Spor o Putnu upozornil na inflaci profesorů

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
20. 5. 2013 14:22
Tak trochu jiný pohled na spor o Putnu: Profesor je v Česku doživotním titulem, který s sebou nese odpovídající mzdovou úroveň, funkci profesora je navíc možné vykonávat na všech vysokých školách. Na rozdíl od toho je britský nebo německý profesor jenom vedoucím katedry na konkrétní univerzitě a o titul přijde, když skončí jeho funkční období...
Foto: Tomáš Kunc

Za kulisy událostí - Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nejmenovat historika Martina Putnu profesorem je podle představitelů univerzit nepřijatelným zásahem do akademických svobod. Souhlasí s nimi i řada politiků, například podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky je prezident pouhý notář, který podpisem potvrzuje suverénní rozhodnutí univerzity někoho jmenovat.

V prostředí České republiky a dalších středoevropských zemí hraje však prezident jako zástupce státu důležitější roli.

České a také slovenské nebo maďarské univerzity totiž na rozdíl od univerzit například v Německu nebo Velké Británii profesora nejmenují, ale pouze navrhují. Tento model není pro akademiky jen zbytečnou komplikací. Profesor je v Česku doživotním titulem, který s sebou nese odpovídající mzdovou úroveň, funkci profesora je navíc možné vykonávat na všech vysokých školách. To všechno je možné jenom díky tomu, že prezident stvrzuje jeho platnost pro celou Českou republiku.

Na rozdíl od toho je britský nebo německý profesor jenom vedoucím katedry na konkrétní univerzitě a o titul přijde, když skončí jeho funkční období. Veřejná moc tedy nemá ani důvod mluvit univerzitám do výběru jejich vedoucích pracovníků.

Titul, anebo funkce

Zemanův předchůdce Václav Klaus jmenoval celkem 1550 profesorů. Protože neměl námitek proti navrženým kandidátům, univerzitám tato závislost nevadila.

Rada vysokých škol dokonce před dvěma lety odmítla návrh ministra Josefa Dobeše, který chtěl v rámci vysokoškolské reformy kopírovat německý model, kdy má na titul docenta či profesora nárok pouze vedoucí katedry. Akademici tehdy namítali, že Dobešův návrh neruší doživotní platnost profesorského titulu, takže by reforma mohla na dlouhou dobu zabetonovat vedení univerzit. "Jakýkoli kariérní růst může být vázán na penzionování některého z již ustanovených docentů či profesorů,“ varovali před návrhem experti Karlovy univerzity.

Dobešova reforma

Josef Dobeš tehdy předložil jen věcný záměr vysokoškolského zákona. Stanovení akademických funkcí bylo plně v kompetenci vysoké školy a Dobeš počítal s tím, že „pracovní funkce akademického pracovníka může být obsazena pouze na základě výběrového řízení“. Podmínkou „ustanovení do pracovní funkce docenta nebo profesora“ by byla předchozí habilitace. Jednou z možností habilitace ale měl být i úspěch ve výběrovém řízení, pokud „procesně a materiálně odpovídá nárokům na habilitaci“.

Už na začátku věcného záměru autoři konstatovali, že úprava habilitačních řízení vychází ještě ze zákona z roku 1919, „kdy vysokoškolští profesoři a docenti (vyjma neplacených soukromých docentů) byli státními zaměstnanci ve služebním poměru k republice (nikoli k vysoké škole)“.

Akademici se však tehdy nad Dobešovým návrhem postavili za model, který připouští neomezený počet akademických titulů. Proto také Česko jen těžko hledá konkurenci v počtu profesorů, případně docentů.

Země profesorů

Jednoduché srovnání říká, že Česko má se svými pěti tisíci profesory a docenty značný předstih před Brity i Němci.

Britské univerzity mají podle deníku The Guardian 14 tisíc profesorů (v Británii docenti nejsou), německý statistický úřad eviduje 25 tisíc profesorů a docentů. Vzhledem k počtu obyvatel má Česko dvakrát víc profesorů než Británie a o dvě třetiny víc profesorů než Německo.

Tuzemská data o akademických hodnostářích jsou však nepřesná a ve skutečnosti je celkový počet hodnostářů ještě vyšší. Ministerstvo školství totiž eviduje profesory a docenty pouze na pětadvaceti veřejných vysokých školách a přehlíží 45 soukromých univerzit.

