Praha - Dospělí muži a ženy se nově mohou přihlásit k dobrovolné branné povinnosti. Novela prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Pokud ji podepíše prezident Miloš Zeman, začne platit od července.
O zařazení do branné povinnosti budou moci lidé podle předlohy požádat v době míru potom, co dosáhli věku 18 let. Mezi podmínky pro jejich účast na vojenském cvičení bude patřit zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost i to, že tito lidé nepodporují hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod. Cvičení bude až tříměsíční, uskuteční se do dvou let od podání žádosti. S termíny cvičení budou zájemci seznámeni předem.
Za měsíc, kdy vykonali vojenské cvičení, by měli dostávat 1000 korun. Celková roční odměna bude činit nejvýše 12 tisíc korun.
Předloha taky stanoví, že bývalý profesionální voják bude moci být zařazen do dvou let od ukončení služebního poměru do aktivní zálohy, a to až na tři roky. Členové aktivních záloh budou moci být v případě potřeby až sedm měsíců v roce v operačním nasazení, v případě jejich souhlasu i v zahraničních misích. Až na měsíc v roce bude moci armáda využít příslušníky záloh na záchranné práce například při živelních pohromách v Česku.
Vysílání členů aktivních záloh do zahraničních misí zpochybnil Petr Gawlas (ČSSD). "Příslušník aktivní zálohy nebude nikdy na takové úrovni výcviku, aby se vyrovnal vojákům z povolání," řekl. Vypuštění ustanovení navrhoval ve Sněmovně s obdobnými argumenty Antonín Seďa (ČSSD), neuspěl.
"Záložákům" se trojnásobně zvedne odměna
Senát ve středu schválil také návrh zákona o službě vojáků v záloze. Dosavadní šestitisícová roční odměna pro příslušníky aktivních záloh se zvýší na 18 tisíc za rok. Podmínkou bude účast na cvičení nebo v operačním nasazení v daném kalendářním roce.
Za každý den cvičení nebo operačního nasazení budou tito "záložáci" dostávat plat odpovídající tarifu profesionálního vojáka stejné hodnosti. Vojáci v záloze budou mít podle předlohy také nárok na zapůjčení vojenské výstroje, na stravu, ubytování a dopravu. Po případné zahraniční misi by mohli na rekondiční pobyt.
Od zvýšení odměny si vláda slibuje výrazné navýšení aktivních záloh. Teď je v nich zařazeno asi 1200 lidí, do budoucna jich chce mít armáda až 5000. Armáda hodlá přilákat především vysokoškolské studenty s ohledem na jejich věk, vzdělání a tím i možnost jejich zapojení do profesionální armády. Studenti by měli podle normy dostat v roce, kdy vstoupili do aktivní zálohy, navíc motivační odměnu 6000 korun.
Vojáci v aktivních zálohách budou podle předlohy cvičit v prvním roce až tři měsíce, v následujících letech až měsíc v každém roce. Až tříměsíční výcvik by tito lidé absolvovali před operačním nasazením. Bývalí profesionální vojáci zařazení do aktivních záloh by cvičili až tři týdny v roce.
Povinné odvody neprošly
Místo dobrovolné branné povinnosti kabinet původně navrhoval opětovné zavedení plošných odvodů mladých mužů a žen. Potom, co se proti tomu zvedl odpor mezi poslanci, přišlo ministerstvo obrany s odvody dobrovolnými. Původnímu záměru kritici vyčítali hlavně to, že by šlo jen o administrativně náročnou registraci. Plán totiž nepředpokládal ani žádný výcvik.
Někteří senátoři se pro obdobné řešení v diskusi vyslovili. "Země naší velikosti si nemůže dovolit luxus, aby měla jen profesionální armádu," řekl lidovec Jiří Čunek. Měla by se obnovit branná povinnost, jak řekl, ale ne na dva roky, což byla v minulosti délka základní vojenské služby, ale na tři až pět měsíců.
Čunkovu myšlenku podpořili například Martin Tesařík (ČSSD) a Zuzana Baudyšová (za ANO). "Je potřeba, aby branná povinnost existovala. V Izraeli jí podléhají i děvčata," podotkla. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nějaký "razantnější krok" do budoucna nevyloučil.
Předloha, pro níž hlasovalo 54 ze 63 přítomných senátorů, nemění všeobecnou brannou povinnost pro lidi od 18 do 60 let. Za stavu ohrožení nebo za válečného stavu stanoví vláda nařízením počty občanů, kteří budou muset k odvodu, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace.
