Ještě před ruskou invazí jste řekl, že pokud vypukne boj na Ukrajině, čeká nás dezinformační kampaň, jakou jsme nezažili. Stalo se to?
Řekl bych, že se to paradoxně nestalo, protože se ukázalo, že Rusko zvolilo jinou taktiku. Spíš než zahájit masivní propagandu a dezinformační ofenzivu se rozhodli současné dění co nejvíce zatlačit do pozadí a předstírat, že o skutečnou válku nejde.
Nazývají to speciální vojenskou operací, což je takový eufemismus pro válku nebo invazi bez emočních konotací, které máme s válkou spojené. Slova jako válka nebo invaze zásadně nepoužívají. Ruská média také o tom, co se děje, informují mnohem méně, než jsme předpokládali. Drží se informování jen o dění na území Doněcka a Luhanska a do určité míry ignorují to, co se děje na zbytku Ukrajiny nebo to přinejmenším hodně zlehčují.
A proč?
Ruská strategie spoléhala na to, že celá invaze bude do pár dní hotová a oni se pak budou moci soustředit jen na zmírňování škod a deeskalaci toho, co se děje v mediálním prostoru. Vzhledem k tomu, že vojenský vývoj na Ukrajině jejich předpokladům neodpovídá, tak jejich současná strategie není efektivní a podle mě se ještě bude měnit.
Jak se to liší od toho, co jste tedy očekával, že nastane?
Myslel jsem si, že to bude vypadat podobně jako po sestřelení civilního letadla proruskými separatisty během konfliktu na východní Ukrajině v roce 2014, kdy Rusko napnulo všechny síly k tomu, aby do informačního systému vyslalo mnoho různých narativů a protichůdných zpráv a snažilo se ho co nejvíce zahltit.
Teď však vidíme, že se ruská státní média a v návaznosti na ně různé dezinformační weby de facto drží toho, co říkal Vladimir Putin ve svém projevu. Opakují linku ruské vlády, že jde o operaci, která má za cíl denacifikovat Ukrajinu, ale nějaké zahlcení informacemi a falešnými narativy nevidíme. Podobně také nevidíme žádnou proválečnou propagandu a informování o ruských vítězstvích na Ukrajině, což bychom ve válce mohli čekat.
To proto, že ruská média a weby jen zrcadlí přesná stanoviska Kremlu?
Ono to má dvě stránky. Za prvé: lidé, kteří připravovali informační složku ruské vojenské kampaně, pravděpodobně očekávali, že konflikt bude do pár dnů u konce a potom už se budou jen snažit situaci uklidňovat. Zdá se mi, že absolutně nečekali míru, do jaké se to rozrostlo, a snaží se s tím vyrovnat.
Druhá věc je, že nepředpokládali, jak zásadní a silný odpor to na Západě vyvolá a jak obtížné bude i pro ruské skupiny a politiky podporovat v současné situaci ruskou stranu. I v Česku vidíme, že ti nejvíce proruští politici byli často donuceni Kreml odsoudit a alespoň do nějaké míry upustit od svých dřívějších názorů.
Můžete uvést příklad?
Vidíme to například na komunistické straně nebo zejména na prezidentu Miloši Zemanovi.
Podle dat společnosti Semantic Visions se na konci ledna dezinformační scéna přeorientovala z tématu covid na téma Ukrajina…
Dezinformační scéna se do značné míry chová podobně jako mainstreamová média. To znamená, že píše o tom, co současně ve společnosti rezonuje. V době. Dezinformační scéna v Česku vznikla na podporu Ruska v roce 2014 kvůli tehdejšímu konfliktu na východní Ukrajině. Je výrazně proruská a její publikum je ideologicky velmi spřízněné se současným ruským režimem a posledních osm let ho jednoznačně podporovalo. Pandemie covidu byla pro ni odbočkou.
Co je v současnosti jejím hlavním cílem?
Podpořit Rusko a ruské cíle. V současné chvíli se ale tyto weby nachází ve velmi složité situaci, protože Rusko zachovává strategii jakéhosi omezeného působení. Nemají k dispozici stejné noty, jako měli v minulosti, nemají co tvrdit a proto se, podobně jako ruská státní média, drží oficiálních informací Kremlu. Neobjevuje se tam nic nového a kreativního, jako tomu bylo v minulosti, když se objevila nějaká událost, která zásadně souvisela s ruskými zájmy.
Ředitel Centra proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra Benedikt Vangeli řekl, že se nacházíme v jakémsi bodu zlomu, co se týče dezinformační scény. Souhlasíte s ním?
V posledních dvou letech těmto webům, které začaly jako velmi proruské, poměrně hodně vzrostl dosah kvůli tomu, že psaly o covidu. Takže mimo tu poměrně úzkou skupinu lidí, kteří jsou velmi proruští, je začala číst i spousta dalších lidí, kteří byli proti očkování nebo odmítali dodržovat opatření.
