měli mít stejně dobré vztahy. Když chceme něčeho dosáhnout, ať už v NATO, nebo v Evropské unii, jako samotný stát většinou moc nedosáhneme," upozornil.
Nově zvolený prezident si hned v neděli telefonoval se Zelenským a s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Podle Janebové to značí podporu demokratických hodnot, vymezení proti totalitní Číně a odklon od Zemanovy příchylnosti k ní.
Výjezdy za Babišovými voliči
V jedné věci na svého předchůdce chce ale Pavel přece jen navázat. Vyjíždět bude do regionů mezi lidi. Začít chce tam, kde pociťují dopady nynější ekonomické krize nejvíce. "Nejspíš by bylo dobré začít v Karlovarském kraji, potom to vzít přes Ústecký až k Moravskoslezskému. Slyšet, jaký mají přijímaná opatření reálný dopad," popsal v České televizi.
Právě tyto kraje se potýkají s největší nezaměstnaností, chudobou a také s nižší vzdělaností, než je průměr v zemi. V prezidentské volbě byly jediné, kde zvítězil Pavlův protikandidát, expremiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Ten získal v Ústeckém kraji 54,5 procenta hlasů, v Moravskoslezském 53 procent a v Karlovarském 51 procent.
Návštěvy regionů však Pavel zamýšlí pojmout civilněji než jeho předchůdce. Bývalý aktivní voják a veterán z mezinárodní mírové mise v bývalé Jugoslávii nechystá prezidentské kolony, červené koberce a nečeká velké dary. "Když jsem četl zprávy, jak to bylo pro kraje zatěžující, říkal jsem si, jak se hodnota toho, že prezident přijede vyslechnout problémy lidí a pohovořit s nimi, vlastně mazala," prohlásil v České televizi.
