Brdy - Zoolog David Fischer z příbramského Hornického muzea má přírodu Brd prošlapanou křížem krážem. A když se dozvěděl o plánu ministerstva obrany na zrušení tamního vojenského újezdu, okamžitě to u něj vyvolalo obavy.
Podle Fischera jsou Brdy unikátním územím právě díky vojákům. "Armáda působí jako nejlepší ochránce přírody," tvrdí Fischer.
Pro laika to zní možná nepochopitelně, ale pro mnohé živočichy a rostliny jsou občasné výbuchy dělostřeleckých granátů, nevelké požáry nebo projíždění těžké vojenské techniky bez pravidelného pobytu lidí ideálním prostředím. Díky dynamické proměně přírody patří některé oblasti Brd k druhově nejbohatším územím středních Čech.
"Třeba v tůních, které vznikají v kráterech, žijí vzácní obojživelníci. Jinde jsou zase doslova koberce kosatců," vyjmenovává Fischer. Obává se, že po odchodu vojáků dostane unikátní brdská příroda těžkou ránu.
První hrozbu přinesl americký radar
"Neumím si představit, co s těmi krásnými partiemi Brd bude," řekl Aktuálně.cz Fischer. Už když zde před lety vznikly plány na vybudování amerického radaru, patřil Fischer mezi jeho nejhlasitější odpůrce. Už tehdy se obával o osud brdské přírody.
Vzpomínáte? Právě tady měl stát americký radar:
"Musíme konstatovat, že v případě umístění radarové základny USA na kótě 718 nebo v jejím okolí bude zničena nejen biologicky nejcennější část Brd, ale současně i jedno z nejhodnotnějších území minimálně v rámci celých středních Čech," napsala v květnu 2008 skupina zoologů a biologů tehdejšímu ministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi.
Jen ať tady není rejdiště kamionů
Není jediným, kdo má z odchodu armády po více než 80 letech fungování vojenského újezdu obavy.
Podivejte se, jak vojáci v Brdech cvičí:
Starostové z nejbližšího okolí se například bojí toho, aby v nedotčené přírodě nevyrostly nové obrovské sklady a podobné "vymoženosti" současné společnosti.
"Nechceme, aby se z toho stalo rejdiště kamionů," řekl Aktuálně.cz Jan Neoral, starosta Trokavce. Dodal, že přáním místních starostů je, aby v okrajových územích znovu mohli hospodařit obce. Jádro Brd by si podle nich měla ponechat armáda.
Vojenský újezd Brdy
- V Česku je 5 vojenských újezdů: Boletice, Hradiště, Libavá, Brdy a Březina
- Tvoří 1,7 % rozlohy země. V Německu a Polsku to je 0,5 %, v Rakousku 0,4 %.
- Brdy jsou nejstarší, vznikly v roce 1929
- Jejich rozloha je 26 tisíc hektarů
- Žije tam 35 obyvatel
- Slouží především pro dělostřelce, částečně pro letectvo
- Armáda chce odejít do roku 2015, dělostřeleckou brigádu v Jincích chce zachovat
- Území se musí vyčistit od munice
Rath chce Brdy ochránit
Se svou představou, co s mimořádně cenným územím Brd, už přišel i středočeský hejtman David Rath.
"Optimální by bylo, kdyby ministerstvo obrany bylo ochotno předat celé to území kraji, který by tam zajistil skutečně režim, který náleží přírodním oblastem, které vyžadují a chtějí vysokou míru ochrany," prohlásil nedávno Rath.
Kraj přitom už před dvěma lety vyhlásil za přírodní park území mezi Prahou a Jincemi. V parku Brdy-Hřebeny ovšem v minulosti armáda nepůsobila.
Příroda je naší prioritou
Vedení ministerstva obrany i armády tvrdí, že jim na brdské přírodě záleží. "Nechceme ji zničit. Ochrana přírody je a bude naší prioritou," tvrdí ministr Alexandr Vondra. "Armáda tady zároveň není od toho, aby se starala o území, které nepotřebuje."
Generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita dodal, že Brdy by i nadále měly podléhat ochraně, o čemž chce resort jednat s ochranáři, ministerstvem životního prostředí, kraji i obcemi. Armáda by si ale ráda ponechala právo na hospodaření s brdskými lesy.
Vzpomínka na působení armády v Brdech:
Podle Vylity je ve hře několik institucionálních forem ochrany přírody, například chráněná krajinná oblast. Podle příbramského zoologa Davida Fischera ovšem není reálné, aby v ochraně přírody někdo dokázal působení vojska nahradit.
"Armáda to vlastně dělá zadarmo, je to její vedlejší produkt. Pokud území o vojenský managament přijde, bude ho někdo muset nahradit. Obávám se, že na to nebudou peníze," soudí Fischer.
