Čtvrtina maturantů neuspěla v matematice. Úřady se zalekly výsledků a snížily nároky

Zuzana Hronová Michaela Endrštová Zuzana Hronová, Michaela Endrštová
9. 6. 2021 19:35
Až čtvrtina studentů letos málem propadla u maturity z matematiky, tolik jich totiž nezvládlo didaktický test. Ministerstvo školství a Cermat ale zpětně upravily hranici úspěšnosti, snížily ji o šest procentních bodů. Ministerstvo to vysvětluje tím, že studenti byli celý rok doma a neměli možnost matematiku procvičit. Podle oslovených učitelů se spíše zalekli výsledků a "politického průšvihu".
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Pondělní zpráva o tom, že "u maturity z matematiky propadlo podle Cermatu 16,8 procenta studentů, o 0,8 procenta více než loni", prošuměla bez většího zájmu veřejným prostorem, protože navozuje dojem, že navzdory covidu a dlouhému zavření škol se vlastně nestalo nic zásadního. Zapadla ale skutečnost, že ministerstvo školství 7. června nestandardně zpětně a výrazně posunulo hranici úspěšnosti u didaktického maturitního testu z matematiky z 33 na 27 procent.

V testu za 50 bodů jich tedy stačilo získat jenom 14, aby student uspěl. Kdyby zůstala zachována původní hranice, v matematice by neuspěla plná čtvrtina žáků, což znamená bezmála čtyřicetiprocentní nárůst neúspěšných oproti loňsku.

"Důvodem této úpravy bylo zohlednění podmínek distanční výuky v tomto předmětu," vysvětluje mluvčí Cermatu Marek Lehečka, proč centrum úpravu zkoušky ministerstvu školství doporučilo.

Podle ministerstva školství měli letošní maturanti ztížené podmínky studia a přípravy na maturity kvůli tomu, že mohli do školy chodit pouze několik týdnů za celý rok a mohli se účastnit pouze dobrovolných konzultací. Navíc se jich dotkla i mimořádná situace rok předtím. Podle ministerstva je přitom matematika specifický předmět, v němž je nutné mít látku pořádně zažitou a procvičenou. Všechny tyto skutečnosti však již byly známé dávno před vypuknutím maturit, opatření ministerstva ale přišlo až 7. června, když už byly známé výsledky.

"Nedokážu si tenhle krok vysvětlit jinak, než že se ministerstvo těch výsledků zaleklo, a proto sáhlo k těmto opatřením," říká učitel matematiky a informatiky na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně a člen vedení Učitelské platformy Roman Podlena.

Úlevy nepomohly, výsledky vypadaly příliš hrozivě

Ministerstvo školství k tomu uvedlo, že již dříve vydalo několik zvláštních opatření a ta ještě postupně upravovalo. Kvůli epidemii koronaviru například studenti nemuseli skládat jinak povinné ústní zkoušky z češtiny a z cizího jazyka ani psát sloh, termíny maturit se posunuly. To vše dávalo účastníkům více času na přípravu.

Zvýšil se i čas na didaktické testy a počet opravných termínů vzrostl ze dvou na tři. Povinná zůstala pouze maturita z češtiny, u druhého předmětu v profilové části si středoškoláci volili mezi matematikou a cizím jazykem. Kromě toho skládali ještě dvě až tři zkoušky v profilové části, kde si vybírali z nabídky předmětů sestavené ředitelem školy.

"Maturita z jazyka českého byla zjednodušena o sloh a ústní část si studenti mohli přihlásit dobrovolně. Maturita z matematiky se skládá pouze z jednoho testu, tak nebylo možné něco vynechat nebo volit. Pokud by Cermat dal informace o změně bodového hodnocení studentům před testem, bylo by to pro ně demotivující," domnívá se učitelka matematiky ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Marie Souchová. 

Podle ministerstva se i přes provedené úpravy maturit ukázalo, že důsledky toho, že studenti nemohli být ve školách, "nadále způsobují nezanedbatelné obtíže ve společné části maturitní zkoušky u zkušebního předmětu matematika". Změnu hranice úspěšnosti doporučily komise Cermatu i Nezávislá odborná komise ministerstva.

"Bylo to z toho důvodu, že vyhodnocení neúspěšnosti maturujících žáků u tohoto didaktického testu ukázalo v meziročním srovnání horší výsledky. Oproti roku 2020 došlo k nárůstu neúspěšnosti o 7,3 procentního bodu; v letošním roce by byla neúspěšnost při původně stanovené hranici úspěšnosti (tj. 33 procent) na úrovni 24,9 procenta, v loňském roce to bylo 17,6 procenta," uvádí dále ministerstvo školství.

