"Extremisté tam nemají co dělat." Koalice chtějí vyšachovat Okamuru z vedení sněmovny

Radek Dragoun Tomáš Klézl Radek Dragoun, Tomáš Klézl
12. 10. 2021 14:02
Předseda SPD Tomio Okamura v novém volebním období už nemusí řídit schůze sněmovny. Hrozí mu, že přijde o post místopředsedy dolní komory parlamentu. Někteří zástupci obou opozičních koalic, kteří získají v nové sněmovně většinu, nechtějí SPD post ve vedení dát, ačkoliv bude mít dvacet poslanců. "Extremistická strana by místopředsedu mít neměla," shodují se zástupci koaličních stran.
Tomio Okamura
Tomio Okamura | Foto: Jakub Plíhal

Kromě postů ve vládě začínají obě koalice debatovat také o obsazení postů v Poslanecké sněmovně. V minulosti bývalo zvykem, že funkci místopředsedy sněmovny dostávali kromě vládních stran i zástupci opozice s početným poslaneckým klubem. V současnosti je kromě Radka Vondráčka z hnutí ANO a sociálního demokrata Tomáše Hanzela v čele sněmovny komunista Vojtěch Filip, pirát Vojtěch Pikal, předseda ODS Petr Fiala a šéf SPD Tomio Okamura.

Filip, Pikal ani Hanzel se do sněmovny neprobojovali. Fiala bude zřejmě premiérem, ve hře o vedení dolní komory parlamentu tak zůstává pouze Vondráček s Okamurou. Nicméně posledně jmenovaný o funkci v nové sněmovně pravděpodobně definitivně přijde, ačkoliv klub SPD bude mít 20 poslanců. Zástupci obou dosud opozičních koalic tvrdí, že Okamurovo hnutí je extremistické a poslance v čele sněmovny mít nemá. 

"Nevidíme důvod, proč by ve vedení měla být zastoupena strana, která je svými projevy zjevně extremistická, za hranou slušnosti a demokratických principů. Navíc mají méně poslanců než minule," řekl poslanec KDU-ČSL Marek Výborný s tím, že tento názor sdílí také předseda strany Marian Jurečka.

Podobně na věc nahlíží také TOP 09. "Do vedení Poslanecké sněmovny jsme nikdy nevolili představitele strany, kterou i ministerstvo vnitra označuje za extremistickou, tedy SPD. A na tom se nic nezmění ani nyní," uvedla předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.

Odkazovala přitom na výroční zprávu o extremismu, ve které ministerstvo vnitra píše, že SPD zůstává "nejvýznamnějším uskupením s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky", proti čemuž se předseda Okamura několikrát ohradil.

Proti obsazení kandidáta SPD do pozice místopředsedy se vyslovil také předseda STAN Vít Rakušan. "Dívám se třeba na Německo, kde Alternativa pro Německo je parlamentní stranou, ale vzhledem k tomu, že ostatní strany ji vnímají jako extremistickou politickou sílu, obsazení ve vedení Bundestagu nemá," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Rakušan. 

Zatím však není jistý postoj ODS, která má ve sněmovně po ANO nejvíce poslanců a jejíž hlasy budou při volbě místopředsedy rozhodující. "O složení sněmovny budeme teprve jednat," odpověděl místopředseda Martin Kupka na otázku, zdali budou mít zástupci SPD post místopředsedy.

Deník Aktuálně.cz oslovil i předsedu SPD Okamuru, ten však do vydání textu na otázky nereagoval.

Strany tvořící nyní obě koalice chtěly Okamuru z funkce místopředsedy sněmovny odvolat už v únoru 2018 poté, co podle nich zpochybnil holocaust svým vyjádřením o koncentračním táboře v Letech u jihočeského Písku. Kvůli hlasům ANO, KSČM a SPD se však o tom vůbec nehlasovalo.

Místopředsednický post ve sněmovně by nakonec nemuselo mít ani hnutí ANO, ačkoliv s tím zatím koalice počítají. Jak již popsal deník Aktuálně.cz, pokud by Babiš navzdory tomu, že nemůže získat ve sněmovně většinu, usiloval o skládání vlády a tím oddaloval vznik kabinetu Petra Fialy, rozhodly by se strany hnutí ANO post místopředsedy sněmovny nedat.

Nicméně v úterý po poledni řekl Jaroslav Faltýnek, že hnutí ANO nebude blokovat předání moci a počítá s přechodem do opozice. „Umíme počítat do 108 a počítáme s tím, že budeme v opozici,“ uvedl Faltýnek, který skončil v čele poslaneckého klubu, kde ho nahradila Alena Schillerová.

VIDEO: Výroky šéfa SPD Tomia Okamury, které vyvolaly snahu o jeho odvolání

Kontroverzní výroky o táboru v Letech u Písku v DVTV. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Do ulic vyrazily desetitisíce Maďarů u přiležitosti výročí protisovětského povstání

Do budapešťských ulic v sobotu při příležitosti 65. výročí protisovětského povstání vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstrace na dnešek svolali jak stoupenci premiéra Viktora Orbána, tak jeho odpůrci. Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby, ve kterých bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran, napsala agentura Reuters.

Organizátoři provládní demonstrace uvedli, že chtějí opozici i Bruselu ukázat svou jednotu. "Je nemožné, že opět čelíme útokům ze strany Západu, který neustále kritizuje Viktora Orbána," uvedla podle Reuters jedna z účastnic demonstrace. "Volby příští rok budou o tom, zda Maďarsko zůstane suverénní zemí, nebo se rozplyne v muslimském moři," dodala.

Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy se rozhodla utvořit společnou koalici, i když v ní jsou ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů a liberálů až po pravicový Jobbik. V čele koalice stojí Péter Márki-Zay, který by měl na dnešní demonstraci odpůrců vlády poprvé vystoupit jako oficiální kandidát na premiéra, píše Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy