Praha - Český prezident Miloš Zeman se znovu nechal slyšet, že Evropská unie silně zaostává ve snaze bránit své hranice před nelegálními uprchlíky. Obdobně v úterý reagoval i ministr financí Andrej Babiš. Podle něj je třeba okamžitě uzavřít vnější hranice schengenského prostoru a toto území většiny evropských států bránit i s pomocí NATO před přílivem uprchlíků.
Po schůzce s českými diplomaty Miloš Zeman připomněl, že již dříve mluvil o potřebě společné armády v Evropě. "Dnes by se nám taková armáda hodila," uvedl. Prezident se také opřel do evropské agentury Frontex, která má za úkol chránit vnější hranice nyní. "Ta organizace má asi tři málo vyzbrojené, nebo dokonce vůbec nevyzbrojené lodičky," rýpl si Zeman s tím, že její efektivita v boji s pašeráky uprchlíků je prakticky nulová.
Kritika se z jeho úst snesla i na nezájem Evropské unie při nabízené pomoci. "Ze strany EU je tu nedostatek vůle vyvolat společnou obranu jednotné hranice Evropské unie. ČR nabídla pomoc, ta ale nebyla reflektována," dodal Zeman.
Schengen v ohrožení
O pár hodin dříve varoval před vážným narušením schengenského prostoru i Andrej Babiš. "Když se podíváte na mapu, Schengen má zvláštní podobu. Je tam osamocené Řecko a další hranice je Maďarsko. Je otázka, jestli makedonská nebo bulharská armáda nepotřebuje od NATO pomoc," uvedl Babiš.
Pokud ostrahu vnější hranice schengenského prostoru okrajové státy nezvládají, musí to být podle něj domluveno na nejvyšší úrovni.
Babiš se domnívá, že EU musí v těch státech, odkud přicházejí uprchlíci, říct, že nemůže přijmout deset milionů uprchlíků z celého světa. "Musí říct: nemůžete k nám chodit, abyste byli nezaměstnaní a okamžitě brali sociální dávky," dodal Babiš.
Pomohl by obrovský uprchlický tábor
Podle něj by bylo třeba zřídit obrovský uprchlický tábor a tam dělat selekci. "Rozdělit je na ty, kteří skutečně pomoc potřebují, hlavně matky s dětmi, a ekonomické uprchlíky," řekl vicepremiér.
Na nutnosti posílení vnější evropské hranice se před nedávnem shodli i prezident Miloš Zeman a šéfové Sněmovny a Senátu Jan Hamáček a Milan Štěch (oba ČSSD).
Kvůli uprchlické krizi rakouský kancléř Werner Faymann kritizoval Česko, ale také Polsko a pobaltské země, že odmítají kvóty pro rozdělení běženců v rámci Evropské unie.
"Kvóty pro migranty stabilizovat situaci podle názoru České republiky nepomohou. Jediným řešením je ukončení války v Sýrii a Libyi a na to se musí soustředit tlak EU a také celého mezinárodního společenství," napsal Sobotka v SMS.
Je taky podle něho nutné zajistit ochranu vnější hranice Unie a fungující návratovou politiku pro lidi, kteří v EU nezískají azyl. "Česká republika se chová odpovědně, připojila se k solidárnímu projektu EU a je v jeho rámci připravena přijmout postupně 1500 uprchlíků," připomněl Sobotka.
Největší zátěž na Itálii a Řecku
Podle současného evropského azylového systému se musí o běžence postarat ta země, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii a Řecko.
Evropská komise letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót, summit EU to však odmítl. Česko je jedním ze států, které se zavedením kvót nesouhlasí. Česká vláda nicméně schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků.
