Zuzana Hronová
Aktualizováno 8. 6. 2019 19:04
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Málo vyučování, málo úkolů, dlouhé přestávky
Finové se pravidelně umisťují v horní části mezinárodního žebříčku PISA (Program pro mezinárodní studentské hodnocení), podobně jako třeba Jihokorejci. Jenže zatímco Korea na to jde drsným a chladným drilem od rána do večera, Finové vyznávají přesně opačnou cestu. "Učíme minimální dobu, ale maximálně efektivně," říkají zdejší učitelé.
Počet vyučovacích hodin patří k nejnižším na světě (maximálně pět za den), přestávky naopak mají jedny z nejdelších - jsou mnohdy půlhodinové a žáci během nich dovádějí venku za každého počasí. Nejkratší přestávka trvá patnáct minut. "Na první pohled vás ve finských školách zarazí absolutní klid a pořádek," shodují se české učitelky, jež prošly praxí na severu. "Dlouhé přestávky plné venkovních aktivit jsou jednou z příčin."
Dokument o náročném jihokorejském systému vzdělávání Dotkni se nebe ukazuje zdejší školáky jako depresivní a věčně unavené jedince, kteří nemají na normální život čas a často si kvůli školnímu selhání berou život. Finští žáci jsou plní energie a většinou i radosti ze školy. "Ano, možná to bude znít divně, ale finské děti škola baví a těší se do ní," říká Sari Jylhäová, učitelka ze základní školy Takalo-Raasakan Koulu ve městě Kannus. "A i nás učitele vyučování nesmírně baví. Prostě pondělí je krásný den - začíná škola," usmívá se.