Teď jim podle mě část z toho nového publika zase odpadne, protože ne všichni, kteří věřili hoaxům o covidu, budou nutně věřit i ruské propagandě o Ukrajině. To jsou dvě věci, které nejde ztotožňovat. Takže se do určité míry o bod zlomu jedná, a to také z důvodu, že došlo k vypnutí velké části dezinformačních webů.
Jaký vliv mohou dnes tyto weby mít na českou společnost?
Velmi malý, protože je mezi Čechy podpora pro ruskou invazi naprosto minimální. Podle prvních průzkumů se jedná skutečně o jednotky procent, 90 procent lidí u nás Rusko odsuzuje. Jestli to tak bude i nadále, je však otázkou. Pokud konflikt totiž bude trvat déle, tak bych možná připomenul, že podobným způsobem jsme byli velmi sjednoceni i na začátku pandemie. Tleskali jsme zdravotníkům, kterým potom část společnosti začala propichovat pneumatiky. Jinými slovy se situace skutečně může obrátit a vliv, který je v současnosti minimální, může do budoucna narůstat.
Ukrajinský ministr obrany varoval před tím, že Rusko chystá masivní dezinformační kampaň. Jako první krok podle něj chce ruská armáda způsobit masivní kolaps komunikace, následovaný šířením hoaxů o údajné kapitulaci vedení Ukrajiny. Co si o tom myslíte?
Je to přesně to, co bych čekal. Rusko chce vyřadit možnosti Ukrajiny komunikovat se svým obyvatelstvem a následně zaplnit sociální sítě dezinformacemi, které mají Ukrajince odradit od dalšího odporu. Překvapivé je vlastně pouze to, že s tím Putin začíná až teď, řekl bych, že významně podcenil situaci a domníval se, že to nebude potřebovat. V současné situaci lze očekávat, že se naplno opře do informační války zaměřené primárně na Ukrajince, aby zlomil jejich odhodlání a pomohl tak situaci v terénu.
Mnoho odborníků nazývá současnou situaci informační válkou. Jsme v ní?
V informační válce je teď primárně Ukrajina. Nevím, jestli to skutečně nazývat slovem válka. Někteří experti, které respektuju, se kloní k tomu, aby slovo válka bylo vyhrazeno skutečným válečným konfliktům. Rozhodně jsme však v nějakém informačním soupeření a pod informačním působením Ruska.
Řeší vláda toto informační působení Ruska dostatečně, byl stát na tuto situaci připraven?
Nebyl, protože státu dlouhodobě chybí jakýkoliv systém a kapacity, které by bylo možné využít na komplexní obranu proti působení dezinformací, a to jak lokálních, jako byly ty o covidu, tak i proti cizí propagandě. Není to však chyba současné vlády, která naopak ukazuje, že chce tento problém aktivně řešit. Přišla však do situace, kdy čelíme poměrně závažné krizi a stále tady není vybudovaný nějaký systém, který by se dal používat.
Mohlo by současné dění vládu donutit, aby s tím něco začala dělat?
Doufám. Pokud vládu nedonutí dva roky covidu a válka na Ukrajině, tak už nic. Nicméně věřím, že má skutečně odhodlání s tím něco dělat. Kabinet vládne velmi krátce, ještě nevznikly žádné systémové kroky a změny, čili bude dobré ho hodnotit třeba za půl roku.
Jaké kroky byste konkrétně navrhoval?
To je poměrně jednoduché. V ideálním případě bychom se měli vydat stejnou cestou jako západoevropské státy, které si tento problém uvědomují a zakládají instituce, jež se přímo dezinformacím a zahraniční propagandě věnují. Mají na starosti přípravu strategie obrany proti dezinformacím, jejich monitoring a analýzu. Takovou instituci bychom potřebovali.
Například ve Švédsku to má na starosti Agentura pro psychologickou obranu, která byla spuštěna na začátku tohoto roku. Skutečně potřebujeme, aby stát investoval do lidí, kteří se budou zabývat pouze touto problematikou. Primárně se musí určit, kdo za ni bude odpovědný, a investovat do personálních kapacit, aby se na takovou instituci premiér mohl v podobné krizi obrátit, věděl, co se děje a co je potřeba udělat.
Objevují se názory, že kdyby šíření dezinformací Česko, a s ním i celý svět, začalo řešit dřív, tak dnes Rusko s Ukrajinou neválčí. Jinými slovy jsme nechali Rusko příliš dlouho, aby si dělalo, co chce.
Naprosto souhlasím. Rusko jsme nechali zasahovat do cizí agendy a dělat si, co chce, příliš dlouho. Ale nemyslím si, že bychom válce zabránili, kdybychom proti agresivním útokům Kremlu podnikali aktivnější kroky. Pravděpodobně by válka stejně nastala, ale byli bychom možná v trochu lepší situaci.
