Zahraničí - Papež Benedikt XVI. navštíví v pondělí jednu z posledních zemí, kde ho budou slavnostně vítat komunisté. Kubu.
Komunistická strana Kuby sice spustila v posledních letech určité reformy a oficiální ateismus byl poněkud zmírněn, stále ale zůstává státem, kde existuje napětí a nevraživost mezi mocí a církví. Podle vatikánských zdrojů je cílem cesty zlepšit postavení církve na ostrově a hovořit s představiteli režimu o lidských právech.
Krátce po pátečním odletu z Říma papež prohlásil: "Dnes už je evidentní, že marxistická ideologie nekoresponduje s realitou. Kuba musí najít nový model, trpělivě a konstruktivně. Chceme tomu pomoci."
Nečekejme od návštěvy příliš.
Pozice papeže je na Kubě slabá. Římskokatolická církev neměla na ostrově nikdy tak velký vliv, jaký jinak má v téměř celé Latinské Americe a Karibské oblasti. Na Kubě přežívají v různých podobách i původní africká náboženství, která si kdysi přistěhovalci přinesli s sebou. Díky dřívějšímu těsnému spojení s USA jsou tam dost rozšířené i protestantské církve.
Podle statistik se formálně neboli matrikově hlásí k římskokatolické církvi šedesát procent obyvatel, ale pravidelně na mši dochází méně než deset procent. To nelze vysvětlit jen dlouhodobou propagandou komunistického režimu, na jejíž intenzitě se podepsal i fakt, že papež Jan XXIII. před čtyřiceti lety Fidela Castra exkomunikoval.
Ani před příchodem Castra k moci v roce 1959 církev neměla nijak zvláštní postavení.
Disidenti, kteří jsou v otevřené opozici proti režimu, sice hledají oporu nebo zastání také mezi katolickým klérem, ale rozhodně nelze říci, že by církev byla důležitou opoziční silou. V tomto směru Kuba připomíná z komunistických časů mnohem více Československo než Polsko.
V celé Latinské Americe je navíc papež Benedikt XVI. přijímán chladněji než jeho předchůdce Jan Pavel II. Ten jezdil do španělsky či portugalsky hovořících zemí téměř každý rok a byl tam obrovsky populární. Kubu navštívil na pozvání Fidela Castra v roce 1998.
Benedikt byl zatím jen v roce 2007 v Brazílii a je o něm známo, že jeho hlavní starostí je „úpadek“ křesťanství v Evropě a rozmach toho, co nazývá konzumerismus, hédonismus a relativita hodnot. Tento papež je zkrátka pro západní polokouli příliš eurocentrický.
Benedikt v Havaně nejspíš pronese i něco o americkém obchodním embargu ostrova, které trvá už přes pět desetiletí. Kardinál Bertone, který je neoficiálně ministrem zahraničí Vatikánu, embargo před cestou kritizoval a vyzval Washington, aby ho zrušil.
Když v roce 1979 kardinálové vybrali za papeže Poláka Jana Pavla II., přispělo to svým dílem ke zhroucení komunistického režimu v Polsku i dalších zemích. V Latinské Americe dnes žije největší procento katolíků, a pokud by se jejich příští hlavou stal někdo odsud, mohlo by to přece jen zvýšit tlak na kubánský režim.
