Na Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu v Praze vytvořili program, který pomáhá školám z celé země. Středoškoláci učí děti na základních školách nejen práci s moderními technologiemi, ale také zásady bezpečného chování na internetu, prevenci proti podvodům a rizikům sociálních sítí. "Někdy stačí, když naši studenti vyškolí učitele, jindy s dětmi pracují celý rok," popisuje ředitel školy Radko Sáblík.
Do rolí mladých lektorů škola pasuje studenty oboru Kybernetická bezpečnost, který se, zjednodušeně řečeno, zajímá o bezpečné uchovávání digitálních informací. Na smíchovské průmyslovce vznikl v roce 2017 z iniciativy dvou bývalých studentů, Davida Sýkory a Nathana Němce. "Začátky byly těžké. Musel jsem na ministerstvu školství vyvinout tlak, aby obor vůbec schválilo," vzpomíná ředitel.
Ne každý, i když pracuje s počítačem denně, myslí na zabezpečení. Není tak výjimkou, že uživatelé posílají do sítě údaje, které může někdo zneužít. "Na školách se učí hlavně práce s produkty jako Word nebo Excel. Často si žáci nestihnou osvojit ani to. My jsme chtěli dětem ukázat něco víc, pomoci jim pochopit, co to počítač vlastně je a jak ho mohou využívat bezpečně," vysvětluje osmnáctiletý student třetího ročníku Alexandr, který se svým o rok mladším spolužákem Joshem v rámci programu Studenti na školách učil děti dva roky.
Na mezery v internetové bezpečnosti upozorňují i průzkumy. Třeba podle loňského průzkumu mezi dětmi i rodiči od agentury NMS Market Research pro Nadaci O2 se na internetu chová rizikově asi 170 tisíc dětí v Česku.
Na 35 procent dětí sdílí fotografie sebe sama nebo videa. Téměř čtyři z deseti dětí ve věku od osmi do 15 let přiznávají, že mají nějakého "online kamaráda", kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píšou. Rizikovější chování, sdílení fotek a videí ze svého okolí potvrzuje 29 procent dětí a 40 procent dospělých. Každý pátý dospělý člověk ve věku 18 až 65 let pak sdílí také svou domácnost a třináct procent i osobní informace.
První rok Josh a Alexandr pomáhali učitelům při hodinách informatiky s výukou starších žáků z osmých a devátých tříd. Postupně začali samostatně učit děti čtvrté až sedmé třídy. "Během výuky jsme třeba rozebírali, co jsou to cookies - malé soubory, které webové stránky ukládají do vašeho počítače nebo telefonu, aby si zapamatovaly určité informace o vašem chování a preferencích při prohlížení. Probíráme také nejčastější podvody na internetu a to, jak se jim vyhnout," popisují.
Program se zaměřuje i na pokročilé technologie, například práci s 3D tiskárnami, a dokonce nabízí workshopy pro učitele zaměřené na využití umělé inteligence. "Máme studenty, kteří chodí učit i na střední školy, protože poptávka po znalostech kybernetické bezpečnosti rychle roste," dodává ředitel.
Studenti kybernetiky podle Sáblíka patří mezi nejlepší mladé programátory jak v Česku, tak na mezinárodní úrovni. "Nikdy je přitom neučil nikdo jiný než další studenti nebo absolventi. Jde o inovativní styl výuky, vrstevnické studium, které u nás funguje opravdu dobře. A pro které mě mnoho ředitelů jiných škol nenávidí," směje se Sáblík.
Někteří podle něj svým studentům dokonce zakazují, aby se smíchovskou školou spolupracovali. "Když k nám přijdou studenti z jiných škol a vidí, co děláme, ptají se, proč to nejde i u nich. Bohužel se často setkáváme s konzervativním přístupem," vysvětluje.
Zájem o obor je velký. Letos se na něj přihlásilo zhruba šestkrát více studentů, než může škola přijmout. "Všichni, kdo tu teď jsou, chtěli být právě tady. Nepřišli sem, protože by je nevzali na jinou školu," říká hrdě ředitel.
Učit se musí i učitelé
Na drtivé většině škol v Česku ale cesta k tomu, aby si rizika internetu žáci uvědomili, začíná u samotných učitelů. Několik neziskových organizací se je proto snaží vzdělávat. Semináře o mediálním vzdělávání a kybernetické bezpečnosti pro učitele základních škol organizuje například Jeden svět na školách spolu s organizací Safer Internet Centrum. Redakce Aktuálně.cz se zúčastnila semináře, který se věnoval kyberšikaně.
Na setkání v kavárně v centru Prahy dorazili i mimopražští učitelé. Ve stejné sestavě absolvují už třetí seminář. "Co pozitivního se vám stalo na internetu?" otevírají lektoři první část workshopu. Učitelé si mají navzájem odpovědět ve dvojicích během takzvaného speed datingu, tedy rychlého seznámení. Pak se zaujetím poslouchají příběhy svých kolegů o tom, jak si tam našli pracovní kontakty, volnočasové skupiny nebo i partnera.
"Zkuste během následujících aktivit, které budou ukazovat rizika internetu, myslet na to, že internet je skvělé místo. Udržte si to v hlavě," radí na začátku lektor a současně učitel informatiky ze ZŠ Kunratice Tomáš Titěra. Chce tak upozornit na druhou stránku internetu, která mnoho činností zjednodušuje.
Pak se už lektoři zaměřují na to, jak odhalit falešný profil na internetu. Na praktických ukázkách učitelům odhalují i rychlé triky, které většina z nich dosud neznala. Seminář provází také pracovní listy, které učitelé mohou po vzoru lektorů používat se svými žáky ve výuce.
Setkáním se nese hlavně téma bezpečí na internetu. Na základě videa se zkušenostmi dívek, které zažily vydírání v souvislosti se sexuálním obsahem na internetu, rozebírají, co mohly dívky udělat jinak, aby nebezpečí odvrátily. Protože je aktivita složitá i pro samotné učitele, je pravděpodobné, že děti nástrahy spojené se zneužitím nemusí vůbec rozpoznat.
Lektoři připomínají, že bezpečí na internetu je spojeno s tématem sexuální výchovy, která je v českých školách často nedostatečná. Limitující přitom může být i iniciativa rodičů. "Některá témata nemůžeme otevřít, protože si to nepřejí rodiče, například pokud jde o sexting," říká expert na rizikové chování na internetu Martin Kožíšek ze sdružení CZ.NIC.
Během školení, které pořádá ve školách, se mu například stalo, že rodiče osmáků zakázali debatu o sexu nebo genderu s odůvodněním, že na to jsou děti ještě malé. "Přitom podle mě je vhodné to otevírat už kolem páté třídy," míní.
Když už se kyberbezpečnosti školy věnují, podle Kožíška se zaměřují na nesprávná témata. "Přehnaná pozornost je věnována třeba sexuálním predátorům, pojem se nadužívá," tvrdí. Děti jsou dnes podle něj více ohroženy jinými nebezpečími, kterým by měla být věnována pozornost. Zmiňuje duševní zdraví, sebevražedné sklony nebo sebepoškozování, digitální algoritmy nebo doručovací systémy.
