Za kulisy událostí - Velké přání Bohuslava Sobotky zůstane prozatím nesplněno. Premiér jede 17. listopadu do Washingtonu odhalit bustu Václava Havla v budově Kongresu a při té příležitosti se chtěl setkat s americkým prezidentem Barackem Obamou. Česká ambasáda už proto před půlrokem odeslala dopis Obamovu sekretariátu – odpověď byla, že tou dobou bude prezident pravděpodobně na zahraniční cestě v Asii. Podle dvou dobře informovaných zdrojů partnerského deníku HN z diplomacie je šest týdnů před Sobotkovou zámořskou misí pomalu jasné, že se státníci minou.
Česká strana přitom o vrcholné setkání velmi usilovala. Zatím jí zůstává naděje, že českému premiérovi potřese rukou viceprezident Joe Biden. Jisté je, že se setká se šéfem Sněmovny reprezentantů Johnem Boehnerem. „Jde o třetího nejvyššího ústavního činitele, už to je samo o sobě highlight návštěvy. Cokoli dalšího bude úspěch navíc,“ říká český velvyslanec ve Washingtonu Petr Gandalovič s tím, že nic dalšího nechce komentovat.
Symbolický Havel
Zatím se tedy Bohuslav Sobotka do Bílého domu nepodívá, byť jede do Ameriky, aby tu odhalil bustu politika, který symbolizuje nejvřelejší fázi česko-amerických vztahů. Exprezident Václav Havel jezdil za zámořskými prezidenty každoročně a vždy se dočkal přátelského přijetí – před 11 lety ostatně z rukou George W. Bushe převzal nejvyšší americké občanské vyznamenání – Prezidentskou medaili svobody. Jako dosud jediný Čech. „Cesta premiéra je vyjádřením úcty a respektu k odkazu prezidenta Havla, lidským právům a evropské i světové demokracii,“ uvedla Vanesa Šandová, mluvčí Úřadu vlády.
Po roce ve funkci premiéra se v roce 2011 do Bílého domu podíval Sobotkův předchůdce Petr Nečas. Navíc se mu dostalo pocty, kterou před ním zažil právě jen Václav Havel – Obama Nečase ubytoval v prezidentské rezidenci Blair House ležící přímo naproti Bílému domu.
Na rozdíl od Sobotky měl expremiér Nečas snazší výchozí postavení. Vypravil se do Ameriky právě proto, že byla předjednána návštěva u tamní hlavy státu, pak už se jen vyladilo datum, aby spadlo na 28. říjen, tedy výročí vzniku Československa. Sobotka však odjíždí v rámci plánovaných oslav 25. výročí sametové revoluce a stejně tak dlouho plánovaná byla i Obamova výprava do Asie.
Druhá věc je, že čeští předsedové vlád dostávali pozvánky z Bílého domu vždy v situaci, kdy mohlo být Česko významným spojencem nebo místem, jehož se týkaly americké zájmy. Například za Nečase byla hlavním tématem dostavba Jaderné elektrárny Temelín, kde se do soutěže hlásil i americký koncern Westinghouse.
Miloš Zeman zase za dob svého premiérování diskutoval s Bushem o tom, jak se postavit terorismu po 11. září. Mimochodem, tehdy se odehrála památná událost, když Zeman předal americkému prezidentovi informace českých tajných služeb o tom, že se v Praze sešel terorista Muhammad Atta s iráckým diplomatem. Informace sehrála důležitou roli v americké válce proti Iráku. Tato stopa se však nikdy nepotvrdila. „Měli jsme sehrát roli užitečného hlupáka, z jehož ini-ciativy vznikne válečný konflikt,“ vzpomíná ve své knize bývalý šéf BIS Jiří Růžek.
Vřelého přijetí se u amerického prezidenta Bushe dočkal sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. Na návštěvu ho v roce 2003 dokonce neobvykle doprovázel americký velvyslanec v Česku Craig Stapleton, Bushův blízký spojenec.
Špidlu v roce 2003 provedl Bush Růžovou zahradou. To je v Bílém domě výraz obzvláštní přízně.
Uražený velvyslanec
Diplomatické zdroje si tehdy chválily, že se Špidla v USA těší dobré pověsti – bylo to například i proto, že u jeho předchůdce Zemana Američany znervózňovaly aktivity a kontakty jeho šéfporadce Miroslava Šloufa. Špidla už před volbami 2002 slíbil, že Šlouf nebude mít na jeho vládu žádný vliv. Za to si od Stapletona vysloužil pochvalu, že „má jasnou snahu pokořit korupci“.
Špidla nakonec zachraňoval česko-americké vztahy, protože ve stejné době se podařilo tehdejšímu prezidentovi Václavu Klausovi rozzlobit stejného velvyslance. Klaus po něm chtěl, aby USA vyškrtly Česko ze seznamu spojenců v rámci irácké války, a také měl pochybnosti, jestli zbraně hromadného ničení v Iráku nebudou podvržené, najdou-li se vůbec. Zbraně se nakonec vůbec nenašly.
Bohuslav Sobotka si na zámořské přijetí na nejvyšší úrovni bude muset ještě počkat. Spolu s ním o něj usiluje také prezident Miloš Zeman. Hradní tým v čele s Hynkem Kmoníčkem pracuje na tom, aby byl prezident v Bílém domě oficiálně přijat.
Kateřina Surmanová
