Dosud v ČR podle Romana Prymuly nebyla vakcína, kterou by mohli praktici očkovat, nyní je tu AstraZeneca. Rozhodně není proti tomu, aby se dominantně očkování ujali praktičtí lékaři, kterých je asi 5000. Musí se ale podle něj počítat s tím, že ne každý bude chtít klienty očkovat, počet se tak sníží třeba ke 4000. Očkovat by podle něj měli až 20 lidí denně, měli by zvládnout 50 až 20 tisíc lidí měsíčně.
Rychlé očkování je podle podle přednosty Ústavu biochemie 3. LF Univerzity Karlovy Jana Trnky zásadní cestou z krize. "Je ale zpackané," řekl. Chybí podle něj detailní vakcinační plán, přestože ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) tvrdil, že je vše připravené. "Pak tady vidíme, že máme 20 tisíc dávek AstraZeneca a bylo z nich za týden vyočkováno sotva tisíc. To je prostě průšvih," dodal.
Situaci považuje za "průšvih" i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, měl by za to podle něj někdo nést zodpovědnost. Považuje to ale za dílčí problém. Praktici jsou podle něj okamžitě připraveni začít vakcínou AstraZeneca očkovat.
Chybou podle Prymuly bylo, že ministerstvo zdravotnictví nemělo distributora vybraného v soutěži. Za hlavní ale považuje nastavit systém tak, aby byl schopen zvládat statisíce vakcín, ne desítky tisíc, které se do ČR nyní dostávají. "To, kde se bude lámat chleba, to je opravdu, dejme tomu, březen, duben, květen, kdy to opravdu musíme vyočkovat, jinak máme jasný problém," uvedl.
Zdravotníci podle webu ministerstva zdravotnictví k nedělnímu ránu aplikovali v celé zemi zhruba 447 600 dávek očkování. Proti viru očkují od loňského 27. prosince. Začalo se s vakcínou od společnosti Pfizer/BioNTech, od ledna i s látkou firmy Moderna. Ve čtvrtek začali aplikovat vakcínu AstraZeneca.
Lidé musí opatření dodržovat. Jinak se nepohneme
Nynější opatření nejsou podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly dostatečná ani pro udržení současného stavu epidemie koronaviru. Za špatný nápad považuje zrušení zákazu vycházení. Zásadní je, aby základní nařízení lidé dodržovali.
Úprava dosavadních vládních nařízení v boji proti koronaviru je ale podle Prymuly možná. Řekl, že lze diskutovat o opatřeních v obchodech nebo ve školách. V nastavení podstatně přísnějšího režimu nevidí cestu. Může jít o změny typu, že se roušky vymění za respirátory. Opatření ale podle něj neuznává a nedodržuje až 40 procent lidí, co je hlavní problém. Navíc trasování a eRouška mají menší význam, než se předpokládalo. Řešení situace vidí v očkování populace.
Přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Trnka není za současného stavu pro rozvolňování. Diskutovat je podle něj možné o otevření alespoň částí škol za striktního a pravidelného testování žáků. Upozornil na to, že se nemluví o výrobních podnicích, ve kterých jsou opatření poměrně mírná. Navíc ne všude se kontroluje dodržování opatření. V tomto odvětví je prostor ke zlepšení, dodal.
Některá opatření by vláda podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky mohla revidovat. Nepřipadá mu rozumné, že kvůli uzavřeným provozovnám služeb se poskytují u klientů doma. Bezpečnější mu připadá režim podle jasných pravidel v provozovnách, řekl.
Respirátory by mohly snížit čísla nakažených
Látkové roušky poskytují podle Prymuly ochranu kolem 80 procent, účinné je přes ně nasadit ještě roušku chirurgickou. Využívání respirátorů vidí jako dobré opatření. Podle přednosty Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Trnky respirátor funguje naplno, jen pokud je správně nasazen.
Mutace koronaviru označil Prymula za mnohem invazivnější. Potřebují výrazně kratší dobu, aby se člověk nakazil, řekl. "Třeba v nemocnicích zdravotnický personál, který se v kontaktu s pacientem nenakazí, pak přijde, dá si kafe, tam si může roušku sundat a tam se zpravidla nakazí. Na tohle dávat pozor," zdůraznil Prymula.
Posunout se z povinnosti nošení běžných roušek na respirátory třídy FFP2 je podle něj cílem epidemiologů, ale stát musí zajistit dostupnost těchto ochranných pomůcek, aby si jejich nákup mohli všichni finančně dovolit. Jako alternativu vidí nošení nanoroušek nebo dvou roušek zároveň.
Stále více lidí nosí respirátory, což je pozitivní vývoj, řekl v televizi předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Jejich nošení by zavedl také ve školách. Zdůraznil však, že v kancelářích se mnohdy nepoužívají žádné ochranné prostředky, obdobná situace může být i ve výrobních podnicích. Firmy by podle něj měly mít možnost uplatnit nákup respirátorů jako daňový náklad.
Trnka dále uvedl, že respirátor musí těsně doléhat na obličej. Pokud ho lidé nenosí správně, ochrana je pak podle něj jako u látkové roušky. Šonka doplnil, že důležité je také zacházení. "Jestli je to něco, co si člověk sundá, strčí do kapsy a druhý den použije znova, tak ať je to, co je to, už to nebude fungovat," řekl.
Na respirátory FFP2 a vyšší kategorie platí od 3. února na dva měsíce zrušení daně z přidané hodnoty (DPH). Někteří obchodníci cenu ještě snížili. Respirátory alespoň FFP2 nebo KN95 jsou nyní v ČR povinné jen pro žáky a instruktory autoškol. Vláda dříve avizovala úvahy o jejich povinném nošení v obchodech nebo veřejné dopravě, zatím je na těchto místech jen doporučuje.
