Rozhovor - Jeden hospodský poctivě uzavře se svými zaměstnanci pracovní smlouvy, jeho soused však personál oficálně vykáže jen jako příležitostnou výpomoc s dohodou o provedení práce. A zbytek peněz jim vyplatí načerno.
Úřady jsou na takový postup krátké. "Pro inspektory je prakticky nemožné prokázat účelovost takových dohod o provedení práce," popisuje náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček.
Na nárůst podvodů se smlouvami pro brigádníky upozornila zpráva Státní inspekce úřadu práce za loňský rok. Inspektoři proto požadují změnu legislativy, která by nastavila přísnější pravidla.
A.cz: Jako největší problém současných zákonů označujete v oblasti nelegálního zaměstnávání zneužívání dohody o provedení práce do 10 tisíc korun. Na co podnikatelé hřeší?
Dohody o provedení práce s odměnou do deseti tisíc korun měsíčně nezakládají zaměstnavatelům povinnost odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Tato skutečnost může být pro zaměstnavatele ekonomickým stimulem k jejich uzavírání na úkor pracovních smluv a to i tam, kde by bylo adekvátní uzavření pracovního poměru na základě pracovní smlouvy a na práce, které jsou hlavním předmětem činnosti zaměstnavatele Jako příklad z kontrolní praxe mohu uvést zaměstnavatele, který restauraci s kuchyní provozuje s pěti zaměstnanci, které všechny zaměstnává na dohodu o provedení práce. Na dotaz inspektorů, jak bude restauraci provozovat po naplnění rozsahu 300 hodin, sdělil, že pokud k tomu dojde, uzavře dohodu o provedení práce s novým zaměstnancem.
O kousek dále pak téměř totožná provozovna, kde čtyři zaměstnanci mají uzavřenou pracovní smlouvu a jeden, který vypomáhá v době obědů, má uzavřenu dohodu o provedení práce. Oba zaměstnavatelé však postupovali v souladu se současně platným zněním zákoníku práce. Na první pohled je patrné, že první zaměstnavatel má nespornou ekonomickou a konkurenční výhodu v tom, že jeho mzdové náklady jsou minimálně o odvody na zdravotní a sociální pojištění nižší. Na těchto dvou případech je vidět, jak může být dohoda o provedení práce nadužívána, respektive jak ji lze účelně využít v souladu se záměrem zákonodárce.
Zaměstnavatelé rovněž u dohody o provedení práce nemají povinnost vést evidenci odpracované doby, což inspektorům ztěžuje objektivně posoudit, zdali nebyl překročen maximální rozsah 300 hodin, na kterou může být dohoda v daném roce sepsána a práce vykonávána. Z kontrolní činnosti našich oblastních inspektorátů práce máme poznatky o tom, že v řadě případů takové podezření na překročení stanoveného rozsahu inspektoři mají, avšak díky specifikům dohod o provedení práce a minimu povinností, které zaměstnavatelé při jejich sjednávání mají, je prakticky nemožné inspektorům prokázat účelovost a překročení jejich rozsahu.
A.cz: Jsou nějaké obory podnikání, kde je tahle praxe obzvlášť častá?
S vysokým počtem uzavřených dohod o provedení práce se setkáváme v sektoru služeb a především pak u již zmíněných restauračních, ubytovacích a stravovacích zařízeních. Výjimkou však nejsou ani jiné obory podnikání, ve kterých dochází k poměrně časté fluktuaci zaměstnanců. Z hlediska velikosti zaměstnavatele se pak jedná především o zaměstnavatele s počtem zaměstnanců do 25.
A.cz: Jak rozšířený ten problém vlastně je? Ve zprávě píšete, že u drobných zaměstnavatelů je dnes pracovní smlouva spíše výjimka.
