Byznys – Nový systém rozdělování bezplatných emisních povolenek, platný od začátku letošního roku, zatím moc nefunguje. První rok nového obchodovacího období 2013–2020 už se přehoupl do druhé půle, a české firmy pořád nevědí, kolik bezplatných povolenek která z nich letos dostane. Přesto už se ozývají hlasy prvních nespokojených byznysmenů. Patří k nim ostravský Evraz Vítkovice Steel. Trable s povolenkami mohou srážet jeho cenu při chystaném prodeji.
Co se letos v povolenkovém byznysu změnilo? Až do loňského roku přidělovala Evropská komise všem zhruba 11 milionům evropských podniků, zařazeným do systému, povolenky zdarma (jedna povolenka opravňuje držitele k vypuštění tuny oxidu uhličitého, kdo měl produkci tohoto skleníkového plynu vyšší, než kolik mu pokryl příděl, musel povolenky nakupovat). Od letošního roku mají znečišťovatelé povolenky nakupovat v aukcích, výjimku má jen několik členských zemí včetně České republiky. České firmy z oborů náročných na energie mohou stále dostávat povolenky bezplatné.
Potíž je v tom, že dodnes Evropská komise přesně neřekla, kolik jich české podniky dostanou. „Původně se povolenky měly přidělit jednotlivým státům v únoru, jenomže nový systém vyvolal řadu konfliktů a střetů, takže se podmínky stále dopracovávají. Definitivní alokace povolenek na jednotlivé státy má být hotova podle posledních informací v září, během října a listopadu bychom měli tuzemský příděl definitivně rozdělit mezi jednotlivé firmy, které na ně mají nárok. Nejpozději do listopadu by je příjemci měli mít na účtech,“ říká ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický.
Podniky sice musí vyúčtovat a odevzdat povolenky pokrývající letošní emise až počátkem příštího roku, to ale neznamená, že by je zdržení netrápilo: dodnes totiž nemají jistotu, kolik bezplatných povolenek dostanou, kolik jich budou muset případně dokoupit nebo naopak kolik přebytečných povolenek budou moci nabízet na trhu. I když se cena povolenky na tunu CO2 pohybuje dlouhodobě jen kolem pěti eur, tedy tak nízko, že systém stejně nemotivuje k ekologickým investicím (což byl jeho původní cíl), firmám to komplikuje finanční plánování. Nejde přitom o malé peníze, například jen české hutě za povolenky do roku 2020 zaplatí podle současných odhadů přes sedm miliard korun.
Brusel bourá férovou soutěž
Navíc některé letos zavedené novinky vyvolávají konflikty mezi konkurenty. Evropská komise totiž na jeden výrobní proces v jedné lokalitě povoluje bezplatné povolenky vždy jen jedné firmě. Jenomže třeba v Ostravě se o výrobu tekutého železa dělí dva místní hráči – ArcelorMittal a Evraz Vítkovice Steel, jež využívají jediný vysokopecní závod patřící ArcelorMittalu. Celý balík povolenek na tuto část výrobního procesu má dostat ArcelorMittal, což menší konkurent Evraz považuje za diskriminaci. „K podobným sporům dochází i jinde v Evropě, v Německu se kvůli stejnému důvodu přou ArcelorMittal a Thyssenkrupp,“ říká Zámyslický.
Vítkovický Evraz se několik měsíců pokoušel zvrátit situaci ve svůj prospěch, nakonec ale definitivně neuspěl a o svou část povolenek na produkci tekutého železa přijde. „Nemůžeme to nijak ovlivnit, je to rozhodnutí Evropské komise. Pokud by s tím ostravské firmy nesouhlasily, přijdou o bezplatné povolenky obě dvě. Mají teď jedinou možnost, dohodnout se mezi sebou, že se o povolenky podělí,“ uzavírá Zámyslický.
Na dohodu to ale v Ostravě zatím nevypadá. Obě firmy těžce drtí krize, v takové situaci se vstřícná gesta vůči konkurentům dělají těžko. Šéfové ruské skupiny Evraz, jíž ostravský závod patří, se podle informací Insideru chystají kvůli odstřižení od části bezplatných povolenek bránit u soudů.
Ztráta šance na povolenky komplikuje Evrazu i jeho snahu prodat ostravský podnik. Jak minulý týden řekl na tiskovce v Moskvě generální ředitel a spolumajitel skupiny Evraz Alexander Frolov, měla by ostravská divize získat nového majitele nejpozději do konce tohoto roku. Ztráta povolenek ale sráží už tak mizernou šanci na slušnou prodejní cenu. Ostravské firmě se nedaří: podle konsolidované účetní závěrky, kterou před dvěma týdny zveřejnil Evraz Vítkovice Steel v obchodním rejstříku, loni ostravská skupina prodělala 38 milionů dolarů. Připočteme-li předloňskou ztrátu 30 milionů dolarů, převyšuje v korunách propad Evrazu v Ostravě jen za poslední dva roky miliardu.
Ve hře zůstávají Trojek, Mittal a Ulčák
Letos zatím nic nenaznačuje, že by se výsledek vítkovických hutí mohl zlepšit – firma od září opět, letos už potřetí, odstaví svou ocelárnu a většinu z 300 zaměstnanců pošle na nucenou dovolenou se mzdou sníženou o pětinu. Oficiálně Evraz odstávku zdůvodňuje nutnými opravami, hlavním důvodem je ale mizerný odbyt a ztrátová výroba.
Odboráři ve firmě jsou už několik měsíců ve stávkové pohotovosti. Evraz také požádal moravskoslezský krajský úřad, aby mu dovolil odložit investici do odprášení konvertorové ocelárny, což je akce za několik set milionů korun, k níž se Evraz zavázal v privatizační smlouvě. Odprášení mělo být podle už několikrát posunovaného termínu hotové do 11. září letošního roku, Rusové ale nedávno, na poslední chvíli, požádali o odklad.
Podle informací Insideru jednání o prodeji ztrátové české divize Evrazu v Moskvě vrcholí. Podle dostupných informací hlavním favoritem koupě zůstává ostravský velkoobchodník se šrotem Zdeněk Trojek, který na projektu spolupracuje s bývalým vítkovickým generálním ředitelem Vladimírem Bailem.
V jednáních o koupi se angažuje podle dobře informovaných zdrojů podnikatel a lobbista Martin Ulčák, muž proslulý dobrými kontakty a vyjednávacími schopnosti v ruském prostředí. Není jasné, zda má Ulčák v chystaném obchodu vlastní zájmy, pravděpodobnější však je, že pracuje pro Trojka.
Dalším zájemcem o ostravský Evraz zůstává konkurenční ArcelorMittal. Ten byl zatím považován ve srovnání s Trojkem spíš za slabšího hráče, protože za hutě nabízí pouze „zápornou cenu“. Pokud by ale ostravskou firmu koupil ArcelorMittal, řešilo by to zároveň problém s povolenkami i společnou výrobou surového železa. Postoj Bruselu tak největší evropské ocelářské skupině vlastněné indickou rodinou Mittalů v boji o vítkovické hutě nahrává.
Zuzana Kubátová
