Byznys - I nejmocnější noviny v Česku, pokud nepočítáme bulvár, mají svou slabinu. Každý den ji vidíte na jejich titulní straně.
Slovní spojení Mladá fronta, které je i 23 let po pádu totality součástí značky deníku Mladá fronta Dnes, se opět stává předmětem nového dílu známkoprávní války.
Úřad průmyslového vlastnictví změnil podle informací Insideru své původní rozhodnutí, podle kterého souhlasil s neplatností značky "Mladá fronta Dnes"“ patřící mediální skupině Mafra. Celý spor se bude zkoumat znovu. Žalobcem je v něm firma s hodně podobným jménem, vydavatelství Mladá fronta.
Přidat slovíčko Dnes k titulu „Mladá fronta“ navrhl v době divoké privatizace svazáckého deníku tehdejší (i současný) komentátor novin Martin Komárek. Pamětníci, kteří u majetkového převratu byli blízko, však hovoří o kolektivním nápadu. Pod dohledem právní kanceláře Kříž & Bělina pak vznikla konstrukce, podle které byl nakonec přechod novin do soukromých rukou uznán jako legální.
Část redakce tehdy, v 90. letech, stála o to, zbavit se svazáckého označení. Slovo Dnes bylo na titulu novin při každé změně layoutu viditelnější, naopak spojení Mladá fronta couvalo do pozadí. Jenže nikdy nezmizelo úplně.
Ukázala se totiž síla vžité značky. V trafice málokdo kupoval Dnes, většina (spíše všichni) žádala Frontu nebo Mladou frontu, v nejlepším případě Mladou frontu Dnes.
A to je vlastně důvod, proč se o ni válčí dodnes, i když majitelé obou firem se mezitím změnili. Vlastníkem MF Dnes je německý regionální vydavatel RBDV, Mladá fronta patří Františku Savovovi, který loni nakoupil poslední minoritní podíl a stal se 100% vlastníkem společnosti.
Vydavatelství Mladá fronta se snaží svému většímu konkurentovi zakázat užívání všech značek, které si Mafra nechala chránit. V případě značky Mladá fronta Dnes jí Úřad průmyslového vlastnictví dal v prvním kole za pravdu, ale teď začíná boj nanovo.
Po ročním zkoumání a odvolání zástupců Mafry úřad verdikt změnil. Podle šéfa úřadu Josefa Kratochvíla jsou v rozhodnutí o neplatnosti značky procesní i věcné chyby, a celý spor se tak musí vrátit na začátek.
Je to úplně jiný příběh než u sporu o okřídlený šíp, světově známé logo Škodovky. Mezi někdejším majitelem plzeňské firmy a německými majiteli společnosti Škoda Auto to v roce 1991 spravila smlouva o pronájmu loga za 331 milionů korun.
