Zahraničí – Ke státům, které zlegalizovaly takzvaný „whistleblowing“ neboli upozornění na podvod či nekalé jednání, se přidalo také Slovensko. Minulý měsíc tu vstoupila v platnost novela zákona o hospodářské soutěži, podle níž si firma či soukromá osoba může vysloužit až sto tisíc eur odměny, když upozorní na kartelovou dohodu mezi společnostmi.

„Jde o úplnou novinku. Dříve to fungovalo tak, že firma, která sama přiznala kartel, dostala úlevu z pokuty od příslušného úřadu. Třetí subjekty ale legislativa dosud nereflektovala,“ říká Jan Pošvář z advokátní kanceláře Schönherr.

Výše odměny informátorovi se podle slovenského antimonopolního úřadu, který má agendu na starosti, rovná jednomu procentu z pokuty udělené firmám. Částka ale nesmí přesáhnout zmíněných sto tisíc eur (asi 2,8 milionu korun).

Aby měl subjekt na odměnu nárok, musí úřadu předložit dostatek důkazů o kartelu. „Udané“ společnosti následně musí usvědčit soud. Oznamovatel se dočká odměny teprve ve chvíli, kdy firmy zaplatí příslušnou pokutu.

„Novela zavádí nové prvky, jejichž cílem je zefektivnit prosazování soutěžních pravidel. Zároveň klade větší tlak na úřad při posuzování kompetentnosti podaného oznámení,“ uvádí slovenský antimonopolní úřad.

Ten neočekává, že by ho opatření v prvních letech nějak výrazně zatížilo. Odhaduje, že první odměny vyplatí vzhledem k délce soudních procesů nejdříve v roce 2016.

Úřad naposledy letos uložil pokutu pěti distributorům informačních technologií. Ti zaplatili 4,28 milionu eur (zhruba 117 milionů korun) za to, že se podle úřadu dohodli na účtování manipulačního poplatku při prodeji svých produktů zákazníkům.

Český antimonopolní úřad na dotaz Insideru a HN uvedl, že v Česku se podobné opatření zatím nechystá. „Zcela jistě nejde o příliš rozšířený nástroj prosazování soutěžního práva,“ okomentoval slovenskou novelu zákona místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Michal Petr.

„ÚOHS bude sledovat, jak se využití placených informátorů v zahraničí osvědčí. Jakýmkoliv úvahám o případném začlenění tohoto nástroje do českého soutěžního práva by samozřejmě musela předcházet důkladná analýza jeho efektivity i vyhodnocení zahraničních zkušeností,“ říká Petr.

Takzvaní whistlebloweři fungují například v Jižní Koreji, ve Velké Británii nebo v Maďarsku. Práva a postavení whistleblowera upravují také zákony ve Spojených státech, kde tyto osoby často upozorňují třeba na korupční jednání.

O legalizaci „udavatelů“ v Česku v minulosti usilovala Americká obchodní komora.

Lucie Hrdličková