Byznys – Zuno Bank má nůž na krku. Během příštích tří let se online banka, která působí v Česku a na Slovensku a má dohromady 200 tisíc klientů, musí dostat do zisku. Takový dostala úkol od rakouské matky Raiffeisen Bank International. Jde o reakci na dosavadní ztrátové hospodaření banky, která v Česku působí od července 2011.
Spekulace, že je Zuno Bank blízko svého konce, přinášela česká i slovenská média už v průběhu minulého roku. Proč se objevovaly? „Asi z toho důvodu, že na naši matku Raiffeisen Bank International jsou zvýšené kapitálové požadavky a proběhly revize všech běžících projektů. Zuno je jedním z nich a tím, že jsme ve ztrátě, tak stále potřebujeme doplňovat kapitál. Poslední zhruba rok a půl se tedy zvažovalo, co se Zuno dál. Proto se také o nás více psalo,“ řekl deníku Insider nový šéf Zuno Bank pro Česko, dvaatřicetiletý Peter Lakata.
Potvrzuje, že spekulace měly reálný základ, když jednou ze zvažovaných variant byl i konec Zuno Bank a převod jejích klientů pod Raiffeisenbank v Česku a pod Tatra banku na Slovensku. „Rozhodnutí nakonec padlo loni v létě. Je takové, že Zuno nebude chystat další expanzi, ale zaměří se na své působení v Česku a Slovensku. Cíl je dostat hospodaření do tří let do černých čísel,“ říká Lakata.
A když tedy hospodaření skončí v červených číslech i na konci roku 2016, počítá plán napevno s koncem Zuno? Takto jednoznačně to podle Lakaty postavené není. „Před dvěma lety se počítalo s Polskem a Maďarskem, nakonec vše dopadlo jinak. Pojďme si tedy počkat na rok 2016, pak vám rád odpovím i na tuto otázku,“ říká.
Jak velkou ztrátu Zuno Bank od doby svého vzniku (od 2010 je na Slovensku) vyprodukovala, Lakata komentovat nechce. Nepotvrzuje, ale ani nevyvrací výpočet deníku E15, který kumulovanou ztrátu ke konci roku 2012 spočítal na 95 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). „Já můžu potvrdit jen to, že máme tři roky na to, být v zisku. Není tedy pro nás teď relevantní, kolik se už investovalo, ale je důležité, abychom na konci roku 2016 byli v černých číslech,“ odbývá přímou odpověď.
Připomíná přitom, že velká část ztráty byla vytvořena také připravovanou expanzí Zuno na polský a maďarský trh, ze které definitivně sešlo loni. V Maďarsku kvůli nejistému podnikatelskému prostředí, v Polsku kvůli fúzi Polbank a tamní Raiffeisen.
Insideru Lakata potvrdil také to, že i za rok 2013 bude Zuno v minusu, i když konečný účet ještě spočítán není.
Na otázku, co má přivést Zuno k zisku, má přichystanou jen obecnou odpověď. „Potřebujeme aktivní klienty, kteří používají Zuno jako svou hlavní banku a také si od ní půjčují,“ říká Lakata. Kolik potřebuje Zuno klientů, aby byla za tři roky v zisku? „Dobrý příklad je mBank, která má nějakých 480 tisíc klientů a dokázala se po pěti letech dostat do zisku,“ chválí konkurenci, která uzavřela hospodaření v plusu už dva roky v řadě (po předchozích čtyřech letech ve ztrátě).
Zuno má nyní na úvěrech (nabízí spotřebitelské úvěry a kreditní karty) 30 milionů eur a na vkladech 700 milionů eur. Poměr vkladů k úvěrům je tak hluboko pod průměrem českých bank, který se pohybuje kolem 60 až 70 procent. V letošním roce má Zuno naplánovaný růst úvěrů na dvojnásobek a u vkladů chce stabilizaci. I tak poměr zůstane pod 10 procenty.
Lakata si ale nepřipouští, že by to byl problém. „I s takovým objemem úvěrů máme plán nastavený tak, že na konci tříletého období dojdeme k zisku. Není to jen o úvěrech, jde o kombinaci více faktorů,“ říká optimisticky. Uvidíme za tři roky.
Jiří Hovorka
