Objev dne – Ústavní soud má na stole další stížnost na příliš dlouhou vazbu člověka podezřelého z překročení zákona.

Aleš Novotný strávil za mřížemi vazební věznice podstatně delší dobu než někdejší hejtman David Rath, jemuž nedávno dali – po roce a půl věznění – ústavní soudci za pravdu.  Novotný, bývalý finanční ředitel a prokurista developerské společnosti Central Group, je absolutním vazebním rekordmanem. Pobyt za mřížemi se mu protáhl na tři roky – od 12. listopadu 2010 až do půli listopadu loňského roku, kdy po jeho opakované stížnosti zrušil vrchní soud předchozí verdikty Městského soudu v Praze a povolil propuštění na základě pětimilionové kauce. Tu za Novotného složili manželka, bratr a kamarád.

Novotného případ se od Rathovy kauzy liší v jednom – zatímco Rathovu vinu soud teprve posuzuje, Novotný byl po třech letech vyšetřování uznán vinným 19. července loňského roku Městským soudem v Praze. Odsouzen byl za podíl na obřím daňovém úniku k odnětí svobody na osm a půl roku.

Jenomže Novotný svou vinu na gigantickém daňovém podvodu od počátku kategoricky popírá a proti rozsudku se okamžitě odvolal. Dá se čekat, že odvolání ve složitém případu, v němž kromě Novotného figuruje celá skupina údajných spoluviníků, se potáhne roky.

I Novotný je tak z pohledu zákona stále nevinný, stejně jako Rath.

Propuštění nestačí

Ačkoliv je Novotný na svobodě, obrací se na Ústavní soud a žádá, aby zpětně potvrdil, že k jeho vazbě nebyl důvod. Jeho případ bude posuzovat senát ústavních soudců ve stejném složení, v jakém rozhodoval o Rathově stížnosti. Pokud Novotný dosáhne svého, nejenže soud bude muset vrátit pětimilionovou kauci, ale Novotný může vznášet i nárok na odškodnění za dobu, kterou by strávil za mřížemi neoprávněně.

Novotný dnes pracuje jako realitní makléř pro menší pražskou firmu. „Případ pořád pokračuje, proto se k němu nechci vyjadřovat,“ říká. Odmítá jakákoliv veřejná vystoupení, nechce mluvit o své vazbě ani o současném životě na svobodě, aby si nezkomplikoval návrat do práce a nepoškodil rodinu. Soukromí si úzkostlivě hlídá. Opakuje jen, že trvá na své nevině.

Čtyři odsouzení

Čeho se měl Novotný podle pražské soudkyně Sylvie Slepičkové přesně dopustit? Podle rozsudku z července loňského roku zanesl v letech 2004 až 2010 do účetnictví Central Group na 700 falešných faktur za fiktivní dodávky několika tiskařských a stavebních firem. Firma za údajně neprovedené práce zaplatila miliardu korun, evidovala je jako náklady, a snížila si tak daň až o 160 milionů korun.

Spolu s Novotným byli odsouzeni jako spolupachatelé další tři lidé – Luděk Jůza, Jaroslav Kukla a Antonín Beránek. Zprostředkovatel údajných machinací a majitelé dodavatelských firem dostali tresty od pěti a půl do sedmi a půl roku.

Novotného právníci argumentují především tím, že se o vině bývalého prokuristy Central Group nenašly za téměř čtyři roky šetření přesvědčivé důkazy. Není jasné, kam peníze z údajného podvodu zmizely. O tom, že by je inkasoval Novotný, jak tvrdí obžaloba, nejsou přesvědčivé doklady.

Obhájci navíc tvrdí, že jak policejní šetření, tak samotný proces nesly řadu nestandardních rysů. Na počátku navíc stála policejní provokace, kterou se nepodařilo přesně zmapovat.

Proces na objednávku?

Soud případ rozplétal dlouhé měsíce. Obžaloba a obhajoba se přely o to, zda sporné práce skutečně byly, či nebyly odvedeny, kdo měl na machinacích jaký podíl a jakou roli sehráli sami policisté při obstarávání důkazů.

Během procesu právníci Novotného přišli s konstrukcí, že stíhání šéfa Central Group bylo uměle vykonstruované na objednávku obchodních partnerů, kteří se s Central Group dostali do sporu o sto milionů korun. Některé důkazy proti Novotnému jsou podle nich podvržené, jiné vyšetřovatelé a soud špatně vyhodnotili.

Teorii o uměle vykonstruované kauze před třemi lety podpořil i šéf a spolumajitel Central Group Dušan Kunovský. Časem ale případ přestal komentovat. Odmítá se k němu vyjadřovat dodnes, slibuje, že promluví až po pravomocném výsledku procesu.

Zajímavé ale je, že Kunovský po Novotném ani případných dalších pachatelích nechtěl nikdy odškodnění. I když podle rozsudku jeho bývalý prokurista s komplici poškodili Central Group o miliardu korun.

Soudní průtahy

V ústavní stížnosti právníci Novotného poukazují jednak na špatné hodnocení důkazů, jednak na špatně zorganizovanou práci soudu.

Ten podle nich v prvních letech procesu jednání zbytečně zdržoval, zato v půli roku 2013 začal naopak příliš spěchat, aby stihl oznámit rozsudek do půli září.

Novotný byl totiž obžalován 15. září 2011 (v té době už skoro rok seděl ve vazbě). Podle zákona smí člověk, na něhož je podána žaloba u soudu, strávit ve vazbě bez rozsudku pouze dva roky od okamžiku, kdy se soud kauzy ujme. Novotnému tak v půli loňského září vypršela vazební lhůta, bez rozsudku o vině by musel být propuštěn. Proto podle obhájců soud v poslední fázi zbytečně finišoval, aby lhůtu stihl. A teprve dva měsíce po rozsudku rozhodl vrchní soud o propuštění na kauci.

Kvůli časové tísni v poslední fázi procesu se například nepodařilo dokončit odborný posudek soudní znalkyně, která měla určit přesnou výši škody, takže soud si tuto sumu musel spočítat sám. Soudkyně také zamítla v poslední fázi výslechy celé řady navrhovaných svědků. Novotného obhájce Libor Kapalín nedostal odpovídající čas na přípravu závěrečné řeči. Ještě minulý týden navíc neměli účastníci procesu k dispozici nejen písemné odůvodnění rozsudku, ale dokonce ani všechny protokoly z výslechů svědků.

Všechny tyto nedostatky zmiňují Novotného právníci v ústavní stížnosti zpochybňující vazbu. Kromě toho zdůrazňují, že současné české právo dostatečně neřeší vazební lhůty v případě vleklých procesů. „Odvolací řízení může trvat několik let a obviněný nemá žádnou jistotu, resp. žádný časový rámec, ve kterém může očekávat propuštění na svobodu nebo pravomocné skončení věci,“ píše se ve stížnosti.

Kdy bude Ústavní soud o Novotného vazbě jednat, není zatím jasné. Pravomocné rozuzlení celé kauzy je pak vzhledem ke složitosti případu zcela v nedohlednu.

Zuzana Kubátová