Byznys - Indicií, že generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora ve své funkci velmi brzy skončí, přibývá. Kritici po tom volají dlouho, důvodů je víc - od pravidelného zpožďování tendrů až po krach Lessu, který hrozí daňovému poplatníkovi ztrátou 1,3 miliardy.
Ekonomické skandály však kolem Lesů ČR nikdy nehrály roli. Důležité jsou proto signály, že Sýkora začíná být nepohodlný politicky.
Začalo to nenápadně. Vláda se měla na popud premiéra Petra Nečase zabývat 10. října zdrcující zprávou NKÚ k hospodaření Lesů ČR. Materiál, který měl vládě přednést ministr Petr Bendl, se měl za podnik bít do roztrhání těla, Lesy ČR se podle něj žádné chyby nedopustily. Bod byl ale nakonec z vlády stažen.
Bendlova mluvčí tehdy na dotaz Insideru zdůraznila, že obhajoba Lesů ČR je dílem ministerstva a nekryje se nutně s ministrovým postojem. Připomeňme, že pověřený šéf NKÚ Miroslav Kala nedlouho předtím prohlásil, že jsou to spíš Lesy ČR, kdo řídí ministerstvo, než naopak.
Ministr Bendl Insideru sdělil, že zprávou NKÚ se bude vláda nově zabývat „snad“ už tuto středu. Podle své mluvčí ministr od jednání očekává „zásadní posun“. Kam by takový posun mohl mířit, napovídá Bendlův hlavní poradce přes lesnictví, člen ODS a dozorčí rady Lesů ČR a Miloš Pochobradský.
„Krize v lesnictví se prohlubuje i díky krokům tohoto vedení. Rozhodně by mělo skončit,“ řekl Pochobradský deníku Insider. „Sinusoidy“ snah o Sýkorovo odvolání podle něj zatím troskotaly právě na nedostatku vůle u premiéra.
A konečně zdroje Insideru naznačují, že nespokojenost se Sýkorou roste i mezi rozhodujícími politickými stranami koalice – ODS a TOP 09. Lesy ČR totiž údajně pod Sýkorovým vedením znesnadnily politikům vydělávat na státním dříví v míře, na jakou si v minulosti zvykli.
Zlaté časy začaly těžařským firmám zvlášť pod prvním ředitelem Lesů ČR Jiřím Olivou z TOP 09, dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny. Ten je spolu s Janem Mičánkem z holdingu Less spoluautorem transformace tuzemského lesnictví. Oliva těžařům přihrával zakázky bez výběrového řízení, a to neprůhlednou metodou při pni. Lesy ČR tehdy prodaly kubík dříví třeba za 400 korun, zatímco firma stejný kubík v zápětí přeprodala třeba za 1800 korun. Lesy přitom ročně prodají mezi sedmi až osmi miliony kubíků. Roční výsledky státního podniku se proto tehdy plahočily v řádech desítek, nanejvýš stovek milionů.
Po nástupu Sýkory se však podnik změnil k opačnému extrému. Zisky vylétly řádově na miliardu za kvartál, zatímco soukromé firmy se propadly do ztrát a ta nevětší – Mičánkova - právě krachuje. A to i s těžkými následky na věřitelské banky i stovky živnostníků. Podle kritiků jde o potvrzení toho, že Sýkora na úkor prosperity venkova a zdraví lesa nafoukl ve státním podniku neudržitelnou bublinu, která brzy splaskne. Lesy ČR se však „jen“ řídily kontroverzní Dřevěnou knihou, kterou posvětili politici v čele s Bendlovým předchůdcem Ivanem Fuksou a která dál staví na neprůhledné metodě prodeje dříví.
Zájem lobbistů se každopádně mezitím od těžařských firem přesunul k obřím rezervám Lesů ČR, které aktuálně dosahují bezmála 16 miliard a ze kterých Lesy ČR tu a tam vypisují veřejné zakázky. Mnohými z nich se teď zabývá policie. Z počátku tohoto období pochází výrok Martina Knettiga, poradce tehdejšího šéfa dozorčí rady Lesů ČR Pavla Drobila z ODS, o „krádežích za bílého dne“, které se podle něj měly v Lesích ČR dít.
Správce těchto svých obrovských rezerv volil podnik opět bez výběrových řízení. Patří mezi ně finanční skupiny PPF, J&T, Penta nebo Key Investments, ale také věřitelé krachujícího gigantu Less, jako jsou Raiffeisenbank nebo ČSOB.
Podle některých spekulací by tak mohl být Sýkorův odchod přípravou na privatizaci státních lesů. A to zčásti možná právě do rukou skupin, které Lesům ČR spravují rezervy. Nebo do rukou institucí a firem, kterým dluží stamiliony korun holding Less, z jehož miliardového krachu experti zčásti viní právě Sýkoru. Kromě zmíněných bank mezi ně patří i Agrofert Andreje Babiše.
