Monika Hilšerová
Manželka lékaře a vysokoškolského pedagoga Marka Hilšera. Narodila se v Praze a pracuje jako anestezioložka v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, jezdí také se záchrannou službou. Je předsedkyní Sekce mladých lékařů České lékařské komory.
Jak jste reagovala, když se váš partner rozhodl kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách?
Nejprve jsem reagovala tak, že si asi dělá legraci. Když jsem zjistila, že to myslí vážně, byla jsem docela překvapená a proběhlo mezi nám pár názorových výměn. Teď už ho ale podporuji.
Proč by lidé měli vašeho partnera volit?
Jedním z důvodů je určitě věk. Myslím si, že volba prezidenta by měla být ohraničena jak zezdola, tak i ze shora. Můj manžel přemýšlí na dalších třicet čtyřicet let dopředu. Zadruhé se mi líbí, že není na nikom závislý. Může vše říkat, jak to cítí. Není to tak, že by mu někdo, kdo mu zaplatil kampaň, přikazoval, co má říct.
Co by podle vás mělo být hlavní úlohou první dámy a čemu konkrétně se chcete v této roli věnovat vy?
První dáma by především měla podporovat manžela ze zákulisí, nastavovat mu zrcadlo. Je to, po jeho vlastním, druhé svědomí, které má. Pokud jde o filantropii, tak si myslím, že když chce někdo pomáhat, tak to asi dělá, ať je první dámou, nebo ne. Ale první dáma může otvírat některá témata. Mě osobně už delší dobu zajímají hospice, protože jezdím se záchrannou službou a vidím, že pokud jde o péči o umírající, situace je špatná.
Přerušíte práci ve svém stávajícím oboru?
To bych nerada. Ráda bych to skloubila, myslím, že to není nemožné.