Za kulisy událostí - Je to nejočekávanější soudní rozhodnutí roku. A pokud by se na něj daly vztáhnout sportovní žebříčky, vynesou je soudci z první desítky pomyslného žebříčku soudcovské profese v Česku.

Řeč je o stížnostech Tomia Okamury, Jany Bobošíkové a Vladimíra Dlouhého na to, že byli kvůli neplatným hlasům vyřazeni z boje o prezidentské křeslo. A o volebním senátu Nejvyššího správního soudu, který se stížnostmi zabývá.

Senátu předsedá soudce Vojtěch Šimíček, jeho členy jsou mimo jiné předseda soudu Josef Baxa, soudci Zdeněk Kühn nebo Jakub Camrda. Všechno soudci s dlouholetými zkušenostmi, často i praxí u Ústavního soudu, Evropského soudu pro lidská práva a dalších zahraničních institucí.

A právě složení volebního senátu je na základě předchozích rozhodnutí soudu zárukou toho, že celý proces posuzování stížností bude naprosto průhledný a verdikt jasný a srozumitelný. Pokud budou mít soudci jenom stín pochybností, že stát (ministerstvo vnitra) skutečně politiky poškodil, vrátí je do hry o prezidentskou funkci.

A naopak – pouhé formální pochybení státu ještě nemusí pro Okamuru, Bobošíkovou a Dlouhého znamenat úspěch.

Soudci Nejvyššího správního soudu, kteří o stížnostech politiků nyní rozhodují, už totiž v minulosti několikrát ukázali, že se nebojí zasáhnout i proti nejvyšším autoritám a nepodléhají vnějšímu tlaku.

Volební senát v čele s Vojtěchem Šimíčkem tak třeba v roce 2009 napoprvé přes politický a mediální tlak odmítl zrušit Dělnickou stranu. A soudci tak donutili ministerstvo vnitra znovu sehnat nové důkazy, aby mohla být fašizující strana o rok později skutečně zrušena.

I další jejich verdikty měnily život v Česku. Soudci se podíleli třeba na rozhodnutích, která nařizují úřadům zveřejňovat platy úředníků, stanovují povinnost prezidenta zveřejňovat část informací o fungování jeho úřadu; zasadili se o konec tajení smluv a informací o polostátním energetickém gigantu ČEZ. Revoluční bylo jejich rozhodnutí nařídit - místo politiků - konání referenda o stavbě předražené radnice v Praze 7.

Soudci si na své nezávislosti zakládají.

Sám šéf volebního senátu Vojtěch Šimíček odmítl kvůli svému rozhodování v roce 2011 převzít cenu v prestižní soutěži Právník roku. „Když jsem měl hledat důvody u sebe – protože nevím, kdo mě nominoval a co ho k tomu vedlo –, ocenění vypadalo jako ,za rozpuštění Dělnické strany‘. Takovou cenu by soudce přijmout neměl. Nad soutěží má záštitu ministr spravedlnosti, v porotě sedí jeho náměstek. Soudci by nikdy neměli mít dojem, že jsou někomu za cokoliv vděčni. Tento dojem nutně vyvolává pocit závislosti,“ uvedl Šimíček.

Rozhodnutí o „prezidentských“ stížnostech přitom samotní soudci přikládají velkou váhu.

Jejich verdikt totiž určí s definitivní platností jasná pravidla i pro další přímé volby prezidenta v Česku – tedy i to, jak se mají počítat hlasy lidí potřebné pro registraci kandidátů.

Každý návrh přitom volební senát posuzuje zvlášť, soudci zkoumají, zda byl v jednotlivých bodech porušen zákon. Nejde sice o permanentní zasedání senátu, Insider ovšem zjistil, že soudci jednotlivé stížnosti opakovaně posuzují každý den.

„Určitě se jim tyto stížnosti honí v hlavě celý den. Dívají se na to, jak jsou konkrétní návrhy formulovány a podloženy argumenty. Zatím vše nasvědčuje tomu, že svůj verdikt skutečně stihnou do 13. prosince,“ říká mluvčí soudu Sylva Dostálová s tím, že v den rozhodnutí soud svůj verdikt také veřejně zdůvodní.