Bývalo zvykem, že když na nějakém šampionátu náš sportovec vyhrál, prezident mu poslal blahopřejný telegram. Z právě skončeného atletického mistrovství světa v Moskvě máme dvě zlaté medaile díky Zuzaně Hejnové v běhu na 400 metrů překážek a oštěpaři Vítězslavu Veselému. Nynější hradní pán ani ťuk. O jeho vztahu ke sportování ostatně svědčí fakt, že se před týdnem nechal vyvézt autem k „turistickému výstupu“ na Sněžku. To Václav Havel přivítal zlaté hochy z Nagana a Václav Klaus pogratuloval třeba mistru světa v lyžařském běhu na 50 kilometrů Martinu Koukalovi. Vzhledem ke svému založení asi Miloš Zeman poblahopřál spíš ruské výpravě.
•••
Po sobotní bezbrankové fotbalové nudě Plzeň–Sparta, kterou jen nesoudný trenér hostí Vítězslav Lavička mohl označit za ozdobu ligy, jsem si vylepšil chuť včera večer prvním zápasem nového ročníku španělské Primera División, kdy doma hrála s Levante má milovaná Barcelona poprvé s brazilskou hvězdnou posilou Neymarem a zničila jej sedmigólovým přídělem. Mimochodem, tolikrát se netrefilo za pět dosavadních kol Gambrinus ligy šest zdejších mužstev. Mladík pobyl na trávníku jen posledních šestadvacet minut a kromě dvou úniků, jedné střely a obdržené žluté karty toho moc nepředvedl, ale jeho čas jistě teprve přijde.
•••
A zase jedna osobní vzpomínka na velkou osobnost, která nedávno zemřela. V Nice zesnul ve čtvrtek ve věku 83 let vynikající polský dramatik a satirik Sławomir Mrożek. Luboš Palata to v nekrologu do Lidovek myslel dobře, ale popletl. Není pravda, že u nás byl autor po srpnové okupaci, proti které protestoval, zcela na indexu. V dubnu 1978 jsem v Divadle Na zábradlí viděl jeho Emigranty v režii Jaroslava Chundely. No nic. Přijel do Prahy až v roce 1999 na Festival spisovatelů a já ho chtěl pozvat do odpoledního živého vysílání Rádia Svobodná Evropa, kde jsem tehdy působil. Čekal jsem na něj před jeho besedou v Polském kulturním centru. Když konečně dorazil se svou suitou, přišel jsem k němu a zeptal se, jestli by nechtěl přijít do rozhlasu. Podíval se na mě a řekl: „Nechtěl.“ Tak jsem si s ním pěkně popovídal a možná teď napíšu knihu Jak jsem ho znal.
Jan Rejžek
