Ačkoliv hnutí ANO se v počtu získaných hlasů muselo ve volbách sklonit před koalicí Spolu, v počtu mandátů v Poslanecké sněmovně bere první místo. Získalo 72 křesel oproti 71 mandátům ODS, TOP 09 a lidovců. Spolu a koalice Pirátů a STAN si předběžně plácly na to, že o budoucím kabinetu budou jednat pouze společně. Debatu s nynějším premiérem Andrejem Babišem o vládním uspořádání vyloučily.
Přesto už Babiš avizoval, že by o podobě nového kabinetu chtěl se Spolu diskutovat. Stávající předseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ANO Radek Vondráček šel ještě dál. "Úspěch se počítá na mandáty a my máme o jeden víc. Vítězem je hnutí ANO. Vítěz voleb by měl mít právo a možnost na první pokus. Koalice jsou dál než my, ale to nic nemění na tom, že ANO by to mělo zkusit," řekl v neděli v televizi Prima.
Koalice Spolu je přesvědčená, že první pokus náleží jí. Svůj postoj opírá o většinu ve sněmovně. Se starosty a Piráty poskládají pohodlnou majoritu 108 hlasů. Podle informací Aktuálně.cz se proto uvnitř koalice Spolu sestavuje scénář, jak Babiše od myšlenek na první pokus, jejž mu slíbil prezident Miloš Zeman, odradit. Koalice na něj chce tlačit prostřednictvím odstavení od sněmovních funkcí.
Taktika k diskusi
Základní myšlenka je jednoduchá. Jako výstraha má zafungovat, že v případě pověření Babiše k prvnímu pokusu nezíská hnutí ANO post místopředsedy sněmovny. Jako nejsilnější poslanecký klub na něj má právo. V hierarchii dolní komory parlamentu jde o důležitou pozici. Může řídit schůze sněmovny, případně v jejich průběhu odebírat či udělovat slovo poslancům. Pro ANO by to byla citelná ztráta.
Přesnou taktiku si musí ještě Spolu projednat, ale základní úvaha už podobu má. Otevřeně o ní zatím nikdo z koalice mluvit nechce. Nicméně deklarují, že první pokus si nehodlají nechat vzít. "Já bych to řekla tak, že i sněmovní funkce jsou součástí jednání o nové vládě. A to jak v rámci vznikající vládní koalice, tak ve vztahu k budoucí opozici," řekla Aktuálně.cz v obecné rovině předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Podobným tónem mluví i předseda STAN Vít Rakušan. Jeho starostové by měli v případné koalici po ODS druhý nejsilnější poslanecký klub, brali 33 křesel. "To je otázkou vyjednávání. Ale lze předpokládat, že kdyby tady byla blokována sněmovní většina, tak to může vyvolat reakci," řekl Akuálně.cz k uvažované odvetě v Poslanecké sněmovně v případě prvního pokusu pro Babiše.
Jak vypadají diskuse o obsazení ministerstev
Přestože oficiální jednání o jménech ministrů mezi Spolu a koalicí Pirátů a STAN začnou nejdříve ve středu, všechny v koalicích zastoupené strany už nástřel svých kandidátů mají. Podle informací Aktuálně.cz v tuto chvíli vypadá následovně:
Premiér: Petr Fiala (ODS), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS) / Věslav Michalik (STAN), ministerstvo vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministerstvo průmyslu a obchodu: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministerstvo obrany: Jana Černochová (ODS), ministerstvo zahraničí: Ondřej Benešík (KDU-ČSL) / Ondřej Kolář (TOP 09), ministerstvo spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS) / Marek Benda (ODS), ministerstvo pro místní rozvoj: Ivan Bartoš (Piráti), ministerstvo práce a sociálních věcí: Olga Richterová (Piráti), ministerstvo školství: Marek Výborný (KDU-ČSL), ministerstvo zemědělství: Petr Hladík (KDU-ČSL), ministerstvo kultury: Markéta Pekarová Adamová (TOP 09),
Vyloučená není varianta, že by Spolu šéfa ANO přitlačilo ještě víc. V krajním případě by mu demokratické koalice mohly zablokovat získání předsednických křesel v jednotlivých výborech. "Je to jedna z věcí, které by mohla většina legitimně využít," řekl Aktuálně.cz místopředseda ODS Martin Kupka. "Koalice musí ukázat, že je schopná postupovat přímočaře za naplnění toho, pro co získala od voličů mandát," dodal.
"Tlak na Babiše je jedině dobře"
Kupka upozorňuje na základní princip skládání vlády. Kabinet nemá budovat někdo, kdo pro jeho podporu nesežene většinu. Babiš takovou majoritu na rozdíl od koalice Spolu a starostů s Piráty nemá. "Je legitimní postupovat směrem k ústavně konformnímu řešení, že vláda vychází z většiny ve sněmovně. Hotovo. Ještě navíc v situaci, kdy vítězné uskupení přichází s kandidátem na premiéra," říká. Přeje si však, aby Spolu na hnutí ANO nakonec tlačit nemuselo.
Podle člena předsednictva TOP 09 Ondřeje Koláře nejsou podmínky k tomu, aby bylo možné ztrácet čas s vládou bez důvěry. V podstatě najisto by ji Babiš coby premiér nezískal. "V době, kdy rostou počty nakažených, není jasná strategie a je spousta dalších věcí k řešení, si nemůžeme dovolit luxus, že budeme půl roku shánět vládu. To nejde. Za mě cokoliv, co dostane pana Babiše a pana Mynáře (kancléř prezidenta) pod tlak, jedině dobře," sdělil Aktuálně.cz.
Je třeba dodat, že domlouvaná taktika zatím zůstává v záloze. Prezident Miloš Zeman není v kondici, aby mohl kohokoliv pověřit jednáním o novém kabinetu. Kvůli vážným zdravotním problémům leží v nemocnici. Navíc se zrušila středeční první schůzka k povolební situaci mezi ním a Babišem. Nová Poslanecká sněmovna se může poprvé sejít 22. října, nejpozději 8. listopadu. Jejím šéfem by se měl stát představitel Spolu.
Povolební možnosti následujících dnů
- Nová Poslanecká sněmovna se může sejít nejdřív den po uplynutí funkčního období předchozí sněmovny, které skončí 21. října.
- Zasedání nově zvolených poslanců svolává prezident republiky.
- Pokud prezidentu Miloši Zemanovi tento krok jeho zdravotní indispozice nedovolí, nová Poslanecká sněmovna se musí sejít 8. listopadu.
- Ustavující schůze skončí ve chvíli, kdy se zvolí nový předseda dolní komory parlamentu. Teprve po zvolení nového předsedy podá stávající vláda Andreje Babiše demisi.
- Prezident republiky jmenuje nového premiéra, v tomto kroku ho neváže žádná lhůta. Nový premiér musí nejpozději 30 dnů po svém jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
- Pokud nový premiér nezíská důvěru, prezident republiky má i druhý pokus na jmenování nového předsedy vlády. Napotřetí už jmenuje nového ministerského předsedu šéf Poslanecké sněmovny.
- Pakliže prezident republiky není schopen vykonávat svou funkci, například se na tom shodne Poslanecká sněmovna i Senát, nového premiéra jmenuje prezident republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
