Praha - Přes 70 rodin krajanů z Ukrajiny znovu žádá prezidenta Miloše Zemana o pomoc s přesídlením do České republiky. Řekla to Věra Doušová, která jmenný seznam asi 250 osob minulý týden prezidentské kanceláři předala.
Na seznamu jsou podle ní jak volyňští Češi ze západu Ukrajiny, kteří už v březnu dvakrát české úřady o pomoc žádali, tak krajané z válčícího východu země i z Krymu, který na jaře anektovalo Rusko.
Hrad se podle mluvčího Jiřího Ovčáčka k žádosti vyjádří v pondělí, minulý měsíc Zeman nicméně repatriaci českých krajanů podpořil. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) už dříve uvedl, že k ní nevidí důvod.
"Jde asi o 40 rodin z volyňské oblasti a asi o 37 z té válečné východní oblasti," uvedla Doušová, která na počátku 90. let pomáhala organizovat druhou velkou repatriační vlnu volyňských Čechů do vlasti jejich předků a dnes je v Česku zastupuje.
"Je to žádost prezidentovi, aby pomohl dostat ty rodiny do Čech," přiblížila obsah dopisu, který tentokrát putoval na stůl pouze Zemanovi.
Zeman je pro přesídlení
"Prezident to vidí nadějně. Říkal, že už jednal s ministerstvem vnitra pozitivně a s ministerstvem zahraničí to vidí ještě nějak dlouhodobě," tlumočila Doušová názor Zemana. Prezidentovo vyjádření se chystá jeho mluvčí tlumočit v pondělí na tiskové konferenci.
Zeman už 11. září požádal ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), aby vyhověl požadavku na repatriaci 40 rodin volyňských Čechů, kteří se na české představitele obrátili s touto žádostí v březnu na pozadí vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu o Krym.
Zaorálek se následně vydal do Žytomyru a setkal se tam s krajany, nezískal však prý dojem, že volyňští Češi touží po hromadném stěhování do Česka, ani že by je k tomu situace v regionu nějak nutila. Uvedl tehdy, že ministerstvo neplánuje žádný masový přesun krajanů do Česka a chce jim pomáhat spíše na místě, například zajištěním dalšího učitele češtiny.
Zástupkyně: Lidé se bojí chodit na konzulát, nejsou vítáni
Podle Doušové se však tito lidé bojí o svém přání odejít do Česka veřejně mluvit, neboť na ně v tomto směru vyvíjí tlak české zastupitelské úřady na Ukrajině. Podle jejích informací tento tlak vzešel přímo z Prahy od Zaorálka a z ministerstva zahraničí. Toto tvrdí i další zdroje, podle nichž souvisí se snahou nepoškodit pozici prozápadní kyjevské vlády.
"Já mám tuto informaci od krajanů, kteří mi píšou. Naše konzuláty se k nim do té doby, než vypukla válka, chovaly úžasně. Pak se to ale změnilo a lidé říkají, že se bojí chodit na konzulát. Cítí, že už nejsou tak vítáni a že není vítána jejich snaha se přestěhovat. Mají proto pocit, že je to vedené instrukcí z ministerstva zahraničí," vylíčila Doušová.
Na přání krajanů proto prý předala novou žádost pouze Zemanovi. "Nechtějí, dokud to vláda neschválí, abych dávala jejich jména, adresy a rodná čísla ministerstvu zahraničí," poznamenala.
Pět tisíc Čechů žije na Ukrajině
První dvě žádosti z března neobsahují konkrétní jména žadatelů o repatriaci. Předsedkyně českých spolků na Ukrajině Ludmila Muchinová před časem uvedla, že ví pouze o třech rodinách, které se chtějí vrátit do Česka.
ČTK má ale k dispozici část z připravovaného dokumentárního filmu režiséra Jakuba Motejzíka a scenáristky Lenky Králové Moje soukromá válka, v němž jsou zachyceny přes dvě desítky volyňských Čechů, kteří by prý rádi odešli do Česka a někteří z nich žádají prezidenta o pomoc s přesídlením.
"Pane prezidente, moc vás prosím pro tu mládež, abyste pomohli se stěhovat do Čech, do rodiny našich předků," obrací se na záběrech z letošního jara lámanou češtinou jedna z volyňských Češek na hlavu státu.
Na Ukrajině v současnosti žije zhruba 5 tisíc lidí, kteří se hlásí k českému původu. Do bývalého Československa se v minulosti vrátily dvě početné vlny tamních krajanů. Po druhé světové válce přišlo asi 40 tisíc potomků někdejších emigrantů z Čech a na počátku 90. let dalších téměř 2 tisíce, kteří domovy opustili především kvůli zdravotnímu ohrožení po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.
