Brno / San Francisco – Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump hřímá v přeplněném sále na předvolebním mítinku v San José. V místnosti bez klimatizace se Trump i jeho posluchači za horkého dne dostávají do varu, a když sedmdesátiletý newyorský magnát zopakuje svůj plán na vybudování velké tlusté zdi na hranici s Mexikem, sál skanduje. Zazní hudba z animovaného filmu Space Jam i skladba od Luciana Pavarottiho.
Výjevu přihlíží přímo na místě i dvojice studentů politologie z brněnské Masarykovy univerzity Zuzana Motyková a Petr Střítežský, kteří se v létě na měsíc dostali do Ameriky jako pomocníci v předvolebních kampaních.
Ačkoliv nevytvářeli přímo tu Trumpovu a nepatří zrovna mezi jeho fanoušky, jako studenti politického marketingu a stážisti v konzultační firmě Chariot LLC Jamieho Fisfise se měli možnost bavit i s lidmi, kteří vymýšleli, jak republikánskému kandidátovi přilákat voliče.
"Říkali jsme si, jak je možné, že nezajistili klimatizaci. Pak nám došlo, že jde možná o záměr, aby se dav dostal víc do varu. Jeden z tvůrců kampaně nám to potom potvrdil," popisují mladí politologové, a narážejí tak na jeden z detailů, na které se při kampaních v USA oproti Česku myslí.
Dalších srovnání českých a amerických poměrů se jim dostalo, když pracovali ve Fisfisově týmu na kampani republikána Dannyho Tarkaniana, který kandiduje do amerického Kongresu. „Zbýval měsíc do primárek a celý volební tým tím žil,“ vzpomíná Petr Střítežský na začátek léta, kdy do USA dvojice přijela.
Z dvacítky brněnských studentů, kteří se o stáž ucházeli, si Střítežského s Motykovou vybral přímo šéf firmy Jamie Fisfis, zaujaly ho hlavně jejich dřívější zkušenosti z Česka – Zuzana Motyková se podílela třeba na kampani Starostů a nezávislých do komunálních voleb, Petr Střítežský zase mimo jiné pomáhá s Facebookem ODS a pracuje v digitální agentuře.
Oba politologové byli zpočátku překvapení – v Kalifornii čekali velký rušný volební štáb, místo toho dorazili do klidné kanceláře se třemi zaměstnanci, kteří fungovali jako mozky a koordinátoři kampaně, úkolující řadu externistů a dobrovolníků, kteří jsou páteří amerických kampaní.
Nic není náhoda
Brněnským studentům manažer svěřil hlavně práci s daty. “V kampaních se nic neděje jen na základě toho, že by jejich tvůrci dostali nápad, žádný slogan si nevycucají z prstu. Vše mají podložené čísly a daty, které neustále sbírají a aktualizují. Podle toho pak reagují a kampaň řídí. To bylo něco, co jsem z Česka vůbec neznala,” popisuje Motyková.
Se spolužákem po každém volebním dnu zpracovávala seznam voličů v regionu, kteří už odvolili, aby je mohli kontaktovat a zjistili, jak volili. Díky tomu pak měli přehled, jak si jejich kandidát stojí proti svému konkurentovi, a neustále tak mohli přizpůsobovat kampaň – například obcházeli domácnosti a přemlouvali lidi osobně v takzvané „door to door“ kampani. Americké primárky totiž trvají i víc než dva týdny.
V tom posledním pak přišel nečekaný zvrat: „Protikandidát prohrával a nasadil obrovskou negativní kampaň. Vložil milion dolarů do televizních reklam, které měly našeho kandidáta špinit na základě toho, že měl dřív byznys, který zkrachoval,“ popisuje Střítežský a dodává, že ani jejich mentor, zkušený politický konzultant, něco podobného dřív nezažil.
Nejsilnější zážitek? Vyhlášení vítězů
Poslední tři dny kampaně strávili s kandidátem do Kongresu v Las Vegas. „Byli jsme svědky spousty věcí, které se v Česku moc nedělají – osmileté dcerky kandidáta třeba seděly čtyři hodiny u telefonu a volaly jednomu voliči po druhém a přemlouvaly ho, aby šel volit,“ popisuje čtyřiadvacetiletý student a na vyhlášení výsledků primárek, kde se studenti dozvěděli, že jejich kandidát zvítězil, vzpomíná jako na nejsilnější zážitek.
Kromě toho čeští stážisté pomáhali i při kampani za zvolení starosty města Gilroy nebo zjišťovali postoje občanů Kalifornie k tabákovým výrobkům.
Část jejich nových zkušeností se podle nich do Česka přenést dá, v mnohém se ale USA liší – v tamních kampaních se točí daleko více peněz a Američané mají také například přístup k placené databázi se seznamem svých voličů a údajů o nich. V Česku si kandidáti musejí budovat vlastní databázi. „Američané jsou také víc zvyklí být vystaveni politické reklamě a dávat najevo, koho volí. Dávají si cedule na dvorky, nálepky na auta, viděli jsme i ženu s Trumpovým jménem na podpatcích,“ popisuje Střítežský.
U politického marketingu chtějí oba studenti zůstat. „Když se mě lidé ptají, co chci dělat, vždycky říkám, že volební kampaně nebo školství, protože si myslím, že jsou to dvě oblasti, přes které může člověk pomoct něco změnit,“ říká Motyková, která nyní působí na ministerstvu školství.
