Rekonstrukce – Čerstvě zveřejněná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu nepřinesla jen informace o tom, že státní firma Správa železniční a dopravní cesty si platila velice drahé právní služby.
Vážnější je, že obsahuje nečekané detaily o podezřelé železniční transakci z roku 2008.
Ukazují, že šlo o plánovaný tunel, na kterém se podíleli někteří státní zaměstnanci.
Jde o to, že České dráhy uměle navýšily o 8,6 miliardy hodnotu majetku, který tehdy prodaly SŽDC. Rozdíl zaplatili se souhlasem Topolánkovy vlády daňoví poplatníci. Vydělala na tom plzeňská Škoda, u které si dráhy za vydělané peníze objednaly nové vagóny.
Zdánlivě nesmyslný obchod
Smlouvou z prvního července tehdy prodala státní akciovka České dráhy státní organizaci SŽDC část svých pozemků a techniky. Topolánkova vláda schválila transakci za 11,9 miliardy korun jen čtyři dny předtím.
NKÚ připomíná známou informaci, podle níž byl postup státu na první pohled nesmyslný. Nechal totiž svou organizaci SŽDC zaplatit majetek, který pět roků předtím předal akciové společnosti České dráhy zadarmo.
Tehdejší manažeři Českých drah zdůvodňovali prodej tím, že odpovídají za svěřený majetek. Pokud by nechtěli za svůj majetek peníze, porušili by obchodní zákoník stejně jako manažeři akciovky se soukromým vlastníkem.
Se souhlasem vlády
Novinkou je ve zprávě NKÚ popis, který dokazuje, že nešlo o chybu či omyl ministrů či státních manažerů, ale o promyšlený postup.
Vláda souhlasila s tím, že se nemovitosti a technika Českých drah prodají za „tržní cenu“, kterou znalecký odhad stanovil na zmíněných 11,9 miliardy. SŽDC cenu zaplatila, pak ovšem zaúčtovala zakoupený majetek v zůstatkových hodnotách, které uváděly České dráhy ve svém účetnictví a které dosahovaly jen 3,3 miliardy.
Ani SŽDC tím ovšem nevyrobila ztrátu, protože celý nákup pokryla mimořádná dotace ze státního rozpočtu.
Přinejmenším účetní ve státní organizaci SŽDC si museli všimnout, že jejich firma nakoupila majetek, jehož cena byla uměle navýšena o 8,6 miliardy. Manažeři SŽDC v čele s generálním ředitelem Janem Komárkem, resp. ministři v čele s premiérem Mirkem Topolánkem a ministrem dopravy Alešem Řebíčkem s obchodem přinejmenším tiše souhlasili, anebo se o devítimiliardovou položku nezajímali.
Utraceno v Plzni
Konečným příjemcem dvanáctimiliardového výdělku Českých drah se nakonec stal plzeňský koncern Škoda.
Vláda si totiž při schválení smlouvy se SŽDC vymínila, že „finanční prostředky budou použity výhradně na zajištění prioritních činností souvisejících s železniční osobní dopravou“, tedy na nákup či údržbu vozového parku.
České dráhy skutečně do obnovy vozového parku investovaly v roce 2009 dvanáct miliard, z toho však inkasovaly 10,3 miliardy společnosti Pars Nova, Škoda Vagonka a MOVO, které byly součástí plzeňského holdingu Škoda.
Shodou okolností byl v letech 2007-2009 členem dozorčí rady Českých drah Martin Roman, bývalý šéf plzeňského holdingu.