"Ono ani těch 7,3 procentního bodu nevypadá tak hrozivě, a možná právě proto byla tato jednotka použita. Nicméně lze také říct, že se jedná o nárůst o 41 procent, a to už je celkem zásadní," upozorňuje matematikář a informatikář Roman Podlena.

Lenka Laubrová je ředitelkou Gymnázia Rumburk a také členkou Národního kabinetu Matematika a její aplikace. Jedná se o státem zřizované společenství učitelů, praktiků i teoretiků, jehož cílem je rozvoj příslušného oboru a metodická podpora pedagogů. Říká, že za normální situace ke zpětnému přenastavení hranice úspěšnosti nedochází. "Nakolik bylo toto dodatečné rozhodnutí politické či nakolik ho ovlivnily letošní bodové výsledky žáků, nemohu posoudit. Z mého pohledu by hranice měla zůstat stejná jako v minulém roce, protože letošní maturanti měli oproti těm z minulých let již hodně úlev," říká.

Jak se dělá test: maturitní katalog a trocha tajemství

Jak také Lenka Laubrová vysvětluje, tvorba úloh do maturitního testu vychází z maturitního katalogu, k němu je k dispozici i zásobník vzorových úloh. "Tento katalog se nezměnil. Stejně tak se již pár let nezměnila hranice úspěšnosti testu - 33 procent, tedy třetina," uvádí. Hýbalo se s ní až nyní, navíc zpětně.

Roman Podlena vidí jako hlavní problém testů od Cermatu, že jsou opředeny tajemstvím. "Nikdo neví, kdo ty testy tvoří, jestli se na nich podílí významným způsobem lidé z praxe, tedy praktikující učitelé ze středních škol. Nikdo neví, kdo je za tento test odpovědný," vyjmenovává. "Také je mi záhadou, kdo kalibruje didaktický test z matematiky na přibližně 20 procent neúspěšných ze všech maturantů. Kdo určil, že v matematice má být zrovna tolik procent neúspěšných?" podotýká.

Nelíbí se mu ani výkyvy mezi testy z jednotlivých předmětů. Jak vypočítává, zatímco z matematiky neuspěla původně čtvrtina, z češtiny jen pět procent. Zatímco v testu z angličtiny neuspělo jen necelých sedm procent prvomaturantů, v němčině to bylo bezmála 24 procent.

"Jsme tak špatní učitelé matematiky a němčiny? Jsou testy z angličtiny a matematiky vůbec srovnatelné svojí obtížností, zvláště s ohledem na to, že si maturanti mezi nimi volí?" ptá se a přidává další srovnání: úspěšnost cca 97 procent znamenala v angličtině 92 bodů z 95 možných, zatímco v matematice dosáhl na stejný percentil (dotyčný byl lepší než 97 procent účastníků) ten, kdo získal 37 bodů z 50 možných. "To jsou neskutečné rozdíly," upozorňuje. "Buďme rádi, že hranici úspěšnosti neposouvali v češtině opačným směrem," dodává.

Ministerstvo odmítá, že by test byl špatně sestaven. Nezávislá odborná komise podle něj ve svém posouzení shledala, že "všechny úlohy v didaktickém testu z matematiky v jarním zkušebním období 2021 jsou konstrukčně v pořádku, úlohy jsou formulovány jednoznačně, mají jednoznačně správná řešení, všechny úlohy odpovídají svou náročností požadavkům kladeným na maturanty v katalogu požadavků".

Podle validační komise Cermatu je z výsledků "patrné, že test byl pro žáky obtížnější než v předešlých letech," a doporučila proto snížit hranici. Mluvčí Lehečka vysvětluje, že didaktické testy jsou vytvářeny tak, aby jejich náročnost byla meziročně srovnatelná. "Je využíváno několik nástrojů k udržení meziroční srovnatelnosti, jedním z nich je provádění takzvaných pilotáží jednotlivých testových úloh," popsal Lehečka.

K analýzám, které vzniknou z těchto pilotáží, se pak prý při sestavování testu přihlíží tak, aby byla úroveň testu meziročně srovnatelná. "Kromě toho jsou jednotlivé úlohy i test jako celek podrobovány odbornému kvalitativnímu posouzení nezávislými externími experty z hlediska obsahu i obtížnosti," dodává Lehečka.