Státní úřad inspekce práce má možnost vývoj v této oblasti sledovat od roku 2012, tedy od doby, kdy máme působnost ke kontrolám v oblasti nelegálního zaměstnávání. Trend uzavírání dohod o provedení práce má z našeho pohledu neustále vzrůstající tendenci. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel má v případě dohod o provedení práce pouze povinnost přihlásit se do patnácti dnů následujícího měsíce k takzvané srážkové dani u příslušného finančního úřadu, ale ta se neeviduje na konkrétního zaměstnance, není možné na rozdíl od pracovních smluv zjistit přesný rozsah jejich využívání.
A.cz: Navrhujete kvůli tomu změnit zákon a zavést například evidenci odpracovaných hodin nebo registr dohod o provedení práce. Co na to říká ministerstvo práce a sociálních věcí?
Námi navrhované změny nemají za primární cíl zjednodušit naší kontrolní činnost a tím zvýšit zátěž podnikatelů, ale především se jedná o snahu eliminovat negativní finanční dopady a kultivovat tržní prostředí v oblasti zaměstnanosti. Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti jsou v rámci EU zakotveny v pracovní legislativě pouze u nás a na Slovensku. Navíc Slovensko před nedávnem i u dohod o provedení práce stanovilo povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění bez ohledu na výši odměny z takovéto dohody.
Naše návrhy jsou vlastně postřehy z kontrolní činnosti a jsou opřeny o výstupy téměř 90 000 kontrol, které jsme v této oblasti od roku 2012 provedli. Ministerstvo práce jsme o těchto výstupech z kontrol informovali a v současnosti k problematice probíhá odborná diskuze. Jsme si však vědomi, že má-li dojít k jakékoliv legislativní změně v oblasti dohod o provedení práce, musí být změna diskutována a nalezena shoda i se sociálními partnery.
A.cz: Ve zprávě také zmiňujete nový fenomén takzvaných wooferů, tedy lidí, kteří na čas přijedou například na farmu pracovat za jídlo a ubytování. Setkali jste se s případem, kdy toho farmáři zneužívali?
To ne, jde spíš o výjimečné případy, se kterými jsme se setkali při kontrolní činnosti a cítili jsme, že bychom se k wooferství měli nějak metodicky postavit. Pokud se s ním naši inspektoři při kontrolách setkají, posuzují tyto případy individuálně. To znamená, že při hodnocení konkrétního případu inspektor posuzuje, zdali vykonávaná práce na farmě má charakter závislé práce, nebo se jedná o jistý způsob trávení volného času či dovolené.
A.cz: Ve srovnání s minulými lety jste provedli méně kontrol. Proč?
V letech 2012 a 2013 jsme provedli každoročně více než 30 000 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání. Tyto kontroly byly prováděny plošně na celém území České republiky. Od roku 2014 jsme přistoupili k řadě opatření s cílem kontroly zefektivnit. Byl snížen počet inspektorů z 336 na 200 a rovněž snížen celkový počet kontrol, počet zjištěných případů nelegální práce byl však v uplynulém roce srovnatelný s předchozími lety.
Kontroly jsou zaměřeny na nejrizikovější oblasti podnikatelské činnosti, klademe větší důraz na monitoring pracovišť před kontrolou, kontrolní akce jsou častěji prováděny za součinnosti s Policií ČR, složkou Cizinecké policie a Celními úřady a kontroly jsou prováděny na pracovištích s větším počtem zaměstnavatelů a zaměstnancům. Cílem těchto opatření bylo mimo jiné i zbytečně nezvyšovat administrativní zátěž zaměstnavatelů spojenou s provedením kontroly.
V roce 2014 naše oblastní inspektoráty práce provedly celkem 15 911 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání a při těchto kontrolách bylo zjištěno 2 072 nelegálně zaměstnaných osob (1 234 občanů ČR, 650 cizinců a 184 občanů EU). Na základě těchto kontrol bylo uloženo celkem 293 pokut v celkové výši 51,5 milionu korun, dalších 348 pokut ve výši zhruba 50 milionů je v současnosti ve stadiu návrhu nebo v řízení.