Tuzemská statistika navíc vychází z přepočtených úvazků, dva profesory na poloviční úvazek tedy eviduje jako jednoho člověka. V Německu či Británii je práce profesora na poloviční úvazek nepředstavitelná.

Petr Holub, Jan Němec

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Britská policie řešila tanker v Lamanšském průlivu. Na palubě byli černí pasažéři

Britská policie spolu s pobřežní a pohraniční stráží v neděli zasahovaly kvůli incidentu na ropném tankeru v Lamanšském průlivu jižně od ostrova Wight. Důvodem bylo několik černých pasažérů, kteří podle sdělení policie slovně vyhrožovali posádce. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhlas ostrova Wight večer oznámil, že operace skončila zatčením sedmi podezřelých.

"Na palubě tankeru bylo několik černých pasažérů, kteří slovně vyhrožovali posádce. Nikdo nebyl zraněn," uvedla policie v prohlášení. BBC citovala právníky řeckého majitele lodi, podle nichž "stoprocentně nejde o únos", jak se předtím také spekulovalo.

K lodi, která se plaví pod liberijskou vlajkou, vyrazila v neděli plavidla pobřežní stráže i vrtulníky. Tanker Nave Andromeda, dlouhý 228 metrů, podle AP vyplul 6. října z Lagosu v Nigérii a do jihoanglického přístavu Southampton měl dorazit dnes dopoledne.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Gebre Selassie přihrál na gól při remíze Brém s Hoffenheimem

Fotbalisté Brém v sestavě s českými reprezentanty Jiřím Pavlenkou a Theodorem Gebre Selassiem, který přihrál na gól, remizovali v utkání 5. kola německé ligy s Hoffenheimem 1:1. Wolfsburg poprvé vyhrál, po předchozích čtyřech remízách porazil nováčka z Bielefeldu 2:1.

V dresu Hoffenheimu podobně jako ve čtvrtečním zápase "liberecké" skupiny Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad (2:0) absentoval kvůli nákaze koronavirem Pavel Kadeřábek. Brémy se ujaly vedení v páté minutě, poté co Gebre Selassieho přízemní centr z pravého křídla zakončil Maximilian Eggestein. Pavlenka kapituloval ve 22. minutě po střele Dennise Geigera do horního rohu branky.

Wolfsburg posunulo k prvnímu tříbodovému zisku povedených 80 sekund v 19. a 20. minutě. "Vlci" nejprve skórovali z nacvičeného signálu po přímém volném kopu, poté co Maximilian Arnold našel za zdí postaveného Wouta Weghorsta.

Druhá branka padla po chybě hostů v následné rozehrávce. Vybojovaný míč se po sérii doteků dostal až k Arnoldovi, jenž se po gólové asistenci zapsal i mezi střelce. Bielefeld snížil až deset minut před koncem ranou Svena Schipplocka uvnitř šestnáctky.

Německá fotbalová liga - 5. kolo:

Wolfsburg - Bielefeld 2:1 (19. Weghorst, 20. Arnold - 80. Schipplock), Brémy - Hoffenheim 1:1 (5. Eggestein - 22. Geiger).

Tabulka:

1. Lipsko 5 4 1 0 12:3 13
2. Bayern Mnichov 5 4 0 1 22:8 12
3. Dortmund 5 4 0 1 11:2 12
4. Stuttgart 5 2 2 1 10:6 8
5. Mönchengladbach 5 2 2 1 8:8 8
6. Brémy 5 2 2 1 7:7 8
7. Eintracht Frankfurt 5 2 2 1 7:9 8
8. Hoffenheim 5 2 1 2 9:7 7
9. Augsburg 4 2 1 1 5:3 7
10. Wolfsburg 5 1 4 0 4:3 7
11. Union Berlín 5 1 3 1 8:6 6
12. Leverkusen 4 1 3 0 3:2 6
13. Freiburg 5 1 3 1 6:9 6
14. Bielefeld 5 1 1 3 4:8 4
15. Hertha Berlín 5 1 0 4 9:12 3
16. Kolín nad Rýnem 5 0 2 3 5:9 2
17. Schalke 5 0 1 4 2:19 1
18. Mohuč 5 0 0 5 4:15 0
Další zprávy