Kritici: Letošní test studenty odradí, matematiku si nevyberou

Test byl podle učitele matematiky na Střední průmyslové škole v Bruntále Luďka Šnircha nejtěžší za posledních jedenáct let, za nesmyslnou navíc pokládá i jeho formu. "Studenti musí během 135 minut zvládnout 36 otázek, počítám-li i podotázky. Je to patnáct stránek textu. Museli proto opakovaně přečíst a pochopit mnoho textu. Hned bylo patrné, že ten test je moc těžký. Tato forma testu a časový prostor místo k přemýšlení vede spíše k nadrilování se na test. Přesto nechali studenty čtrnáct dní trápit se tím, že propadli, a pak jim milostivě přidali body, což jsme čekali, protože jinak by propadlo neúměrné množství studentů," míní Šnirch.

Také učitel matematiky z brněnského gymnázia Roman Podlena považuje  letošní didaktické testy z matematiky "za nejtěžší v dosavadní historii". "Hlavně kvůli časové náročnosti testu. A někdy zbytečně komplikovaně formulovaným zadáním úloh," doplňuje.

Naproti tomu ředitelka rumburského gymnázia Lenka Laubrová říká, že "obtížnost letošního testu se od úrovně z předchozích dvou let neodchýlila, byla srovnatelná". Nemyslí si ani, že by byl dobrý nápad udělat pro letošní maturity poznamenané dlouhou pandemií koronaviru jednodušší testy. "U průřezových písemek, mezi něž maturitní písemka patří, není metodicky správné tvořit každý rok test v jiné náročnosti. Tyto písemky by měly zjišťovat úroveň dovednosti žáků a odpovídat matematickým standardům."

Bruntálský učitel matematiky se rovněž domnívá, že maturitní test je stavěn pro gymnázia, nikoliv však pro střední odborné školy a učiliště, které mají na matematiku menší hodinovou dotaci. Šnirch proto předpokládá, že příští rok výrazně ubude maturantů z matematiky, protože všichni budou chtít maturovat z angličtiny.

"Pachuť zůstala a příští rok se to prokáže. V roce 2012 bylo 40 tisíc maturantů z matematiky, letos jich je 13 tisíc, ten propad je extrémní. Studenti si radši vyberou anglický jazyk, protože maturovat z něj je jednodušší. A kdyby letos propadla čtvrtina studentů, bylo by to v době covidu neobhajitelné, byl by to politický průšvih," říká Šnirch.

Podle učitelky matematiky Souchové se ale většina příkladů podobala těm, se kterými se studenti mohli setkat v minulých letech. "Podle běžné hodnoticí stupnice se dolní hranice dostatečné pohybuje v rozmezí 30 až 25 procent. Cermat tedy posunul hranici úspěšnosti do tohoto intervalu. Na střední školu jsou přijímáni žáci z devátých tříd, kteří mají z přijímacích zkoušek 10 bodů z 50, a nikoho to nezaráží a nepřekvapuje. Pokud přijde špatně připravený žák ze základní školy na střední, jaká je pravděpodobnost, že bude vynikat ve středoškolské matematice?" dodává Souchová.

Snížení hranice úspěšnosti u didaktického testu z matematiky? Nebyla žádná dobrá varianta, s touto souhlasím, říká matematik Antonín Jančařík. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 minutami

ČNB poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní sazba stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 pct. Růst bude podle ekonomů pokračovat

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Festival v San Sebastiánu spojí ceny pro nejlepšího herce a herečku

Mezinárodní filmový festival ve španělském San Sebastiánu bude nově udělovat genderově neutrální ceny. Od letošního září samostatné sošky pro nejlepšího herce a herečku nahradí jedno ocenění, Stříbrná mušle pro nejlepší herecký výkon, píše agentura AP. K podobnému kroku se nedávno odhodlala přehlídka Berlinale, pořádaná v německé metropoli.

"Změna vychází z přesvědčení, že pohlaví jakožto společenský a politický konstrukt už nadále není kritériem, kterým bychom se chtěli řídit," vysvětluje ředitel akce José Luis Rebordinos. "Úkolem poroty bude jednoduše rozlišovat dobré od špatných hereckých výkonů," dodává.

Letošní 69. ročník festivalu se koná od 17. do 25. září.

Zdroj: AP
Další zprávy