Žádnou volební místnost v Česku nenavštívilo o minulém volebním víkendu tak málo lidí jako mateřskou školu v ulici Keramická ve Slezské Ostravě. První kolo prezidentských voleb v Česku přineslo rekordní účast voličů, v případě okrsku 19003 ale komise téměř neměla co sčítat. Z celkem 86 zapsaných voličů hlasovali pouze tři, všichni pro Andreje Babiše.
Pro srovnání: k urnám sem přišlo stejně lidí jako v konžské Kinshase, kde však bylo na seznamu zapsaných jen sedm oprávněných voličů.
Abychom poznali místo, kde je vůbec nejmenší zájem o volby v Česku, musíme od školky popojet asi o kilometr na sever - do historické části čtvrti Hrušov. "To poznáte, je tam velký červený kostel," naviguje mladá žena, která nedaleko volební místnosti venčí psa. O okrsku s nízkou volební účastí ví, nikoho tam ale nezná. "Skoro nikdo tam nežije. Bydlelo tam pár romských rodin, ty ale vystěhovali," popisuje.
Ostrava je městem bohatým na kontrasty, málokteré místo je však ukazuje tak ryze jako právě Hrušov. Na jedné straně ulice stojí polorozpadlý bytový dům s rozbitými okny a vraty ovázanými řetězem, obklopený haldami pohozených odpadků i pneumatik. Zvědavce odrazují nápisy "nepovolaným vstup zakázán". Ze zpráv zdejší policie je jasné, že jde o oblíbené útočiště lidí bez domova.
Přes ulici se naopak tyčí majestátní udržovaný cihlový kostel v novogotickém slohu, jedna z nejhodnotnějších staveb tohoto typu v Ostravě. Nástěnka farnosti naznačuje, že je dějištěm mnoha kulturních akcí. A za ním se zase po planinách podél řeky Odry rozprostírá rozsáhlé moderní logistické centrum.
Tento pohled tak nabízí ukázky z minulosti, současnosti i budoucnosti, střípky ze složitého příběhu o tom, jak se kdysi atraktivní oblast Ostravska proměnila.
Střet kultur na břehu Odry
První zmínka o Hrušovu pochází už z roku 1256, o rozkvětu lze ale mluvit zhruba od první poloviny 19. století. Tehdy v lokalitě začala těžba uhlí, která v dole Hubert (později zvaném Stachanov) pokračovala až do devadesátých let minulého století. V roce 1851 zde navíc vznikla továrna na sodu, vůbec první v Rakousku-Uhersku, kde se vyráběla i kyselina sírová nebo vápno.
Počet obyvatel obce se s průmyslovým rozvojem začal razantně zvyšovat. Místním už nestačil drobný dřevěný kostelík, roku 1886 začala stavba již zmíněného svatostánku sv. Františka a Viktora, který letos slaví 130 let od vysvěcení. Brzy byl ale i on pro zdejší obyvatelstvo malý, v době před světovými válkami, kdy byl Hrušov městysem, žilo v oblasti sedm tisíc lidí.
"Hrušov byl koncem 19. století, počátkem 20. století opravdu výstavnou čtvrtí. Nejenže byl moc hezký, ale také zcela soběstačný. Byla tam základní škola, hudebka, knihovna, kulturní dům, a dokonce i bazén," popisuje místní patriotka a pedagožka z Ostravské univerzity Miriam Prokešová, která již patnáct let vede iniciativu za záchranu místního kostela.
Tehdejší Hrušov popisuje jako živé místo, kde se střetávalo mnoho národností. "Na břehu Odry zde žili Češi, Poláci, Prajzáci, Slováci, židé. Mše svaté byly kromě češtiny i v němčině, polštině a latině," upozorňuje Prokešová. V této době se v Hrušově narodilo několik slavných osobností, mimo jiné herci Vlastimil Brodský a Karel Fiala nebo také zpěvačka Marie Rottrová, jejíž otec působil v kostele jako varhaník. V roce 1941 se Hrušov stal součástí Moravské Ostravy, která se o pět let později přejmenovala na Ostravu.
Živým místem Hrušov zůstal i po převzetí moci komunisty v roce 1948. Úpadek začal až na konci osmdesátých let, kdy bylo rozhodnuto, že čtvrť protne vejpůl nová čtyřproudová rychlostní silnice do Bohumína. Kostel s radnicí tak zůstal na jedné straně, ústřední náměstí Julia Fučíka na druhé. Dnes toto kdysi velkorysé prostranství neexistuje. "Bylo to naprosto nedomyšlené. Právě toto byl první hřebíček do rakve Hrušova," vzpomíná Prokešová.
Největší ránu ovšem čtvrti uštědřily ničivé záplavy v roce 1997, během kterých zahynulo v Česku 50 lidí. Celý Hrušov se rázem ocitl asi tři a půl metru pod vodou. Z toho se většina zdejších starých domů nevzpamatovala a podstatnou část Hrušova město nechalo srovnat se zemí. Kdysi živé ulice zůstaly jen v mapách - v registru adres a nemovitostí lze dodnes najít dávno zaniklé ulice připomínající dřívější život s názvy jako Kulturní, Květná nebo Plovárenská.
Části čtvrti, které potopa zcela nezničila, se staly útočištěm pro sociálně slabé obyvatele. I proto veřejnost začala Hrušov brzy nazývat "nejbídnější částí Ostravy". Na začátku minulého desetiletí se navíc do Hrušova přemístily další rodiny ze zdemolované vyloučené lokality v ulici Přednádraží.
Majitel domů ale nechal před několika lety tyto lidi vystěhovat a začal opravovat polorozpadlé domy. V těch se místo nich usídlilo několik firem. Na místě ale stále mají desítky lidí hlášené trvalé bydliště. A právě to způsobuje, že okrsek 19003 má pravidelně tak nízkou volební účast.
"V místě už skutečně nikdo nežije. Posledních šest nebo sedm zchátralých domů nedávno vykoupil soukromník, který obyvatele vystěhoval. V současnosti finišuje rekonstrukce domů. Nové byty chce vlastník patrně nabídnout i zaměstnancům sousední průmyslové zóny, která už zčásti funguje a bude se ještě rozšiřovat," vysvětlil po loňských komunálních volbách, kdy sem k urnám nikdo nepřišel, starosta Richard Vereš serveru iDnes.cz.
"Řada lidí má ale v tamních domech stále trvalé bydliště a majitel čeká, až se z nich bývalí nájemníci sami odhlásí, aby za to nemusel platit," doplnil.
Renesance na obzoru
Je ale možné, že při příštích prezidentských volbách již přijde lidí v okrsku hlasovat více. Město má s oblastí velké plány. Na místě zdemolované čtvrti vyrostl v posledních letech jeden z největších logistických parků v Česku. A rozvoj pravděpodobně čeká i historickou část Hrušova. Čerstvě opravená je budova někdejší radnice, revitalizace čeká i další části.
"Ačkoli se v důsledku historických událostí jedná z velké části o sociální brownfield, v posledních letech se zde opakovaně objevují snahy vlastníků nemovitostí i městského obvodu o revitalizaci a rozvoj bydlení či služeb. Z tohoto důvodu zastupitelstvo města schválilo v červnu tohoto roku pořízení změny územního plánu, jejímž předmětem je mimo jiné změna využití území Hrušova," uvedla na podzim náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.
Městský ateliér prostorového plánování a architektury nyní pracuje na studii, která navrhne budoucí podobu Hrušova.
"Kostel sv. Františka a Viktora, budova fary, další dochované objekty původní zástavby nebo stará alej podél Riegrovy ulice tvoří genius loci této lokality. Když k tomu připočteme atraktivní přírodní charakter, dobré dopravní napojení a blízkost centra Ostravy, může se v budoucnu, pokud nastanou vhodné podmínky, stát toto území pro investory velmi zajímavé," řekl urbanista ateliéru Pavel Řihák a dodal, že by na místě mohla vzniknout nová městská zástavba.
Miriam Prokešová tak má naději, že osazenstvo věřících v místním kostele se opět rozroste. "Když jsme opravovali kostel, tak jsem slyšela z více stran, že je to zbytečné, že je to místo už mrtvé a tam nikdo nebude chodit. Kdyby se ale splnily plány, tak by to smysl mělo a pro mě by to bylo velké zadostiučinění," dodává Prokešová.
